Motoristé měli hlídat Babiše. V Událostech, komentářích se Pilný rozesmál, pak přišlo varování před dluhovou spirálou
Debata o rozpočtu na rok 2027 v Událostech, komentářích nabídla moment, který působil téměř bizarně. Když moderátor Lukáš Dolanský zmínil odpor menších koaličních stran proti navrženému schodku 389 miliard korun, bývalý ministr financí Ivan Pilný se začal smát. Následně vysvětlil proč: podle něj jde hlavně o »hru o politické body« a připomínání předvolebního slibu Motoristů, že budou »hlídat Babiše«. Jenže zbytek debaty už příliš veselý nebyl. Pilný, Pavel Mertlík i bývalý premiér Petr Nečas varovali před cenou dluhu, ztrátou důvěry investorů i rizikem, že se vysoké schodky stanou novým normálem.
Návrh státního rozpočtu na příští rok začíná dělat dusno nejen mezi vládou a opozicí, ale i uvnitř samotné koalice. Ministerstvo financí předložilo plán se schodkem 389 miliard korun, což by byl druhý nejhlubší deficit v historii Česka. Letos stát počítá se schodkem 310 miliard korun.
Motoristé už dali najevo, že s tak vysokým číslem nesouhlasí. Předseda strany a ministr zahraničí Petr Macinka chce o rozpočtu ve čtvrtek jednat s premiérem Andrejem Babišem a věří, že konečný deficit bude nižší. Kritická je také vládní SPD.
Právě otázku, co se za odporem menších koaličních stran skutečně skrývá, otevřel v Událostech, komentářích moderátor Lukáš Dolanský. A už při jejím pokládání si všiml reakce bývalého ministra financí Ivana Pilného.
"Vy se už smějete, pane Pilný," poznamenal Dolanský.
Pilný následně vysvětlil, že od současného tlaku Motoristů a dalších menších koaličních stran neočekává zásadní přepis rozpočtu.
"Já si myslím, že v té základní struktuře se těžko něco změní. Je to taková hra o získání politických bodů nebo obracení se k tomu programu, že Motoristé přece měli hlídat Babiše, aby neutrácel," uvedl.
Podle něj může dojít k několika kosmetickým úpravám, které budou následně prezentovány jako politický úspěch. Zásadní problém ale podle Pilného zůstává jinde.
"Určitě dojde k nějakým kosmetickým úpravám. Něco padne na oltář vlasti a následkem toho se odejde s tím, že něco získali. Ale ve skutečnosti ta strašlivá cifra, která tam visí, nezmizí," řekl.
Pilný zároveň upozornil, že v návrhu nevidí opatření, která by vysvětlovala, proč by se vysoký deficit neměl opakovat také v roce 2028.
"Já žádné takové opatření nevidím. Tato vláda zatím sice jen nepatrně, ale přece jen zvýšila mandatorní výdaje. Pokud nebudou zásadní reformy, například ve zdravotnictví, důchodech nebo daních, tak se to prostě nemůže změnit," uvedl.
Podobně skeptický byl bývalý ministr financí Pavel Mertlík. Také on vidí současné střety uvnitř koalice především jako politickou hru určenou voličům.
"Souhlasím s panem kolegou Pilným, že to jsou v zásadě vnitrokoaliční hrátky určené pro voliče. I kdyby výsledkem bylo nějaké snížení deficitu státního rozpočtu, což nepředpokládám, budou to jednotlivé drobné miliardy," uvedl.
Ještě vážnější část jeho vystoupení ale přišla ve chvíli, kdy se debata přesunula od samotného schodku k ceně, za kterou si Česko půjčuje.
Mertlík upozornil, že zatímco dříve se vývoj českých státních dluhopisů pohyboval relativně podobně jako v Německu, dnes už je rozdíl výraznější. Podle něj jde o signál, že investoři mohou Česko začínat vnímat jako méně důvěryhodného dlužníka.
