Když tělo přestane zvládat vedro, začne boj o ochlazení. Prymula popsal, co se děje před kolapsem

Tropické teploty se po krátkém ochlazení znovu vracejí a na začátku týdne mají na řadě míst překročit 32 stupňů. Bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula pro ŽivotvČesku.cz upozornil, že dlouhé vlny veder představují reálné zdravotní riziko, především pro seniory a nemocné lidi. Za mimořádně problematické považuje také horké noci, během nichž se organismus nedokáže zotavit. Podle něj by stát měl přestat spoléhat jen na doporučení o pitném režimu a začít systematicky upravovat nemocnice a zařízení pro seniory.

Česko má za sebou krátké ochlazení, tropické teploty se ale rychle vrátí. Podle Českého hydrometeorologického ústavu budou už v neděli zejména v Polabí, Praze a na jihu Moravy maxima opět stoupat nad 32 stupňů Celsia. V pondělí se výrazné horko rozšíří na většinu Čech a také do Jihomoravského, Zlínského a Olomouckého kraje.

Redakce ŽivotvČesku.cz se bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly zeptala, jak vážnou zátěž podobné vlny veder pro lidské tělo představují.

"Riziko je poměrně vysoké, zejména u seniorů. V kategorii nad 80 let je popsána celá řada úmrtí a existují vědecké publikace, které tento problém analyzují, zejména v evropských zemích," uvedl Prymula pro ŽivotvČesku.cz.

Podle něj právě zkušenosti ze zahraničí ukazují, že horko nelze redukovat jen na otázku nepohodlí.

"Tyto teploty populaci skutečně zatěžují. Znamená to, že bychom měli změnit přístup k tomu, jakým způsobem budujeme zařízení pro seniory, léčebny dlouhodobě nemocných a nemocnice obecně," řekl.

Nemocný člověk má podle Prymuly menší rezervu než zdravý jedinec. Organismus se už vyrovnává s nemocí, operací nebo jinou zdravotní komplikací a extrémní teplota pro něj představuje další výraznou zátěž.

"V nemocnici je člověk zatížen tím, že má menší rezervní mechanismy. Jeho organismus se snaží zvládnout nemoc nebo například pooperační průběh a vysoké teploty ho v takové situaci výrazně handicapují," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz.

Redakce se Prymuly dále zeptala, co se při velkém horku v lidském těle konkrétně odehrává.

"Organismus je podroben vysoké zátěži, protože se snaží teplotu regulovat. Začne se výrazněji potit, aby se ochladil. To znamená, že musí přijímat podstatně více tekutin a také minerálů, protože i ty se pocením z těla ztrácejí," uvedl.

V určitém okamžiku ale mohou přirozené ochlazovací mechanismy přestat stačit.

"V některých případech to přesáhne kompenzační schopnost organismu. Člověk se přestává potit, je přehřátý a v tu chvíli už může jít o ohrožení života. Takový pacient musí být hospitalizován, dostat infuze a musí být ochlazován," popsal Prymula pro ŽivotvČesku.cz.

Za zvlášť zákeřnou část vln veder považuje tropické noci. Na jejich význam upozorňoval už v televizních Událostech, komentářích. Redakce ŽivotvČesku.cz o tom psala v dřívějším článku. Zároveň se ho proto zeptala, proč může být noc s vysokou teplotou pro organismus tak problematická.

"Jsme zvyklí na cirkadiánní rytmus, tedy střídání dne a noci. V noci se organismus regeneruje a připravuje na další den. Pokud máme klidové období, kdy jsou teploty nižší, jsme schopni se vyspat a zmobilizovat síly," vysvětlil.

Pokud však teplota zůstává vysoká i v noci, člověk podle něj přichází právě o tuto možnost obnovy.

"Když jsou noci velmi horké, řada lidí nemůže vůbec spát nebo spí třeba jen jednu či dvě hodiny. Organismus potom nedosáhne stavu, kdy by byl schopný se vyrovnat s dalším opakujícím se horkým dnem," vylíčil pro ŽivotvČesku.cz.

