Maříková z SPD v živém vysílání zlehčovala vedra. Prymula ji setřel, když vytáhl děsivé číslo

Česko zažívá další vlnu extrémních veder, pohledy na reakci státu se ale zásadně rozcházejí. V Událostech, komentářích se střetla náměstkyně ministra zdravotnictví Karla Maříková (SPD), která odmítla situaci »nafukovat«, s bývalým ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou a dalšími hosty volajícími po systematické přípravě. Prymula upozornil, že největší hrozbou nemusí být denní žár, ale tropické noci, během nichž se organismus nedokáže zotavit, všimli jsme si v redakci ŽivotvČesku.cz.

Poslední vydání diskusního pořadu Události, komentáře přineslo ostrou debatu o tom, zda už se vlny veder staly hrozbou, na kterou musí stát reagovat podobně systematicky jako na povodně. Moderátor Lukáš Dolanský debatoval na dálku s bývalým ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou, někdejším ministrem životního prostředí Liborem Ambrozkem (KDU-ČSL), náměstkyní ministra zdravotnictví Karlou Maříkovou (SPD) a poslankyní Gabrielou Svárovskou (Zelení, za Piráty).

Hned v úvodu Dolanský otevřel otázku, zda je pro lidský organismus nebezpečnější spalující vedro přes den, nebo vysoké teploty v noci, které místy neklesají ani pod 27 stupňů.

Prymula označil za větší problém právě tropické noci. Člověk se podle něj bez ochlazení nedokáže kvalitně vyspat a jeho organismus postupně ztrácí síly.

"Dá se říct, že horší je to skutečně v noci. Pokud teplota během nočního období alespoň rozumně klesne, lidé si odpočinou. Tady se to ale neděje. Pokud se teploty drží nad 27 nebo 28 stupni, člověk je vysílený a nemá kvalitní spánek, pokud není v klimatizovaném prostoru," uvedl Prymula v Událostech, komentářích.

Dlouhodobá tepelná zátěž podle něj nevede pouze k nepohodlí, ale může mít závažné zdravotní následky.

"Dochází k vyčerpání organismu a v takovém prostředí máme podstatně více úmrtí, než kdyby se teploty držely v rozumných hodnotách. Pro nás je to poměrně nový fenomén, zejména populace severnějších zemí na něj není zvyklá," dodal.

Bývalý ministr životního prostředí Libor Ambrozek souhlasil, že se Česko dlouhodobému plánování nevyhne. Vedra podle něj nezasahují pouze zdravotnictví, ale prakticky všechny oblasti života.

"Dá se předpokládat, že tento ráz počasí bude pokračovat i v dalších letech. Zdaleka nejde jen o zdravotnictví. Dopadá to na energetiku, zemědělství, péči o krajinu a vlastně na celý náš život," uvedl Ambrozek.

Podle něj by bylo vhodné vytvořit jednotný orgán, který by adaptaci státu na extrémní počasí dlouhodobě koordinoval. Samotných strategií už podle něj existuje dost, problémem je jejich skutečné naplňování.

Výrazně zdrženlivější postoj zaujala náměstkyně ministra zdravotnictví Karla Maříková. Připustila, že intenzita současného horka je neobvyklá, podle ní ale situace zatím není natolik vážná, aby vláda zaváděla mimořádná opatření.

"Teplo k létu samozřejmě patří, i když jeho intenzita je větší a pociťujeme to všichni. Situace ale není taková, aby vláda v současné chvíli dělala nějaká zvláštní opatření," uvedla Maříková.

Ministerstvo zdravotnictví podle ní informuje veřejnost o pitném režimu, ochraně před sluncem a rizicích pro děti, seniory a chronicky nemocné. Připravuje rovněž plán pro zvládání zdravotních dopadů veder.

"Já bych situaci v tuto chvíli úplně nenafukovala. Není zatím natolik extrémní, abychom řešili nedostatek pitné vody nebo výpadky elektřiny. Ačkoli je pro mnohé z nás nepříjemná, nedělala bych z ní krizi," prohlásila.

Dolanský jí připomněl, že například Francie, Belgie nebo Španělsko už mají zvláštní režimy na ochranu ohrožených skupin obyvatel. Maříková však trvala na tom, že česká situace není s těmito zeměmi srovnatelná.

"Musíme si uvědomit, že neporučíme větru, dešti ani slunci. Můžeme lidem vysvětlovat, že mají dodržovat pitný režim, nevystavovat se přímému slunci a vyhledat klimatizované prostředí. Nemůžeme ale občany vodit vyloženě za ruku," řekla.

Její slova navázala na dřívější výrok předsedy Motoristů Petra Macinky, který v Poslanecké sněmovně při debatě o vlně veder ironicky poznamenal, že »v létě je horko a v zimě zima«. Redakce ŽivotvČesku.cz se tehdy sporu v článku kolem jeho výroku věnovala.

