Válka s Hradem, ČT i úředníky. Motoristé čelí otázce, co zatím skutečně pro Česko udělali pozitivního
Komentář: Motoristé jsou ve vládě krátce, přesto se kolem nich nahromadilo několik výrazných kontroverzí. Týkají se Hradu, veřejnoprávních médií, úředníků i novinářů. Na bilanci strany upozornil politický komentátor Luděk Staněk, který se na platformě X ptal, zda Motoristé zatím předvedli také něco skutečně pozitivního. Pro ŽivotvČesku.cz se k tématu vyjádřili politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.
"Takže si to shrňme. Motoristé ve vládě zatím stihli rozpoutat válku s Hradem, válku s ČT, byť to jde za Babišem a SPD a Oto je tam jen užitečný id*ot, válku s úředníky, válku s novináři, byť tam Babiš přikuluje statečně… Udělali mezitím něco, co by reálně bylo pozitivní? Ptám se naprosto vážně a nějaké marginální pseudoúspory v rámci jejich kulturních válek neberu úplně jako argument," uvedl Staněk.
Takze si to shrnme. Motoriste ve vlade zatim stihli rozpoutat valku s Hradem, valku s CT (byt to jde za Babisem a SPD a Oto je tam jen uzitecnej idiot), valku s urednikama, valku s novinarema (byt tam Babis prikuluje statecne)…. Udelali mezitim neco, co by realne bylo…
— Ludek Stanek (@LudekStanek) April 29, 2026
Jedním z nejviditelnějších sporů je návrh na změnu financování České televize a Českého rozhlasu. Ministr kultury Oto Klempíř za Motoristy představil model, podle něhož by veřejnoprávní média místo výnosu z poplatků dostávala peníze přímo ze státního rozpočtu. Česká televize má podle návrhu na příští rok získat 5,74 miliardy korun, Český rozhlas 2,07 miliardy korun. Dohromady jde o 7,8 miliardy korun.
Ve srovnání se současným modelem by si obě média pohoršila. Česká televize letos počítá s výnosem z poplatků 6,73 miliardy korun, Český rozhlas s částkou 2,48 miliardy korun. Návrh tak znamená pokles příjmů přibližně o 1,4 miliardy korun.
Podle politologa Josefa Mlejnka není problém pouze v samotné debatě o poplatcích, ale hlavně v tom, kam navrhovaná změna směřuje. "Tato opatření posilují přímý vliv vládní koalice na veřejnoprávní média. Stávající model není zcela ideální, bylo by vhodné jej vylepšit, ale současná změna jde zcela protichůdně," uvedl pro ŽivotvČesku.cz politolog Josef Mlejnek.
Miroslav Kalousek uvedl, že změna financování by sama o sobě nemusela být problémem, pokud by byla nastavena tak, aby vláda nemohla do peněz pro média zasahovat. "Pokud by to bylo tak, že jde o mandatorní výdaj valorizovaný a vláda by do něj nezasahovala, ČT i ČRo by hospodařily se svým majetkem odděleným od státu, tak samotná změna by nezávislost médií neohrozila. Jiná věc je, že si budeme půjčovat skoro osm miliard, valorizovaných, na které nemáme. A nemyslím si, že tohle je v současné chvíli hlavní rozpočtová priorita," uvedl dříve pro ŽivotvČesku.cz Kalousek.
Další citlivou linií je vztah Motoristů s Hradem. Policie odložila prověřování textových zpráv, které ministr zahraničí Petr Macinka zaslal Petru Kolářovi, poradci prezidenta Petra Pavla. Usnesení zatím není pravomocné. Zprávy Hrad zveřejnil koncem ledna. Macinka v nich naléhal na to, aby prezident jmenoval Filipa Turka ministrem životního prostředí. Prezident v jejich obsahu viděl znaky politického vydírání a jeho kancelář se obrátila na policii. Macinka tvrzení o vydírání odmítal a zprávy označil za běžnou součást politického vyjednávání.
Podle zveřejněných zpráv Macinka napsal, že »stojí před nevratným rozhodnutím, jak dál s panem prezidentem«. Pavel podle něj mohl získat klid, pokud by byl Turek jmenován ministrem životního prostředí. "Pokud ale ne, spálím mosty způsobem, který vejde do učebnic politologie jako extrémní případ kohabitace," uvedl Macinka v jedné ze zpráv.
Motoristé se zároveň dostali pod tlak kvůli výrokům Filipa Turka o úřednících. Ten na setkání k výročí internetové televize XTV mluvil o »progresivistických, levicových, někdy zelených, někdy různých jiných parazitech« na resortech vedených Motoristy a o tom, že je chtějí »postupně deratizovat«. Výrok vyvolal kritiku napříč politickou scénou i ze strany odborů. Turek se později omluvil úředníkům ministerstev, pokud se jich jeho slova dotkla, a tvrdil, že nemluvil o úřednících obecně, ale o aktivistech.
"Nejzajímavější na celé věci je, jak tvrdě se po Turkovi ohnal Babiš. Je vidět, že má nějaký cit, že jeho výroky jsou za čarou. A zároveň je patrné, že vůči němu už má averzi. Příkladem se nedávno stalo, že Turek někde něco řekl a Babiš na to reagoval, že není členem vlády. Zároveň se z toho dá vnímat, že kdyby pro hnutí ANO existoval nějaký lepší koaliční partner, tak neváhá a Motoristy vykopne z vlády. Jenže on žádného nemá, tak je musí snášet," řekl pro ŽivotvČesku.cz politolog Josef Mlejnek.
Dalším bodem napětí mezi Hradem a vládou je účast na červencovém summitu NATO v Ankaře. Prezident Petr Pavel se má kvůli tomu sejít s premiérem Andrejem Babišem 8. května ráno. Pavel dříve při návštěvě Pardubického kraje uvedl, že nevidí důvod měnit po desetiletí zavedenou praxi a počítá s tím, že by na summitu prezentoval mandát vlády. "Prezident zastupuje zemi navenek podle ústavy, a pokud ji zastupuje při oficiálních akcích, tak se vždycky řídí mandátem vlády," řekl.
Babiš dříve uvedl, že předpokládá účast vládní delegace, protože vláda má podle něj hájit výdaje na obranu a odpovídá za státní rozpočet. Proti Pavlově účasti opakovaně vystupoval ministr zahraničí Petr Macinka z Motoristů. Předseda Senátu Miloš Vystrčil označil debatu mezi premiérem a prezidentem za nedůstojnou a připomněl, že summity NATO v minulosti za Česko navštěvovali prezidenti i premiéři, přičemž u většiny dosavadních aliančních summitů byl přítomen prezident.
"Pokud by tam prezident měl být, tak by tam měl být pravděpodobně s premiérem, ale to se musí naši dva ústavní činitelé dohodnout. Já nemám důvod to jakkoliv komentovat nebo k tomu něco říkat, jen mohu připomenout to, co je zřejmé z ústavy, že prezident republiky zastupuje podle článku 63 ústavy stát navenek. A vzhledem k tomu, že je vrchním velitelem ozbrojených sil, tak je celkem logické, že na summitu NATO by měl být on vedoucím delegace," řekl pro ŽivotvČesku.cz poradce prezidenta a bývalý diplomat Petr Kolář.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
