Dluhová vrata dokořán. Kalousek varuje, že vláda si otevřela cestu k neomezeným deficitům
Komentář: Sněmovna schválila spornou novelu rozpočtových pravidel, která vládě umožní navyšovat výdaje na obranu a strategické infrastrukturní stavby mimo dosavadní výdajové rámce. Kabinet argumentuje bezpečnostní situací, potřebou investic a nutností změnit pravidla po předchozí vládě. Opozice naopak mluví o rozvolnění rozpočtové odpovědnosti a chystá se k Ústavnímu soudu. Pro ŽivotvČesku.cz věc okomentoval bývalý ministr financí a komentátor Miroslav Kalousek. Podle něj si vláda odstranila strop, který omezoval její utrácení, a otevřela dveře vyšším deficitům i rostoucímu dluhu.
"Vláda si tím odstranila strop, co všechno smí utratit. Otevřela si dveře dokořán v podstatě k neomezeným deficitům a k neomezenému zadlužování. Jak moc ty otevřené dveře využije, to uvidíme z jednotlivých rozpočtů, které si bude schvalovat. Nicméně se obávám nárůstu deficitů, nárůstu zadlužování a obrovských částek úroků z dluhu, které budeme v následujících letech platit," uvedl pro ŽivotvČesku.cz Kalousek.
Novelu prosadila vládní koalice hlasy 91 poslanců, proti bylo 68 opozičních zákonodárců. Předloha nyní zamíří do Senátu. Jednání provázely ostré výhrady opozice, podle které zákon umožní vládě utrácet bez dostatečné kontroly a obcházet rozpočtová omezení. V rozpravě zůstalo ještě několik desítek přihlášených poslanců, na které se kvůli pevnému hlasování nedostalo.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) kritiku odmítla. "Tento zákon sám o sobě neznamená zvýšení deficitu ani o jednu jedinou korunu," uvedla. Opakovaně zdůraznila, že vláda chce držet schodek veřejných financí bezpečně pod třemi procenty HDP. Podle ní by navíc podle pravidel, která zůstala po kabinetu Petra Fialy, nebylo možné státní rozpočet sestavit v rámci zákona.
Kalousek však upozorňuje, že problém nemusí být vidět okamžitě v samotném textu zákona, ale až v rozpočtech, které podle nových pravidel vzniknou. Podle něj budou rostoucí úroky z dluhu postupně vytlačovat jiné výdaje.
"Úroky z dluhu, které se platit musí, budou vytlačovat z rozpočtu jiné priority. Je to neodpovědné a neudržitelné hospodaření. Dříve nebo později na něj nutně doplatíme. Jako každý, kdo spotřebovává víc, než na co má," řekl pro ŽivotvČesku.cz.
Jednou z klíčových změn je prodloužení výjimky pro obranné výdaje. Výdaje nad dvě procenta HDP se do roku 2036 nebudou započítávat do rozpočtových rámců. Stejný princip se má uplatnit také u strategických infrastrukturních staveb podle liniového zákona. Vláda tvrdí, že bez těchto nástrojů nebude možné financovat bezpečnostní a investiční priority.
Kalousek tento argument odmítá. Podle něj vláda používá investice jako zástěrku pro to, aby nemusela šetřit v běžném provozu státu. "Vláda argumentuje potřebou investic, ale opak je pravdou. Investice dává stranou proto, aby nemusela šetřit v běžném provozu. To se snadno ukáže. V letošním rozpočtu je deficit 310 miliard korun a investice 263 miliard korun. To znamená, že minimálně 47 miliard si půjčujeme na to, co spotřebujeme, a budoucnosti necháme jen dluhy a úroky z nich, žádné investice," popsal.
Podle bývalého ministra financí bude klíčové sledovat, zda se tato mezera bude v dalších letech zvětšovat. "Pokud v dalších rozpočtech částka těch 47 miliard poroste, bude zřejmé, že vláda tuhle operaci nedělá proto, aby mohla více investovat, ale aby mohla více spotřebovávat na dluh," doplnil pro ŽivotvČesku.cz.
Opozice kritizuje také možnost zvyšovat celkové výdaje státního rozpočtu až o deset procent při zhoršení bezpečnostní situace. Podle kritiků by to už letos mohlo znamenat navýšení výdajů až o stovky miliard korun. Výhrady zazněly i k úpravám, které se týkají parlamentních kapitol, tedy například rozpočtů Sněmovny, Senátu, Hradu, Ústavního soudu nebo Nejvyššího kontrolního úřadu.
Představitelé opozice mluví o zásahu do ústavní rovnováhy. Poslanec ODS Karel Haas označil změny za největší rozkolísání ústavního systému od roku 1993, bývalý ministr Lukáš Vlček ze STAN hovořil o zásahu do dělby moci. Předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda po hlasování uvedl, že opozice se kvůli novele obrátí na Ústavní soud.
Kalousek varuje, že dlouhodobé rozvolňování pravidel může narazit ve chvíli, kdy státu přestanou důvěřovat finanční trhy. "Náraz přijde v okamžiku, kdy vám přestanou věřit finanční trhy, tedy ti, kteří vám půjčují peníze. Buď vám začnou půjčovat za naprosto neudržitelných podmínek, tedy velmi draho, nebo vám nebudou chtít půjčit vůbec. Pak se stát dostane do finančních problémů a nebude mít ani na to, aby zaplatil základní veřejné služby pro své obyvatele. A na to samozřejmě vždycky doplatí ti nejslabší," řekl pro ŽivotvČesku.cz.
Na otázku, zda je takový náraz blízko, nebo daleko, Kalousek odpověděl, že to nelze přesně určit. Podle něj ale právě proto není možné riziko podceňovat.
"To nikdo neví a nechci strašit. Obávám se, že taková politika může této nebo jakékoliv jiné vládě procházet ještě poměrně dlouho. Ale je to stejné jako se zanedbanou nemocí. Čím déle ji neléčíte, tím fatálnější jsou pak důsledky," dodal pro ŽivotvČesku.cz Kalousek.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
