Návrat dětí do škol očima pedagoga: Online výuka by byla nejhorší, říká. Uvedl, jaké obavy mohou mít žáci
Nový školní rok se pomalu blíží a učitelé už po víkendu zahajují přípravný týden, který je každoročním zvykem. Návrat dětí do lavic bude i letos částečně zasažen epidemickou situací v zemi, která přiměla vládu i nadále trvat na některých opatřeních. Otázkou zůstává, jaká forma výuky bude dlouhodobě funkční. "Online forma výuky je nejhorší možný typ výuky. Za nejtěžší po návratu do školy může být považován opětovný návyk na školní režim, začlenění do kolektivu či spolupráce se spolužáky. Dále se žáci a studentui mohou obávat ztráty volného času, který při online výuce získali jako bonus navíc," vyjádřil se pedagog Pavel Beránek pro ŽivotvČesku.cz.
Návrat dětí do škol se odehraje již podruhé v době epidemie koronaviru v Česku. Vláda rozhodla o tom, že první dva týdny bude probíhat intenzivní antigenní testování, které by mělo být jedním z ochranných opatření k zachycení případného šíření viru – výjimkou zůstávají děti s tzv. »plným« očkováním. Žáci budou mít povinnost nosit ve společných prostorách školy ochranu dýchacích cest v podobě roušek, což ale nebude platit při jejich pobytu ve třídách.
Podle Pavla Beránka, který působí jako pedagog na litoměřickém gymnáziu Josefa Jungmanna a zároveň pracuje také na Přírodovědecké fakultě UJEP - katedře informatiky, by mělo dojít v novém školním roce především k zamyšlení se nad množstvím učiva a efektivností výuky.
"Jediné, v čem je u nás příprava s kolegy odlišná od doby před covidem je, že jsme se začali vzájemně školit v informačních technologiích v průběhu distanční výuky a budeme ve vzájemném sdílení dobrých nápadů dále pokračovat. Z pohledu pedagoga jsem ve zcela jiném rozpoložení ohledně toho, co bude při návratu do lavic nejtěžší. Krátký průzkum mezi mými studenty ukázal, že za nejtěžší po návratu do školy považují opětovný návyk na školní režim – jejich slovy až dril, začlenění do kolektivu a spolupráce se spolužáky. Dále se obávají ztráty volného času, který při online výuce získali jako bonus navíc," řekl Pavel Beránek pro ŽivotvČesku.cz s tím, že pro některé učitele bude náročné smířit se s faktem, že neodučili vše, co by v normální výuce splnilo tematické plány.
"Někteří také přišli na to, že možná učili více, než je skutečně zapotřebí. U velkého počtu pedagogů napříč obory tedy předpokládám zamyšlení se nad obsahem svých předmětů. Na našem gymnáziu strávíme přípravný týden revizí témat předmětů v našem školním vzdělávacím plánu v předmětových komisích," vyjádřil se pro ŽivotvČesku.cz pedagog, jenž pracoval také jako výzkumný a vývojový pracovník na Ústavu chemických procesů AV ČR.
Na otázku, co ze svých zkušeností a praxe považuje za lepší formu výuky – zda rotační, nebo online, má jasnou odpověď i vysvětlení, co by vnímal jako významný posun v rámci školního vzdělávání.
"Online forma výuky je nejhorší možný typ výuky. Žáci při ní mají problémy s udržením motivace i pozornosti. Rotační výuka může být pojata různorodě, ale většinou je to pro pedagogy ještě větší administrativní zátěž než prezenční nebo distanční výuka pro všechny. Osobně zastávám názor, že výuka by měla probíhat ve formě »blended learning« - při ní jsou technologie využity tak, aby to vyhovovalo všem ákům podle jejich stylu učení. Rychlí a samostatní jedinci se mohou vzdělávat doma a vyplnit úkoly předem. Zbyde jim čas na jejich záliby nebo učení se vybraných předmětů více do hloubky. Jiným žákům může vyhovovat krátká online konzultace. Další zase využijí prezenční výuku ve formě intenzivního cvičení. Zároveň je nutné zohlednit schopnosti pedagogů s těmito progresivními styly výuky. Já osobně cítím, že prezenční výuka zůstává přežitkem a je nutné hledat nové cesty. MŠMT by mělo v prvé řadě odstranit byrokratické bariéry, které tyto změny brzdí," uzavřel Pavel Beránek pro ŽivotvČesku.cz.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
