Po vedrech přišel teplotní šok. Kardiochirurg Pirk překvapil tím, kdy srdce změnu vítá a kdy už ne
Ještě v pátek se teploty na některých místech dostávaly přes tropickou třicítku, po přechodu studené fronty ale Česko během několika hodin citelně ochladlo. Podle výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se v příštím týdnu budou teploty většinou držet v rozmezí 20 až 26 stupňů. Redakce ŽivotvČesku.cz proto oslovila kardiochirurga Jana Pirka s otázkou, co tak prudký teplotní přechod dělá se srdcem a organismem. Profesor Pirk uklidnil, ale zároveň pojmenoval hranici, za kterou už může být podobná změna pro tělo skutečně nebezpečná.
Páteční den přinesl do Česka poslední výraznější nádech tropického počasí. Na jižní Moravě se teploty mohly dostávat až ke 33 stupňům, následně ale přes republiku přešla studená fronta doprovázená bouřkami a deštěm.
Sobota už byla citelně chladnější a podle aktuálního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se podobně umírněné teploty udrží i během značné části příštího týdne.
Redakce ŽivotvČesku.cz se proto profesora Jana Pirka zeptala, jak lidský organismus snáší situaci, kdy po výrazném vedru přijde během krátké doby citelné ochlazení.
"Já bych to neviděl tak černě. Nespadlo to z plus čtyřiceti na minus dvacet, to by samozřejmě dobré nebylo. Myslím si ale, že současné ochlazení většina lidí cítila jako úlevu, jako přínos k tomu, že se zase budou moci spokojeně vyspat," uvedl pro ŽivotvČesku.cz kardiochirurg.
Podle něj tedy není současný teplotní přechod pro zdravý organismus ničím dramatickým.
"Já bych to neviděl dramaticky. Pro tělo je to podle mě spíš blaho," upřesnil s nadsázkou.
Počasí ale podle Pirka na srdce a oběhový systém bezpochyby vliv má. Lidský organismus se totiž neustále snaží udržet stabilní vnitřní teplotu bez ohledu na okolní podmínky.
"Člověk má schopnost, na rozdíl třeba od plazů, kteří jsou závislí na okolní teplotě, udržovat stálou teplotu tělesného jádra kolem 37 stupňů," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz.
Právě proto musí organismus při extrémním horku zapojovat mechanismy, které ho chrání před přehřátím.
"Přehřátí je velmi nebezpečné, mimo jiné pro mozek. Při horku se tělo snaží ochlazovat, proto se více prokrvuje kůže. A to samozřejmě zatěžuje i srdce," uvedl Pirk.
O tom ostatně kardiochirurg pro ŽivotvČesku.cz mluvil už během srpnových veder - redakce o tom psala článek. Tehdy upozorňoval, že zejména lidé se srdečním onemocněním by měli při vysokých teplotách výrazně zvolnit a nesnažit se organismus přemoci.
"Řiďte se podle toho, co dělá příroda. Když je horko, nemáme dělat špičkové sportovní výkony. A když už chceme sportovat, musíme hodně pít a například běhat pomaleji. Přehřátí organismu a úžeh jsou velmi nebezpečné," uvedl tehdy pro ŽivotvČesku.cz.
Pirk připomínal, že srdce musí při vedrech pracovat intenzivněji, aby pomáhalo organismus ochlazovat.
"Aby se organismus ochladil, musí srdce začít více pumpovat. Pokud je nemocné, představuje to pro něj ještě větší námahu. Říkám to zjednodušeně, aby tomu každý rozuměl: srdce musí pracovat víc, aby pomohlo tělo uchladit," vysvětlil.
Důležitou roli během veder hraje také doplňování tekutin. Ani zde ale podle kardiochirurga neplatí jednoduché pravidlo, že čím více vody, tím lépe.
"Musíme mít dostatečný přísun tekutin, protože se ochlazujeme pocením a odpařováním. Lidé s nemocným srdcem ale zároveň nemohou pít neomezeně. Srdce musí tekutinu přečerpat do oběhu a přes ledviny ji organismus zase vyloučí. Pokud je už oslabené a hůře čerpá, může být problém i příliš velké množství tekutin," upozornil pro ŽivotvČesku.cz.
Současné ochlazení je ovšem opačným případem. Organismus se místo odvádění přebytečného tepla snaží zabránit prochladnutí a více tepla vytvářet.