"Dnes jsme někde u pěti procent. Německo se drží o nějaké dva procentní body níže. Dochází k tomu, čemu ekonomové někdy říkají decoupling. Jinými slovy to znamená, že investoři nás přestávají vidět podobně důvěryhodně jako Němce. A to je závažná věc," řekl Mertlík.
Do debaty pak vstoupil bývalý premiér Petr Nečas. Ten byl v jedné věci optimističtější než oba exministři financí. Podle něj stále existuje možnost schodek významněji snížit.
"Já jsem přesvědčen, že ano," odpověděl na otázku, zda lze s rozpočtem ještě pracovat tak, aby deficit nebyl tak vysoký.
Nečas zároveň kritizoval rozdíl mezi deklarovanými čísly veřejných financí a skutečným celkovým deficitem.
"Ministerstvo financí tam využilo různých únikových doložek, ale to nikoho nezajímá. Je to prostě dluh. Nezajímá to mezinárodní finanční trhy ani ratingové agentury a koneckonců i Eurostat uvede skutečný deficit, který je 3,5 procenta. A to je podle mého názoru špatně," uvedl.
Podle Nečase by se vláda měla pokusit dostat deficit veřejných financí pod tři procenta HDP. V případě státního rozpočtu by to podle jeho odhadu znamenalo snížení schodku zhruba o 50 miliard korun.
"Těch 50 miliard je realizovatelných," zdůraznil.
Naznačil také, že vysoký původní návrh může být součástí taktiky ministryně financí Aleny Schillerové.
"Já si dokonce tak trochu optimisticky myslím, že je to taktika paní ministryně financí, že nechce být od začátku ten zlý člověk, který ministrům všechno utne, a že to bude otázkou kolektivního jednání vlády. Protože za to musí převzít odpovědnost celá vláda," řekl.
Podle něj by bylo možné dosáhnout úspor kombinací škrtů a některých daňových změn. Zmínil například podporu obnovitelných zdrojů energie, některé parametry valorizace penzí, televizní a rozhlasové poplatky nebo možnost úprav majetkových a spotřebních daní. Šlo však o jeho vlastní návrhy, nikoliv o vládní plán.
Mertlík jeho optimismus příliš nesdílel.
"Já bych na to moc nevěřil," reagoval. Připustil ale, že pokud by průzkumy veřejného mínění ukázaly výraznou nepopularitu schodku, vláda by mohla pod tlakem veřejnosti číslo upravit.
Debata pak dostala další rozměr ve chvíli, kdy Ivan Pilný připomněl, že samotná suma státního dluhu je pro běžného člověka obtížně představitelná.
"Problém je v tom, že čtyři biliony dluhu si nikdo z nás nedovede představit. Obsluha státního dluhu, to je něco jiného. To je karta, která je asi velmi silná," řekl.
Podle něj by se veřejná debata měla více soustředit právě na konkrétní cenu dluhu a na to, co by bylo možné za peníze vydané na úroky financovat.
Nečas následně připomněl číslo, které patřilo k nejvýraznějším momentům celé debaty.
"Ve státním rozpočtu je počítáno na obsluhu státního dluhu, tedy na placení úroků a dluhovou službu, 130 miliard. Já to považuji za velmi optimistický odhad," uvedl.
Podle něj mohou být skutečné náklady ještě vyšší, pokud bude pokračovat růst výnosů státních dluhopisů.
Mertlík pak z uvedeného čísla vyvodil ještě tvrdší závěr.
"Jen splatné dluhy představují 1,41 procenta HDP. Čili vlastně třetina toho deficitu jde na úhradu dluhů. A to jsme vlastně na začátku nějaké větší dluhové spirály, která klidně může vzniknout," řekl.
Na úplný závěr přidal varování, že cena půjčování nezávisí pouze na základních ekonomických ukazatelích, ale také na důvěře v hospodářskou politiku země.
"Výše výnosů nebo úroků, které země platí, závisí na makroekonomických ukazatelích, ale především na kredibilitě té země, na kredibilitě její hospodářské politiky. A tu bohužel velmi rychle ztrácíme," prohlásil Mertlík.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
