Česko sužují po vlně veder silné bouřky. Meteoroložka vysvětlila, jak vznikají blesky a co vytvoří hrom

Počasí, bouřka, blesk – Ilustrační snímek
Počasí, bouřka, blesk – Ilustrační snímek
Foto: Ondřej Čermák / CNC / Profimedia

Tropické teploty v Česku atakovaly 35 °C a horko působí nemalé potíže. Už několik dní se na území republiky vyskytují silné bouřky, které jsou důsledkem horkých dnů. S nimi souvisí také blesky, kterých je hned několik druhů. Zajímavostí je i skutečnost, jak vlastně blesk vzniká. "Dochází k separaci kladných a záporných nábojů a vzniku center elektrických nábojů – tedy kapek vody nebo ledu. Kladně nabité částice se přitom soustředí v horní části oblaku, ve spodní části jsou záporně nabité krystaly," uvedla meteoroložka Dagmar Honsová pro ŽivotvČesku.cz.

Vlna veder a vysoké teploty mají za vinu četný výskyt silných bouřek, před kterými vydal výstrahu i Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Při bouřce se na obloze promítají nebezpečné blesky a právě jejich samotný vznik je poměrně složitým procesem. Navíc se rozlišuje několik druhů a každý je něčím specifický.

"Všechny druhy blesků mají společné to, že se rodí v oblaku typu cumulonimbus – tzv. bleskovém oblaku. Právě v něm dochází k separaci kladných a záporných nábojů a vzniku center elektrických nábojů – tedy kapek vody nebo ledu. Kladně nabité částice se přitom soustředí v horní části oblaku, ve spodní části jsou záporně nabité krystaly. Mezi horní a spodní částí oblaku vzniká silné magnetické pole a následně elektrický výboj," řekla Dagmar Honsová pro ŽivotvČesku.cz s tím, že v České republice se počet bouřkových dnů za rok pohybuje od 17 v nížinách po 35 na vrcholcích hor.

"K výboji dochází nejčastěji mezi kladným a záporným centrem uvnitř oblaku nebo mezi dvěma oblaky – v obou případech hovoříme o blescích uvnitř oblaku. V menší míře dochází k výboji mezi oblakem a zemským povrchem, což označujeme jako blesk do země. Mezi oblakem a zemí se nejčastěji vyskytuje tzv. blesk čárový – viditelná část jeho kanálu totiž není rozvětvená. První výboj, označovaný jako vůdčí, je prakticky neviditelný. Míří rychlostí kolem 200 km/s k Zemi a když se dostatečně přiblíží k zemskému povrchu, začne proti němu stoupat tzv. vstřícný výboj. Poté dochází ke spojení vůdčího a vstřícného výboje a vzniku tzv. kanálu blesku," vysvětlila meteoroložka pro ŽivotvČesku.cz, jak dochází ke vzniku blesků.

"V něm se vytvoří zpětný výboj, který je dobře a jasně viditelný a dosahuje stokrát vyšší rychlosti než vůdčí výboj. Zpětných výbojů proběhne v jednom kanálu v průměru kolem čtyř. Rychle rostoucí teplota v kanále blesku zapříčiní zvětšení objemu vzduchu a následnou tlakovou vlnu, kterou známe jako hrom," popsala pro ŽivotvČesku.cz Dagmar Honsová, jak se vytváří dobře známý akustický třesk, který souvisí s výbojem blesku.

Existují ale ještě další druhy blesku, z nichž některé jsou viditelné spíše vzácně. "Opakem čárového blesku je blesk rozvětvený, jehož viditelná část se větví. Ramena větví končí většinou v atmosféře; pouze 5 % z nich se dotkne země. Perlový blesk je zase typický přerušovaným kanálem blesku. Na obloze vydrží nejdéle ze všech typů a zahlédnout ho můžete při silném dešti. Velmi řídce je možné spatřit blesk stuhový, jenž je charakteristický velkou šířkou kanálu a tím i dobrou viditelností," dodala expertka na počasí pro ŽivotvČesku.cz.


Zajímavosti o blesku:

• Průměrná energie jednoho blesku je 250 kWh (kilowatthodin) a trvá v průměru čtvrt vteřiny.
• Denně zemře na celém světě následkem úderu blesku 10 lidí.
• Pravděpodobnost, že člověka zasáhne blesk je 1:3 000 000.
• Samostatným fenoménem je pak tzv. kulový blesk – v Česku jsou zaznamenány případy zásahu. Jde například o událost z dubna 2008, kdy připravil kulový blesk muže v Jizerských horách o život.

Zavřít reklamu