"Když je člověku chladno, tělo se snaží, aby neprochladlo. Pokud by se tělesné jádro výrazně ochladilo, může už hrozit i srdeční zástava. Lidé, kteří podlehnou podchlazení například na horách, ve skutečnosti nezmrznou v běžném slova smyslu – při těžké hypotermii jim nakonec selže srdce," vysvětlil Pirk pro ŽivotvČesku.cz.
Typickým obranným mechanismem je třes.
"Když je chladno, tělo se snaží zahřívat. Proto se člověku začnou klepat svaly. Svalová práce totiž vytváří teplo. Je to podobné jako u motoru auta – když pracuje, také produkuje teplo," přiblížil profesor.
Z toho podle něj vyplývá jednoduché pravidlo.
"V chladu je důležité se hýbat, abychom se zahřívali. V horku se naopak nemáme příliš namáhat, protože bychom produkovali další teplo. To je taková jednoduchá pojistka," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.
Na riziko opačného extrému upozorňoval Pirk už během tropického období. Tehdy připomněl, že stejně jako není dobré organismus přehřívat, problematické může být i příliš dlouhé vystavování ledové vodě.
"Stejně nebezpečné může být i prochlazení. Když někdo vleze do sudu s ledovou vodou a chce tam být půl hodiny, může se výrazně podchladit. Vždy říkám: řiďte se přirozeností. Zvířata nevědí, proč některé věci dělají, ale instinktivně vědí, co mají dělat," vysvětlil tehdy.
Nyní Pirk toto doporučení rozvedl i v souvislosti s otužováním.
"Když někdo vleze do vany s ledovou vodou nebo do ledového rybníka a nehýbe se, může to být nebezpečné. Pokud už je ve vodě, měl by se pohybovat nebo plavat, protože svalovou prací produkuje teplo," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz.
Redakce se kardiochirurga následně zeptala také na pravidelný pohyb a zda je z hlediska prevence vhodné věnovat se například kardiu několikrát týdně přibližně půl hodiny.
Podle Pirka ano, ideální délka je ale o něco vyšší.
"Ideální je 45 až 60 minut. Pokud si chcete zvyšovat výkonnost, aerobní tepová frekvence se dá orientačně odvodit od maximální tepové frekvence, která se zjednodušeně počítá jako 220 minus věk. Z toho se potom pohybujete přibližně mezi 60 až 75 procenty," uvedl.
Právě v této intenzitě podle něj člověk pracuje převážně aerobně a jde o vhodnou zátěž pro budování kondice.
"To cvičení pětkrát týdně je dobré, ale mělo by trvat alespoň 45 minut, optimálně do 60 minut. Delší trénink už pro běžnou prevenci není nutný. Když se člověk chystá třeba na půlmaraton, je to samozřejmě něco jiného – to už je sportovní trénink," vysvětlil.
Pro lidi, kteří nejsou zvyklí běhat, přitom nemusí být řešením pouze jogging.
"Pro preventivní pohyb je 45 minut kardia naprosto v pořádku. Lidem, kteří nikdy neběhali, doporučuji třeba nordic walking s holemi," dodal pro ŽivotvČesku.cz Jan Pirk.
Teplotní houpačka přitom bude v příštích dnech pokračovat už podstatně mírněji. V neděli Český hydrometeorologický ústav očekává většinou 23 až 28 stupňů, na jižní Moravě může být ještě kolem 30 stupňů.
V pondělí přes republiku přejdou další přeháňky a bouřky. Maxima se budou pohybovat většinou mezi 21 a 25 stupni, na východě a jihovýchodě může být až 28 stupňů.
Úterý má přinést nejvyšší teploty mezi 20 a 24 stupni, na východě a jihovýchodě až 27. Ve středu ČHMÚ očekává většinou 20 až 24 stupňů, na východě a jihovýchodě maximálně kolem 26 stupňů.
Ve čtvrtek se maxima mají držet mezi 20 a 25 stupni. Ani výhled od pátku do neděle zatím návrat výraznějších veder nenaznačuje. Podle ČHMÚ budou denní teploty většinou mezi 21 a 26 stupni a převažovat má oblačno až polojasno s pouze ojedinělými přeháňkami.
Po sérii tropických dnů tak Česko vstupuje do podstatně mírnějšího období. A jak upozorňuje profesor Pirk, právě současné ochlazení nemusí být pro lidský organismus problémem. Pokud nejde o skutečně extrémní teplotní skok, může být po vyčerpávajících vedrech naopak vítanou úlevou.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
