Babiš začal pošilhávat po úsporách Čechů. Ekonom varuje před vyššími daněmi
Komentář: Premiér Andrej Babiš zveřejnil video, v němž uklidňuje veřejnost, že se Česká republika nemusí obávat rostoucího zadlužení. Proti státnímu dluhu postavil téměř stejně vysoké úspory obyvatel uložené v bankách. Ekonom Štěpán Křeček však pro ŽivotvČesku.cz upozornil, že právě spojování státního dluhu se soukromými penězi lidí může působit jako »varovné politické pomrkávání po jejich úsporách«. Babiš přitom výslovně neoznámil žádné zdanění vkladů ani jiné opatření, jeho argumentace ale podle ekonoma vysílá znepokojivý signál.
Babiš ve videu popsal rozhovor s mužem, který ho během cesty na Dny NATO oslovil na čerpací stanici a ptal se ho na zadlužování země. Premiér ho prý přesvědčoval, že budoucí generace kvůli státnímu dluhu žádný zásadní problém mít nebudou.
"Tyhle nesmysly vám vtloukají do hlavy právě ti, kteří naši zemi tunelovali a rozkrádali. Už dvacet nebo třicet let vám stále vykládají o Řecku a posílají složenky," prohlásil Babiš.
Následně vytáhl dvě částky. Současný státní dluh podle něj dosahuje 3,726 bilionu korun, zatímco obyvatelé mají v bankách uloženo 3,924 bilionu.
"Obyvatelé České republiky si mohou koupit od státu celý dluh a ještě jim zbude dvě stě miliard. Ano, hypoteticky ovládnou český stát a bude jejich," uvedl premiér.
Takové srovnání je sice na první pohled působivé, ve skutečnosti ale staví vedle sebe dvě rozdílné veličiny. Úspory domácností jsou soukromým majetkem občanů, nikoli finanční rezervou státu. Navíc nejsou mezi lidmi rozděleny rovnoměrně. Ani případný nákup státních dluhopisů obyvateli by dluh nevymazal – pouze by se změnili jeho věřitelé.
Ministerstvo financí uvádí, že na konci roku 2025 činil státní dluh 3,678 bilionu korun. Od roku 2019, kdy dosahoval přibližně 1,64 bilionu, se tak více než zdvojnásobil.
Právě zmínku o úsporách obyvatel považuje Křeček za nejcitlivější část Babišova vystoupení.
"V tom videu se jasně říká, že lidé mají úspory, takže je z čeho brát. Vnímám v tom varovný prst: Pozor, lidé, máte peníze. Až se bude takto vysoký dluh jednou řešit, mohou se zvýšit daně, protože je odkud brát," uvedl ekonom pro ŽivotvČesku.cz.
Nejde o tvrzení, že by premiér chystal přímé sáhnutí na bankovní účty občanů. Nic takového ve videu nezaznělo. Podle Křečka ale Babiš začal peníze domácností používat jako argument, proč se stát svého rostoucího dluhu nemusí obávat. Soukromé úspory se tak v jeho rétorice stávají protiváhou veřejného zadlužení.
"Dluh znamená budoucí vyšší daně. Není nutné ho splatit okamžitě, ale jednou se řešit musí. Jestliže stát vytváří stále nové a nové dluhy, znamená to, že v budoucnu poroste tlak na zvyšování daní," upozornil Křeček pro ŽivotvČesku.cz.
Státy své závazky zpravidla nesplácejí najednou, ale průběžně je refinancují vydáváním nových dluhopisů. To ovšem neznamená, že dluh občany nic nestojí. Každoročně je nutné platit úroky, které ukrajují stále větší část rozpočtu.
"Všechny dluhy se nakonec zaplatí, i když jejich časový horizont může přesahovat délku lidského života. To ale neznamená, že nás nezatěžují už dnes. Příští rok budeme muset zaplatit přibližně 130 miliard korun za obsluhu státního dluhu. Neplatíme najednou celou jistinu, průběžně však hradíme úroky a ty už nyní rozpočet výrazně zatěžují," vysvětlil Křeček pro ŽivotvČesku.cz.
Náklady kapitoly státního dluhu mají podle projednávaného rozpočtu v roce 2027 vzrůst z přibližně 110 miliard téměř na 130 miliard korun. Vláda současně schválila návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 386 miliard korun, zatímco pro letošní rok počítá s deficitem 310 miliard.
Babiš ve videu argumentoval také Spojenými státy. Připomněl, že jejich zadlužení v poměru k výkonu ekonomiky je výrazně vyšší než české, a dospěl k závěru, že Česká republika je »úplně v pohodě«.
Srovnávání absolutní výše českého a amerického dluhu však nemá bez zohlednění velikosti ekonomiky, počtu obyvatel, měny nebo postavení dolaru velkou vypovídací hodnotu. Ani nižší zadlužení Česka oproti Spojeným státům samo o sobě neznamená, že rychlé vytváření dalších schodků nemá následky.
Skutečná otázka proto nezní, zda mají čeští občané na účtech více peněz, než kolik dluží stát. Podstatné je, kdo bude platit rostoucí úroky a jak budou budoucí vlády schodky snižovat. Možností je jen několik: vyšší daně, omezení veřejných výdajů, rychlejší hospodářský růst nebo kombinace těchto kroků.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
