Pánev, palička na maso a otázka: Co to za zvuk, pane? Těhotnej kuchař parádně vyškolil falešného bankéře
Internetoví podvodníci dál útočí ve velkém a jejich metody jsou čím dál rafinovanější. Policie v březnu zaznamenala prudký nárůst kyberkriminality, když oproti stejnému období loňského roku přibylo případů o 37 procent. Kriminalisté za jediný měsíc evidují rekordních 2533 skutků. Podle mluvčího Policejního prezidia ČR Ondřeje Moravčíka jsou internetoví podvodníci stále sofistikovanější a jejich triky se dostávají do fáze, kdy je jen velmi těžké odhalit je i pro zkušené uživatele. Na jednoho z podobných vykuků ale narazil známý influencer Těhotnej kuchař, vlastním jménem Jaroslav Vajgl. A místo paniky přišla »gastro odpověď«, na kterou podvodník zjevně připravený nebyl. Pro ŽivotvČesku.cz situaci okomentoval sociolog Vojtěch Bednář.
Policie upozorňuje, že podvodníci stále častěji sázejí na takzvaný vishing, tedy telefonickou variantu phishingu. Jde o formu sociálního inženýrství, při níž se volající vydává například za pracovníka banky nebo bezpečnostního specialistu a snaží se oběť přesvědčit, že její účet je v ohrožení. Cíl je jediný. A to dostat z člověka peníze, přístupové údaje nebo ho přimět k unáhlenému kroku.
Právě na podobný scénář narazil také Jaroslav Vajgl. Ve zveřejněném videu zachytil část hovoru s mužem s východním přízvukem, který se ho snažil přesvědčit, že má u jejich společnosti založený účet. Těhotnej kuchař ale místo obav zvolil zcela jinou taktiku.
Na telefon přiložil pánev a komunikaci začal doprovázet klepáním paličkou na maso. Když falešný bankéř pokračoval ve své naučené řeči a tvrdil, že si z údajného účtu nevybral peníze, influencer jen suše položil otázku: "Slyšíme se?" Z telefonu, který už byl schovaný pod pánví, se ozvalo zmatené: "Co to za zvuk, pane?" Tím video končí. Vajgl pak už jen stručně doplnil komentářem pod videem: "Palička na rendlíku."
Na první pohled komická scénka ale podle sociologa Vojtěcha Bednáře ukazuje něco podstatného. "On tomu útočníkovi nabourává playbook, dělá něco absolutně jiného, než očekává. Je to mimochodem dobrý způsob, jak zamést nejen s podvodníkem, ale v podstatě s kýmkoli, kdo se s námi snaží manipulovat podle nějakého předem nastaveného scénáře," řekl pro ŽivotvČesku.cz.
Právě to je podle odborníků jedna z cest, jak se podobným útokům bránit. Podvodník má většinou připravený přesný sled vět, reakcí a tlakových momentů, kterými chce člověka dostat pod kontrolu. Jakmile ale narazí na někoho, kdo mu »nejede podle scénáře«, jeho taktika se začne rozpadat.
Statistiky přitom ukazují, že důvodů k ostražitosti je víc než dost. Od začátku roku evidují kriminalisté 6322 případů kybernetické kriminality. Jen za první tři měsíce roku 2025 spáchali internetoví podvodníci 4766 trestných činů. Za celý loňský rok se na internetu odehrálo 21 137 případů kyberkriminality.
Největší část z toho tvoří různé druhy podvodů. Jen od začátku roku jich bylo zaznamenáno kolem 3500. Samotní falešní bankéři a policisté mají na svědomí 728 případů. V jednom z nich dosáhla škoda 24 milionů korun. Průměrná škoda na jednu oběť činí 721 546 korun.
Podle kriminalistů je dnes nejrizikovějším nástrojem mobilní telefon. Právě přes něj se k lidem dostávají podvodné hovory, zprávy i odkazy. A protože útočníci své finty neustále vylepšují, už dávno neplatí, že obětí se stane jen důvěřivý senior nebo technicky neznalý člověk. Stačí chvíle nepozornosti, stres nebo dobře zahraná role na druhé straně linky.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
