Havlíček hájí zásah vlády a varuje před inflační spirálou, která by dopadla na české domácnosti

Rozhovor: Ministerstvo financí dnes poprvé zveřejní maximální ceny pohonných hmot na následující den. Jde o součást balíčku, kterým vláda reaguje na prudké zdražení benzinu a nafty po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček v rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz vysvětluje, proč kabinet zasáhl právě teď, jak se dívá na kritiku ekonomů a zda je stát připraven i na scénář další inflační vlny.

Od dnešního dne začne stát poprvé zveřejňovat maximální ceny pohonných hmot na další den. Opatření navazuje na rozhodnutí vlády zastropovat marže distributorů a snížit spotřební daň na naftu. Kabinet tím reaguje na skokový růst cen paliv, který od začátku března souvisí s konfliktem na Blízkém východě. Nejprodávanější benzin Natural 95 se v uplynulých dnech prodával v průměru za 41,63 koruny za litr, nafta za 48,39 koruny. Právě diesel je teď v Česku nejdražší za více než čtyři roky.

Vláda spustila zastropování marží u pohonných hmot. Objevily se ale i kritické hlasy, že zasáhla zbytečně brzy. Jak takovou kritiku vnímáte, pane ministře?

Tak opozice bude vždycky kritizovat, to je něco, co nás nemůže úplně rozhodit.

Takže podle vás nejde o unáhlený krok?

Pro nás je důležité, že děláme vždycky v odpovídající době odpovídající krok. Úplně původně jsme začali kontrolovat marže, což psychologicky v dané chvíli zabralo, ty marže se skutečně snížily. Poté se samozřejmě čerpací stanice začaly chovat podle určitého tržního vzorce, takže začaly jít ceny opět nahoru, což bylo logicky dáno i tím, co se odehrává ve světě.

Pak přišla výzva premiéra. Co ukázala?

Ano. V některém směru to zabralo –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ někteří na to okamžitě zareagovali, někteří ne.

A kdy jste došli k závěru, že už je potřeba legislativní zásah?

Po dohodě s čerpacími stanicemi jsme dospěli k závěru, že nejracionálnější změna je změna legislativního charakteru, takže jsme přesně v pravou chvíli, přesně v době, kdy tak udělaly i ostatní země v Evropě, protože jsem s nimi byl na energetické radě, ve stejný okamžik zavedli přibližně podobné opatření.

Tvrdíte tedy, že Česko nešlo žádnou výjimečnou cestou?

Nešli jsme tou radikální cestou, jako šlo třeba Polsko, které udělalo opatření bez jakékoliv konzultace s ostatními zeměmi a totálně podrazilo třeba místní firmy, protože DPH se samozřejmě firem přepravců nedotkne, což znamená, že se bude zdražovat zboží, doprava a tak dále.

Na čem tedy podle vás stojí české řešení?

My jsme to udělali tak, že jsme v pravou chvíli udělali jednak snížení spotřební daně, ale to by nemělo smysl, kdybychom současně neudělali zastropování marže. Šli jsme touhle cestou a dopadne to pozitivně jak na běžné řidiče, tak na firmy. A bylo to konzultované i s ostatními zeměmi okolo nás.

Co je tedy podle vás hlavní cíl těchto opatření?

Aby jednak byl dostatek paliva a aby bylo za přiměřené ceny. Myslím si, že tímto se v tuto chvíli podařilo odvrátit nedostatek.

Je to první brzda, ale konflikt na Blízkém východě pokračuje. Pokud by dál eskaloval a začal se naplno propisovat do ekonomiky, má vláda připravené další kroky?

Přesně tak. Máme připravená různá řešení.

Takže vláda počítá i s horším scénářem?

My jsme deklarovali, a to také plníme, že nenastane situace jako v roce 2022, kdy se ta vláda úplně vykašlala jak na lidi, tak na firmy, eskalovala inflace a výsledkem bylo to, že jsme měli jednu z nejdražších energií v celé Evropě. Měli jsme jednu z nejvyšších inflací v součtu za ty čtyři roky a to je něco, co nesmí nastat.

Čím chcete argumentovat, že tentokrát vláda postupuje jinak?

Podívejte se, jak zafungovalo naše snížení ceny elektřiny, tedy zrušení takzvané zelené daně. Mělo to protiinflační charakter. Nejen že lidé platí méně za elektřinu, než by platili normálně, ale mělo to skutečně protiinflační efekt.

Tedy podle vás šlo o krok, který se už teď potvrzuje?