Prymula se proti postoji Maříkové důrazně vymezil. Podle něj nelze problém posuzovat pouze podle několika aktuálních dnů, protože jde o dlouhodobý trend.

"Já s tím nesouhlasím. Měli bychom se tím skutečně vážně zabývat. Není to jen otázka této sezony, ale nepochybně i následujících let. Podle některých zdrojů v Evropě v souvislosti s vedry zemře kolem 60 tisíc lidí ročně. Není to problém, který bychom mohli bagatelizovat," uvedl.

Poslankyně Gabriela Svárovská označila opakované vlny veder za součást klimatické krize. Zdůraznila ale, že řešením není panika, nýbrž příprava.

"Vlny veder jsou rok od roku častější, delší a výraznější. Je to jednoznačně dlouhodobý trend a skutečně klimatická krize. Není důvod propadat panice, je ale důvod se systematicky a důsledně připravovat na její následky," prohlásila.

Vedra podle ní ohrožují nejen lidské zdraví, ale také energetiku, zemědělství a zásoby vody. Varovala před vysycháním Moravy, poklesem hladiny podzemní vody a očekávaným propadem úrody.

Svárovská navrhla, aby se problematikou zabývala Bezpečnostní rada státu podobně jako u povodní. Připomněla zpomalování vlaků kvůli přehřívání kolejí nebo omezení výkonu elektráren v zahraničí kvůli nedostatku vody pro chlazení.

"Potřebujeme, aby ve městech existovala síť míst, kde se lidé mohou ochladit. Musíme věnovat zvýšenou péči zeleni, která poskytuje stín a udržuje přijatelné podmínky. Není to jen o tom, že ministerstvo lidem poradí, aby hodně pili," řekla.

Ambrozek přirovnal potřebnou změnu k adaptaci českých měst na povodně. Podle něj se ale země často začne skutečně připravovat až po katastrofě.

"Češi někdy potřebují těžký náraz, aby se do něčeho pustili. Současná debata mi připadá typicky česká: říkáme si, že se toho zase tolik neděje, nějak to přečkáme a přijde podzim. Situace je ale vážná," uvedl.

Česko podle něj potřebuje investovat do mokřadů, tůní, přirozenějších vodních toků a pestřejší krajiny. Upozornil také na rozporuplný vztah obyvatel ke stromům ve městech.

"Lidé chtějí stín, ale když mají strom před domem, vadí jim, že jim padá listí na auto. Každý si musí uvědomit, že situace není jednoduchá a spíše se bude zhoršovat," prohlásil Ambrozek.

Maříková v závěru připustila, že města a obce už vysazují více stromů a uvědomují si rozdíl mezi rozpáleným betonem a zelenými plochami. Hlavní odpovědnost ale podle ní leží právě na samosprávách, krajích a jednotlivých ministerstvech, nikoli přímo na vládě.

Když ji Svárovská obvinila ze zlehčování třetí letošní rekordní vlny veder, spor se dál vyostřil. Poslankyně zdůraznila, že strategie nestačí, pokud na jejich naplnění nejsou lidé, peníze a politická vůle.

"Je potřeba situaci řešit s chladnou hlavou, ale je potřeba ji skutečně řešit. Stromy jsou v letních vedrech nejúčinnější klimatizací. Někdo musí celou adaptaci dlouhodobě řídit, koordinovat a zajistit na ni prostředky," uvedla Svárovská.

Prymula na závěr upozornil, že změny budou nutné také ve zdravotnictví. Stárnoucí populace bude podle něj vůči extrémnímu teplu stále zranitelnější a pouhé informační kampaně nebudou stačit.

"Osoby starší 80 nebo 85 let, které jsou nejvíce ohrožené, nejsou vždy schopné adekvátně přijímat informace, které jim sdělujeme. Do budoucna bychom měli plánovat, aby všechny nové pavilony ve zdravotnictví a sociálních službách měly klimatizaci," řekl.

Tam, kde klimatizace není, doporučil alespoň venkovní žaluzie a další opatření snižující teplotu v budovách.

"Musíme postupovat plánovitě. Jinak se tady sejdeme za rok, situace bude úplně stejná a zjistíme, že jsme v podstatě nic neudělali," uzavřel Prymula.

Debata navázala na současné období, kdy vědci upozorňují na zhoršování sucha v Evropě. Podle analýzy iniciativy World Weather Attribution, na které spolupracovala i Česká zemědělská univerzita (ČZU), nemusí srážek výrazně ubývat, vyšší teploty ale zrychlují odpařování vody z půdy, vegetace i vodních toků. Stejné množství deště tak dnes podle hydrologů neznamená stejné množství dostupné vody jako před několika desetiletími.

Česko navíc leží na evropském rozvodí a naprostá většina vody z jeho území odtéká. Odborníci proto vedle vodních nádrží doporučují obnovovat mokřady, říční nivy a schopnost půdy vodu vsakovat.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.