V živém vysílání ČT se rozjela bitva o média. Czendlik mluvil o velké loupeži, Honzejk o pochybné legitimitě vlády
Poslední vydání pořadu Události, komentáře týdne na ČT24 přineslo silnou debatu o konci televizních a rozhlasových poplatků. Krátce předtím, než zaměstnanci České televize a Českého rozhlasu vstoupili do 24hodinové výstražné stávky, se hosté ve studiu přeli o to, zda plán vlády převést financování obou médií na státní rozpočet ohrožuje jejich nezávislost. Pozoruhodná slova zvolil kněz Zbigniew Czendlik, podle něhož jsou občané akcionáři veřejnoprávních médií a jejich vyřazení ze hry připomíná »velkou loupež«, všimli jsme si v redakci ŽivotvČesku.cz.
Česká televize a Český rozhlas vstoupily po půlnoci do výstražné stávky. Zaměstnanci protestují proti vládnímu návrhu zrušit televizní a rozhlasové poplatky a nahradit je financováním ze státního rozpočtu. Podle vlády jde o úsporné opatření a naplnění slibů voličům. Podle kritiků je to naopak první krok k tomu, aby se veřejnoprávní média dostala pod přímější politický tlak.
A právě toto téma se stalo jedním z hlavních bodů pořadu Události, komentáře týdne, kterým provázela Jana Fabiánová. Ve studiu diskutovali kněz Zbigniew Czendlik, komentátor a zástupce šéfredaktora Hospodářských novin Petr Honzejk, komentátor MF DNES Miroslav Korecký, publicista Roman Joch z Občanského institutu a komička a kurátorka Tereza Bonaventurová.
Debatu otevřela otázka, zda se se změnou financování vrací poměry připomínající minulý režim, jak tvrdí někteří kritici – příkladem předseda ODS Martin Kupka. Miroslav Korecký odmítl spojovat samotnou formu financování s koncem nezávislosti médií.
"Spojovat debatu o formě financování televize s tím, že je to konec nezávislosti, je podle mě skutečně pomýlené. Kdyby koncesionářské poplatky byly zárukou nezávislosti médií, pak by Česká televize a Český rozhlas byly naprosto nezávislé po celou dobu komunismu, kdy byly placeny z koncesionářských poplatků. Cítíme asi, že je to úplná hloupost," uvedl Korecký.
Tereza Bonaventurová s tím nesouhlasila. Podle ní poplatky určitou míru nezávislosti garantují, zatímco financování přímo ze státního rozpočtu může otevřít cestu k destrukci veřejnoprávních médií. "Pokud to bude financované čistě ze státního rozpočtu, tak tahle vláda je nějaká. Mně třeba přijde hrozná, ale může přijít ještě mnohem horší. Je to začátek cesty, která může vést k cílené destrukci," varovala ve studiu.
Do Koreckého argumentu o socialismu se pustil také Petr Honzejk. Podle něj nelze srovnávat totalitní systém s dnešní situací. "Míchat do toho dobu socialismu, kdy víme, že to byla totalita a stát mohl udělat úplně cokoliv, je mimoběžné. Tam bylo úplně jedno, jestli jsou média financována ze státního rozpočtu nebo z poplatků. Tlak se vykonával jiným způsobem," řekl.
Honzejk upozornil, že dnes by se zrušením poplatků změnil vztah mezi veřejností a veřejnoprávními médii. "Dostáváme se ze situace, kdy existuje přímá vazba mezi diváky, posluchači a dalšími konzumenty veřejnoprávních médií a těmito médii, do situace, kdy mezi nimi bude mezičlánek. Tím mezičlánkem je státní rozpočet, na který mají každý rok přímý vliv politici, kteří jsou aktuálně u moci. To je kvalitativní změna," uvedl komentátor Hospodářských novin.
Fabiánová připomněla také nedávný výrok poslance SPD Josefa Nerušila, který mluvil o posílení kontrolních mechanismů nejen nad financemi, ale i nad obsahem veřejnoprávních médií. Korecký jeho slova odmítl jako názor jednotlivce. "Pan poslanec Nerušil je jeden ze 108 poslanců. Navíc mám pocit, že ve Sněmovně sedí asi měsíc, nastoupil jako náhradník. Rozkoukává se a řekl svůj názor. V každé straně se najde nějaký hlupák. Nebral bych to příliš vážně," prohlásil Korecký.
Pro upřesnění kontextu je však potřeba zmínit, že ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) se ohradil proti vyjádření Nerušila. Na síti X uvedl, že politici nemají co zasahovat do obsahu ani řízení médií veřejné služby. Nerušilův výrok předtím kritizovala i řada opozičních politiků.
Podle Koreckého může vláda média finančně »přiškrtit« i při zachování poplatků. "Stačí jedno hlasování ve Sněmovně vládní většinou, která rozhodne, že se koncesionářské poplatky sníží na polovinu. V čem je rozdíl?" ptal se.