Kdybychom to nechali být, jak nás někteří kritizovali, že jsme to udělali, tak dnes by ta inflace byla výrazně vyšší. Díky tomu máme za první dva, možná i první tři měsíce jednu z nejnižších energetických inflací v celé Evropě v meziročním vyjádření. Jsme někde mezi prvními třemi zeměmi, ačkoliv jsme po dobu tří nebo čtyř let byli jedni z nejhorších.

A pokud by se situace dál zhoršovala?

Pokud by se ta situace zhoršovala, tak jsme připraveni udělat další podobná opatření, abychom, pokud možno, měli inflaci pod kontrolou.

Část lidí vnímá zdražení benzinu a nafty velmi citlivě. Neměli by si ale zároveň uvědomit, že dnešní srovnání není úplně černobílé?

Je třeba si to vždycky porovnat v kupní síle a podívat se na to, jak to bylo například v roce 2022. V té době byly ceny nafty kolem 50 korun, bavíme se o jaru 2022. Dnes jsme těsně pod touto částkou, místy už jsme na ní, ale pořád se v průměru držíme těsně pod cenou roku 2022. Jenže od té doby máme inflaci přes 30 procent, a to je třeba v tom vidět.

Proto říkáte, že stát musí postupovat opatrně?

I proto opatření, která děláme, děláme rozvážně. Aby dopadla pozitivně na lidi přiměřeným způsobem, aby měla pozitivní dopad na firmy a na zásobování a současně abychom tím nezruinovali státní rozpočet.

Vadí vám, že se současně ozývá kritika, že vláda dělá málo, ale zároveň dělá příliš drahá opatření?

To je třeba stále vnímat. Neřídíme se hraběcími radami některých našich oponentů z řad opozice ani různých ekonomů, kteří v jeden den říkají, že děláme málo, a druhý den říkají, že máme vysoký schodek rozpočtu. To je něco, co nás nemůže rozhodit. My máme jasnou představu, co s tím chceme udělat. Nenecháme se nikým vyprovokovat, nenecháme se nikým dotlačit do kouta a půjdeme přesně podle scénáře, který máme připravený tak, abychom splnili to, co jsme slíbili.

Od začátku války na Blízkém východě stoupla cena nafty v Česku o více než 15 korun na litr, benzin zdražil přibližně o osm korun. I to je důvod, proč vláda začala s opatřeními právě teď a proč se téma cen paliv stalo jedním z nejsledovanějších ekonomických témat posledních týdnů.

Pro mnoho lidí je současná situace nepřehledná. Co byste jim vzkázal z ekonomického pohledu? Jak se mají chovat?

To je těžká otázka. Víte, můžeme jim garantovat to, že uděláme všechno pro to, abychom se nedostali do situace, do které nás dostala vláda Petra Fialy v roce 2022. A aby dopad na běžné lidi byl co nejmenší.

Zároveň ale často zdůrazňujete i roli firem. Proč?

Vždycky myslíme nejen na lidi, ale i na firmy, protože si musíme uvědomit, že firmy tady zaměstnávají, firmy zajišťují zásobování a firmy jsou základem hospodářského růstu. Pokud udržíme výkonnost firem, poté udržíme i přiměřený růst mezd a dostaneme se tam, kam potřebujeme.

Jinými slovy nechcete zopakovat přístup předchozí vlády?

Přesně tak. Nebudeme to dělat jako vláda před námi, která si sama uzurpovala to, že zabezpečí hospodářský růst, a hodila firemní sektor přes palubu.

Čekáte, že by do Česka mohla dorazit další inflační vlna, pokud by konflikt kolem Íránu dál eskaloval?

Ta hrozba tady nepochybně je.

Kde by se podle vás projevila nejdřív?

Pokud ten konflikt bude pokračovat, tak to samozřejmě bude mít vliv nejen na ceny pohonných hmot a dalších energií, plynu a logicky tím pádem i elektřiny. Promítne se to do cen produktů vyráběných například z ropy, produktů, které jsou závislé na cenách elektřiny, což znamená energeticky náročná odvětví, ale pochopitelně se to potom dostane i do ostatního spotřebního zboží a ta inflační spirála se skutečně může roztočit.

A právě proto vláda mluví o obezřetnosti?

Proto jsme velmi obezřetní v krocích, které děláme, a díváme se na to nejen z pohledu okamžité pomoci, ale i z pohledu rozpočtu a z pohledu toho, abychom dělali taková opatření, která budou mít protiinflační charakter.

Za takové opatření považujete i dřívější zásah do cen elektřiny?

Znovu říkám, že to, co jsme udělali se snížením ceny elektřiny, nesmírně pomohlo, ačkoliv jsme samozřejmě nevěděli, co všechno může nastat. Dnes se to ukazuje jako mimořádně prozíravé opatření.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.