Vláda schválila zrušení koncesionářských poplatků. Kalousek to rozcupoval slovy, že se sama usvědčuje ze lži
Komentář: Vláda schválila návrh zákona, který má změnit financování veřejnoprávních médií. Česká televize a Český rozhlas už nemají být placeny přímo z televizních a rozhlasových poplatků, ale příspěvkem ze státního rozpočtu. Kabinet mluví o návratu financování na úroveň roku 2024 a o tlaku na efektivitu. Bývalý ministr financí a komentátor Miroslav Kalousek ale pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že vláda tím sama popírá vlastní argument, že vyšší schodek rozpočtu způsobují investice. Podle něj jde o typický nekrytý provozní výdaj.
Česká televize má podle schváleného návrhu získat v příštím roce ze státního rozpočtu 5,74 miliardy korun. To je zhruba o jednu miliardu korun méně, než kolik letos plánuje vybrat z poplatků. Český rozhlas má mít příjem 2,065 miliardy korun, tedy přibližně o 350 milionů méně. Po jednání vlády to uvedl ministr kultury Oto Klempíř za Motoristy.
Premiér Andrej Babiš z hnutí ANO změnu rámuje jako návrat k objemu financování z roku 2024, tedy před poslední navýšení televizního a rozhlasového poplatku. Podle Klempíře bude nový model znamenat vyšší tlak na efektivitu médií veřejné služby.
Politicky jde o jeden z nejvýraznějších zásahů do fungování veřejnoprávních médií za poslední roky. Formálně mají domácnosti přestat platit koncesionářské poplatky přímo, prakticky se ale financování přesune do státního rozpočtu. To ovšem otevírá dvě zásadní roviny debaty. První se týká nezávislosti médií veřejné služby. Druhá dopadu na rozpočet, který už nyní vláda připravuje s vysokým schodkem.
Právě druhou rovinu okomentoval Miroslav Kalousek. Podle něj vláda tímto krokem ukazuje, že vyšší deficit nevzniká primárně kvůli investicím, jak často tvrdí její představitelé. "Vláda se sama usvědčuje ze lži, když tvrdí, že deficit bude vyšší kvůli investicím. Tak nebude. Vyšší bude kvůli nekrytým provozním výdajům, které nemají s investicemi nic společného. Tohle je typický příklad," uvedl Kalousek pro ŽivotvČesku.cz.
Podle bývalého ministra financí nejde o ojedinělý případ. Tvrdí, že kabinet za dobu svého vládnutí přijal už řadu rozhodnutí, která rozpočet zatěžují provozními výdaji bez jasného dlouhodobého přínosu. "Takových výdajů přijala vláda za dobu svého vládnutí už za několik desítek miliard," řekl.
Kalousek považuje změnu financování ČT a rozhlasu za mimořádně špatně zvolenou rozpočtovou prioritu. Podle něj nejde o výdaj, který by zvyšoval budoucí prosperitu země, pomáhal modernizovat infrastrukturu nebo řešil akutní veřejný problém.
"Tohle je bezkonkurenčně nejzbytečnější výdaj. O tuto částku mohl být buď nižší deficit, anebo pokud už jsme ty peníze za každou cenu chtěli utratit, mohli jsme je utratit za něco rozumnějšího," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.
Jako příklad zmínil školství. Podle Kalouska by stejný objem peněz mohl být využit například na zvýšení platů učitelů. "Každý učitel by za tyhle peníze mohl mít téměř o čtyři tisíce vyšší měsíční plat. Nebo se mohly použít na cokoliv smysluplnějšího. Tohle žádný smysl nedává," upřesnil pro ŽivotvČesku.cz.
Kalousek zároveň upozorňuje na to, že přesunutí financování do rozpočtu není bezplatné ani v delším horizontu. Pokud stát kvůli podobným výdajům zvýší schodek a bude si na ně půjčovat, budoucí rozpočty ponesou i náklady na obsluhu dluhu. "Tohle odkáže budoucnosti jen povinnost zaplatit několik set milionů na úrocích, které jsme dříve platit nemuseli," doplnil.
Obě média se již dříve vyjádřila, že škrty v jejich rozpočtech budou znamenat omezení tvorby a propouštění. Zaměstnanci ČT a ČRo jsou v současnosti ve stávkové pohotovosti.
ČT letos hospodaří s rozpočtem 8,5 miliardy korun, z toho 6,7 miliardy tvoří příjmy z poplatků, ČRo má naplánované příjmy a výdaje na více než 2,7 miliardy korun, z poplatků počítá s 2,4 miliardy korun. Původní komplexní zákon, který nakonec vláda nevyužije, rovněž počítal s návratem rozpočtů do roku 2024 před loňské zvýšení poplatků.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