Na to reagoval Honzejk s tím, že rozdíl je zásadní. "Tady se mění systém. A jestliže se mění systém, je to kvalitativní změna. Kdyby někdo řekl, že sníží koncesionářské poplatky, jsou davy v ulicích. Ale když se změní jeden parametr státního rozpočtu a Česká televize zase dostane o půl miliardy méně a Český rozhlas o dvě stě milionů méně, tak už to každý jenom odkývá, protože se řekne, že už je to stejně prohrané," uvedl.
Silný moment přinesla slova Terezy Bonaventurové, která připomněla výrok premiéra Andreje Babiše. "Když Andrej Babiš říkal větu: mohli jsme zrušit zprávy, mohli jsme to celé smáznout, neudělali jsme to, tak ve chvíli, kdy nad tímhle vůbec přemýšlí, já už se toho bojím," řekla.
Nejvýraznější metaforu celé debaty ale použil Zbigniew Czendlik. Podle něj by si lidé měli uvědomit, že veřejnoprávní média jim svým způsobem patří. "Občané by si měli uvědomit jednu věc. Oni jsou akcionáři těchto veřejnoprávních médií. Veřejnosti patří jak Český rozhlas, tak Česká televize. Za třicet let placení koncesionářských poplatků tady byly vybudovány dvě respektované instituce," uvedl a následně mírně přitvrdil: "Pokud si někdo chce tyto instituce přivlastnit, tak by neměl občanům odpouštět placení poplatků, ale měl by jim vrátit to, co do televize za třicet let investovali. A pochopitelně valorizované o těch třicet let. Jinak je to pro mě velká loupež," řekl známý kněz.
Podle Czendlika se mocní snaží sáhnout právě po tom, co funguje. "Kdyby televize nefungovala a rozhlas nebyl tak významný, nikdo by se o Českou televizi ani Český rozhlas nezajímal. Pochopitelně, že mocní půjdou po tom, co funguje," doplnil.
Roman Joch v debatě připomněl, že lidé mají ve svobodné společnosti právo demonstrovat, ale rozhodnutí nakonec náleží parlamentu. Zároveň ale řekl větu, která zapadla do varování kritiků změny financování. "To, že to tato vládní koalice navrhuje, evidentně znamená, že chce zvýšit svoji moc nad těmito médii. A ne, že ne. Když politici, kteří mají moc státu, něco navrhují, tak v 95 případech ze 100 to dělají proto, aby svoji moc nad něčím ještě zvětšili," zdůraznil.
Zároveň dodal, že podle něj udělal politickou chybu bývalý ministr kultury Martin Baxa, když navýšení poplatků prosadil až ve čtvrtém roce vlády a ve volebním roce. "Tehdejší opozice samozřejmě řekla: my to vrátíme zpět, lidé nemusíte platit více. Opozice vyhrála volby a teď dělá to, co slíbila. Volby mají své důsledky," uvedl.
Honzejk ale odmítl argument, že většina voličů dala současné vládě mandát rušit poplatky. "Pozor, tady několikrát zaznělo, a je to kopie rétoriky Andreje Babiše, že jsme to slíbili voličům a většina to chce. Ne, nesmysl. Když se podíváme na volební programy, tak většina chtěla zachování poplatků České televize a Českého rozhlasu," řekl otevřeně.
Podle něj je demokratická legitimita konkrétního kroku pochybná. "Celá opozice plus Motoristé sobě říkali, že v žádném případě na poplatky sahat nebudou. Když uděláme součet dnešní opozice a Motoristů, dostaneme se na 105 poslanců. Demokratická legitimita tohoto konkrétního kroku je podle mě velmi pochybná," uvedl.
Korecký naopak zrušení koncesionářských poplatků hájil jako správnou cestu. Podle něj jde o neefektivní a asociální platbu. "Je to asi nejméně efektivní poplatek a daň, která se v České republice vybírá. Druhá věc je, že je to naprosto asociální poplatek, protože největší tíhu nesou senioři. Úplně stejný poplatek platí Andrej Babiš, pan Tykač, pan Strnad i seniorka z Bruntálu," vylíčil.
Fabiánová mu připomněla, že i při financování ze státního rozpočtu budou lidé veřejnoprávní média dál platit, pouze jinou formou. Bonaventurová se k tomu přidala. "Je potřeba, aby zaznělo zcela jasně, že to lidé pořád platit budou, akorát jinou formou. Mně opravdu přijde, že velká část lidí si myslí, že už to platit nebude. Ale není to pravda," emotivně uvedla.
Czendlik v závěru debaty znovu upozornil na podle něj manipulativní argumenty kolem rušení poplatků. "Vadí mi manipulace a argumenty, které se používají při rušení těchto poplatků. Když někdo říká většina, lidé nabývají přesvědčení, že tu skutečně většina je. Ale není to pravda. A já jsem neslyšel žádný relevantní argument, proč je potřeba tuto změnu udělat," uvedl.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
