Odmítl vrátit své tři služební telefony a tablet, pustila se Schillerová do Stanjury. Bitcoinová kauza dál bobtná
Bitcoinová kauza dostala nový, až pikantní detail. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) kvůli výsledkům interního auditu chystá trestní oznámení a ministryně financí Alena Schillerová (ANO) současně otevřela i linii bývalého šéfa státní kasy Zbyňka Stanjury (ODS). Tvrdí, že při odchodu z úřadu nevrátil tři služební telefony a tablet a raději zaplatil jejich zůstatkovou cenu, uvedla to pro ŽivotvČesku.cz. Do už tak výbušné kauzy kolem darovaných bitcoinů od odsouzeného drogového dealera tak přibyl detail, který okamžitě budí další otázky.
Tejc v pátek oznámil, že kvůli výsledkům interního auditu podá trestní oznámení pro podezření z porušení povinnosti při správě cizího majetku a zneužití pravomoci úřední osoby. Audit podle něj odhalil chyby nejen před loňským přijetím miliardového bitcoinového daru ministerstvem spravedlnosti, ale i při následném prodeji kryptoměny a uzavírání dohod s kupci. Bitcoiny přijal ještě resort vedený Pavlem Blažkem, který později kvůli kritice rezignoval. Ve funkci ho vystřídala Eva Decroix (ODS), která trestní rozměr svého působení odmítá.
Právě Schillerová pak na tiskové konferenci i na sociálních sítích obrátila pozornost směrem k někdejšímu ministrovi financí Zbyňku Stanjurovi. Pro ŽivotvČesku.cz popsala, že na informaci narazila při běžné agendě kolem inventur. "Šlo to do škodní komise. Zjistila jsem to tak, že inventurní věci dostávám k podpisu na stůl a tam jsem si všimla, že škodní komise řešila tři telefony a tablet bývalého ministra Zbyňka Stanjury. Tak jsem se o to začala zajímat a bylo mi řečeno, že všechna zařízení odmítl vrátit a že to raději uhradí," uvedla pro ŽivotvČesku.cz s tím, že historicky nepamatuje, že by k podobné situaci, že se ministr rozhodl nevrátit zapůjčená zařízení, došlo.
Z hlediska samotného auditu ale hlavní výtka z ministerstva financí míří jinam. Podle Schillerové porušil pracovní povinnosti a interní směrnice tehdejší ředitel Stanjurova kabinetu Filip Benda, který podle ní nepředal včas zamítavé právní stanovisko k přijetí bitcoinového daru. U dalších zaměstnanců ministerstva financí a podřízených složek audit podle Schillerové pochybení nenašel.
Právě tady se ale bitcoinová kauza dál zamotává. Ministerstvo spravedlnosti totiž už loni zaslalo financím podklady k plánované darovací smlouvě a úředníci resortu financí následně nedoporučili, aby ministerstvo spravedlnosti bitcoiny převzalo. Stanjura však podle dosavadních zjištění toto stanovisko četl až 25. března, přestože darovací smlouva byla podepsána už 7. března. Zároveň ale platí, že audit podle Schillerové nezjistil konkrétní důkaz, že by bývalý ministr informaci dostal dřív. Právě proto je nově otevřené téma nevrácených telefonů a tabletu politicky tak třaskavé.
Schillerová to sama nijak neskrývá. Ve svém veřejném vystoupení naznačila, že právě tahle okolnost může vyšetřovatele zajímat. Současně zdůraznila, že trestní oznámení ANO podává až nyní, protože ho chtělo mít opřené o interní audit, nikoli jen o politická podezření. Tvrdí také, že audit nestál stát nic navíc, protože ho zpracovali zaměstnanci ministerstva spravedlnosti, na rozdíl od dřívějšího externího prověřování za miliony korun. Už z tónu jejího vystoupení bylo patrné, že hnutí ANO chce z bitcoinové kauzy vytěžit maximum i politicky.
Sama bitcoinová kauza přitom zůstává mimořádně citlivá. Ministerstvo spravedlnosti přijalo bitcoiny od Tomáše Jiřikovského, odsouzeného drogového dealera, který nyní čelí obvinění z legalizace výnosů z trestné činnosti. Audit podle Tejce zjistil, že už před přijetím daru nebyly na resortu správně nastavené kontrolní mechanismy a že chyby vznikly i později při prodeji kryptoměny, kdy podle něj stát mohl přijít například o zhruba 13 milionů korun jen kvůli snížení nejnižší možné ceny v aukcích.
Eva Decroix naopak odmítá, že by se za jejího působení stal trestný čin nebo že by stát utrpěl škodu. Tvrdí, že tehdejší kroky měly zabránit vleklým soudním sporům a že Tejc celou věc dál politizuje. Pavel Blažek zase vzkázal, že závěry auditu zatím vnímá spíš jako mediální materiál než jako férové hledání pravdy, protože dotčení lidé podle něj neměli možnost se k nim průběžně vyjádřit.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