Problém se přitom netýká jen seniorů. "Týká se to i mladších lidí. U nich většinou nedochází k extrémním případům, jako jsou úmrtí, ale jsou velmi vyčerpaní a jejich pracovní výkonnost se může dramaticky snižovat," uvedl Prymula.

Právě s horkem podle něj souvisí i tradiční přizpůsobování denního režimu v jižních evropských zemích.

"U Španělů nebo Italů jsme někdy vnímali polední odpočinek jako něco, co snižuje pracovní výkon. Jenže ono to má svůj důvod. V extrémním horku je organismus zatížený a bez ochlazení se výkonnost zásadně mění," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz.

Prymula zároveň připustil, že podobně dlouhá a intenzivní období vysokých teplot si z dřívějších desetiletí nepamatuje.

"Za svého života jsem nezažil taková vedra, která by nás vyloženě obtěžovala. Vždycky jsme byli rádi, když bylo teplé léto a mohli jsme se jako děti koupat. Nevnímal jsem ale, že by přicházely takové extrémní teplotní výkyvy," uvedl.

Dnes podle něj Česko zažívá situaci, kdy se tropické počasí drží dlouhé dny v kuse.

"V létě máme sekvence týdnů, které jsou opravdu na úrovni tropů. Opakovaně se dostáváme na velmi vysoké teploty. Něco se samozřejmě klimaticky děje," řekl.

Prymula zdůraznil, že není klimatologem a nechce předpovídat dlouhodobý vývoj. Z posledních let je podle něj ale určitý trend patrný.

"Nejsem schopen posoudit, jestli jde o setrvalý stav. Když ale vezmeme posledních několik let, situace se bohužel postupně zhoršuje. Není normální, abychom v několika posledních letech dosahovali teplotních rekordů, které patří k nejvyšším za celé období měření," uvedl.

Podle něj nemá smysl popírat skutečnost, že se klima mění. "Klima se otepluje a je iluzorní to popírat. Nejsme asi schopni přesně predikovat, kam to půjde. Nedostatek vody a další problémy ale mohou vést k tomu, že se klima našeho kontinentu bude výrazně měnit," řekl Prymula pro ŽivotvČesku.cz.

V závěru rozhovoru se redakce epidemiologa a bývalého šéfa resortu zdravotnictví zeptala, zda už nestačí pouze doporučení ministerstva zdravotnictví týkající se pitného režimu a omezení pobytu na slunci a zda by měl stát začít připravovat konkrétní systémová opatření.

Prymula odpověděl jednoznačně. "Myslím si, že v několika následujících letech musíme udělat zásadní kroky, protože se nezdá, že by šlo pouze o náhodný fenomén," uvedl.

Za samozřejmost by podle něj měla být v budoucnu považována klimatizace v nových zdravotnických stavbách.

"Pro stavbu nových nemocničních pavilonů by měla být povinnost, aby tam byla klimatizace. U stávajících zařízení by měl existovat přechodný režim a tam, kde to jde, by se podmínky měly upravovat například externí klimatizací, venkovními žaluziemi a podobnými opatřeními," řekl.

Stát by podle něj měl mít konkrétní plán, jak pacienty před extrémním horkem chránit.

"Určitě by měl existovat plán, jak dramatická vedra řešit a jak snížit zátěž pro pacienty. My zatím v Česku zřejmě nemáme přesné statistiky, kolik lidí zemřelo přímo v souvislosti s vedry, ale ze zahraničních zkušeností je nepochybné, že ta zátěž je obrovská," dodal bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula pro ŽivotvČesku.cz.

Aktuální předpověď přitom naznačuje, že téma ještě zdaleka nezmizí. V neděli mají teploty vystoupat až ke 34 stupňům, v pondělí může být ještě o dva až tři stupně tepleji. Přechodné zmírnění má přijít až v dalších dnech. Většina Česka zároveň zůstává kvůli suchu v ohrožení vznikem a šířením požárů.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.