Pavel a Babiš se znovu neshodli na summitu NATO. Kalousek označil situaci za smutnou, použil i slovo selhání
Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) se na schůzce na Hradě neshodli na tom, kdo má Českou republiku zastupovat na červencovém summitu NATO v Ankaře. Prezident dál trvá na účasti, premiér má za to, že součástí delegace být nemá. Pavel po jednání uvedl, že kompetenční žalobu považuje až za krajní možnost, nevyloučil ji ale v případě, že by ho vláda ze složení delegace vyřadila. Komentář pro ŽivotvČesku.cz poskytl bývalý ministr financí a politický komentátor Miroslav Kalousek. Podle něj současný spor Česku neprospívá a ukazuje, že se dvě nejvyšší ústavní funkce nedokážou dohodnout tak, jak ústava předpokládá.
"Pravomoc zastupovat stát navenek je sdílená pravomoc mezi prezidentem a vládou. Prezident ji vykonává, premiér kontrasignuje. Ústava předpokládala, že na těchto místech budou vždy lidé, kteří budou schopni se domluvit, protože je to jejich úkol. V tomto případě se to nedaří," uvedl pro ŽivotvČesku.cz Miroslav Kalousek.
Prezident Pavel po schůzce s premiérem řekl, že bude trvat na účasti zejména v první části summitu, tedy na neformální večeři hlav států a debatě o evropské a globální bezpečnosti. Oficiální části by se podle jeho představy zúčastnil premiér Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou z Motoristů a ministrem obrany Jaromírem Zůnou za SPD.
"Já v tomto vidím ústupek vládě. Rozhodně v tom nevidím nějaké vlamování se do zavřených dveří. Takové byly dosavadní ústavní zvyklosti," řekl Pavel.
Prezident zdůraznil, že zastupování země navenek vnímá jako svou ústavní povinnost. "Já ji chci vykonávat v souladu s ústavou, a proto ani nemám jinou možnost než trvat na tom, aby zvyklosti, které tady platily po více než 30 let, platily i nadále," uvedl.
Podle Kalouska už samotný fakt, že se spor protahuje a veřejně eskaluje, není pro Českou republiku dobrý.
"Určitě jí to neprospívá. K profesionální výbavě obou těchto funkcí patří, že se spolu mají domluvit. Těmto dvěma se to zatím nedaří," uvedl.
Na otázku, zda může pokračující neshoda poškodit obraz Česka v zahraničí, Kalousek odpověděl, že podobné spory zemi nepomáhají. "Pro nás je důležité, abychom dokázali v zahraničí mluvit jednou řečí. Určitě nám to nijak neprospívá," doplnil pro ŽivotvČesku.cz.
Zároveň připomněl, že podobné střety mezi prezidentem a premiérem nejsou v evropské politice zcela bezprecedentní. "Není to až tak úplně neobvyklé. Vzpomínám si, že třeba v roce 2009 bylo podobné napětí mezi premiérem a prezidentem v Polsku. Tam to tehdy řešil Ústavní soud," doplnil Kalousek.
Pavel kompetenční žalobu označil za nástroj, který nechce využívat, ale zároveň ji nevyloučil. Rozhodnutí podle něj padne až v červnu, kdy vláda definitivně určí složení delegace.
"Pokud by rozhodla tak, že to bude znamenat vyřazení prezidenta z plnění jeho ústavních povinností, pak mi asi nezbyde nic jiného než podání ústavní žaloby zvážit. Musím chránit to, aby prezident mohl vykonávat kompetence dané ústavou," řekl prezident.
Babiš se brífinku po jednání nezúčastnil. Dříve opakovaně uváděl, že vláda by na summitu měla hájit své postoje a výdaje na obranu, protože odpovídá za státní rozpočet. Pavel ale po dnešní schůzce řekl, že přístup vlády k obraně a naplňování závazků vůči NATO se v poslední době změnil a že v těchto věcech již panuje shoda.
"Prezident se vždy řídí mandátem schváleným vládou. Na tom se nic nemění a já jsem nikdy nezpochybnil, že bych se takovým mandátem neřídil. Kritika vlády za konkrétní kroky na domácí půdě je podle mého naprosto legitimní, protože nikde není psáno, že prezident musí mít s vládou na všechny otázky stejný názor," dodal Pavel.
Proti prezidentově účasti opakovaně vystupuje ministr zahraničí Petr Macinka. Ten od vyhroceného sporu kolem jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí označuje Pavla za zástupce opozice.
Kalousek současnou situaci označil za smutnou právě proto, že ústavní systém podle něj počítá s dohodou, nikoliv s veřejnou přetahovanou.
"Je to smutné, protože je to do určité míry profesionální selhání. Teď nesoudím, na čí straně. Ústava předpokládá, že obě ty funkce jsou natolik diplomaticky vybaveny, že se dokážou spolu domluvit. Zatím se to vždycky podařilo. Tentokrát se to nedaří," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.
Summity NATO v minulosti navštěvovali za Českou republiku jak prezidenti, tak premiéři. Petr Pavel se zatím zúčastnil všech aliančních summitů od svého nástupu do funkce – v roce 2023 ve Vilniusu, v roce 2024 ve Washingtonu i loni v Haagu. Současný spor tak není jen otázkou jedné cesty do Ankary, ale i testem toho, zda se Hrad a vláda dokážou v klíčové zahraničněpolitické otázce domluvit tak, aby Česko navenek působilo jednotně.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
