Europoslanec Mikuláš Peksa popsal řešení, jak se vyhnout cenovému šoku za energie a naopak peníze získat. ČR na to dostalo 39 miliard
Jedna špatná zpráva za druhou - tak se dá mluvit o tom, co v souvislosti se zdražováním energií slyší v posledních měsících český odběratel. Šlo totiž jen o zdánlivou a naivní brzdu, že se v říjnu energetické burzy cenově trochu uklidnily. Místo toho, aby měl ústup paniky setrvalý stav, se cenový nárůst za elektřinu a plyn opět před několika týdny plně rozjel. Na vině je tentokrát zejména prudký růst ceny emisních povolenek (primární nástroj Evropského systému pro obchodování s emisemi, jehož cílem je snížit emise skleníkových plynů skrze jejich zpoplatnění). Řada českých domácností tak žije v obavách z nepříznivé finanční budoucnosti. Europoslanec Mikuláš Peksa (35) pro ŽivotvČesku.cz nabídl v rozhovoru jedno z možných řešení. Tvrdí totiž, že Česká republika má od EU 39 miliard korun, které lidem může dát na energetické úspory.
Svět se potýká s nedostatkem energie v době, kdy se ekonomiky vzpamatovávají z pandemické recese a navyšují produkci. K tomu navíc výrazně chladné až mrazivé počasí nutí evropské výrobce pro zajištění dodávek spalovat více plynu, uhlí a ropy. Následkem toho dochází k nárůstu cen, které mají přesah do kontraktů pro nadcházející roky. To znamená, že levněji jen tak nebude.
Aby těch špatných zpráv nebylo málo, ministr průmyslu a obchodu v demisi Karel Havlíček (52) před třemi dny oznámil po jednání se zástupci ČEZ, že cena elektřiny poroste v příštím roce o 30 až 50 procent, cena plynu o 50 až 70 procent. Vliv na to mají zmíněné emisní povolenky. Vláda chce lidem odpustit DPH, čímž by navázala na listopad i prosinec, nebo poplatek za obnovitelné zdroje.
Europoslanec Mikuláš Peksa pro ŽivotvČesku.cz nabídl možné řešení, které patrně neposlouží všem domácnostem, ale některé z nich může dostat do lepších ekonomický čísel. "Domácnostem může snížit náklady větší energetická soběstačnost a technologie, které vedou k úsporám nadbytečné spotřeby elektřiny i plynu. A dokonce na to mohou od Evropské unie dostat statisíce. Měli bychom si s tím ale pospíšit, ať nemáme zbytečně drahý život ve srovnání se státy, které teď plánují modernizaci budov ještě víc urychli," uvedl v úvodu rozhovoru bývalý místopředseda Pirátů.
Podle politika je jedním z primárních řešení domácí fotovoltaická elektrárna, tedy jednodušeji řečeno domácí solární elektrárna a ještě lehčeji solární panely na střeše domu. "Domácí fotovoltaiku si může pořídit v zásadě každý, kdo má vlastní rodinný dům. Není potřeba se kvůli tomu odpojovat od elektrické sítě a není potřeba do sítě elektřinu prodávat. Domácnost zkrátka energii využívá pro svou vlastní potřebu a dokupuje jen to, co výroba ze solárních panelů nepokryje. To dokáže snížit účty za elektřinu klidně i o 75 procent. Pořizovací náklady jsou dnes asi nejvýhodnější za celou historii, protože cena technologií pro výrobu obnovitelných zdrojů energie rapidně klesala s tím, jak se jejich využití rozšiřuje. Není potřeba rovnou stavět velkou elektrárnu. Takové řešení je vhodné spíš pro firmy nebo pro někoho, kdo by chtěl ve výrobě elektřiny podnikat. Domácnostem úplně stačí investice do střešní fotovoltaiky. Malá instalace s akumulací stojí okolo 250 tisíc korun a je možné na ni získat dotaci z evropských fondů. Každý si může zažádat o peníze z programu Nová zelená úsporám. Na samotnou elektrárnu dostane okolo 90 až 100 tisíc korun a pokud spolu s elektrárnou plánuje ještě nějaká další úsporná opatření, bude příspěvek ještě vyšší," uvedl pro ŽivotvČesku.cz Mikuláš Peksa k řešení, jak se dá se dá elegantně »utéct« energetické krizi a jejím dopadům s tím, že dotace Nová zelená úsporám je financovaná z evropského Recovery and Resilience Fund (v překladu nástroj na podporu oživení a odolnosti, pozn. red.) a je to v ČR v současnosti jediný finanční program, díky němuž lze dosáhnou na modernizační peníze běžné domácnosti. V rozhovoru pak popsal, jak se dá energetická krize zvládnout i jinými způsoby.
Pane Pekso, úplně pro začátek, souhlasíte s tím, že za růst ceny energií mohou emisní povolenky, jak tvrdí někteří analytici?
Víte, v zásadě nesouhlasím, protože podle dat to tak prostě není. Realita je taková, že máme málo zemního plynu, zásoby se tenčí a zásobníky jsou skoro prázdné. To je ta věc, která vyvolává nervozitu a kterou musíme urychleně řešit. Emisní povolenky s tím problémem nesouvisejí, házet na ně vinu je blbost, fungují tak dobře, jak byly nastaveny, ale není to důvod zdražování energií, jak se nám snaží odcházející vláda namluvit. Ta to nejspíš dělá jen proto, aby se podnikům Babiše v Česku levněji podnikalo.
Dobře. Když jsme ale u peněz, co se v tuto chvíli dá udělat, aby české domácnosti dokázaly lépe zkrotil účty za energie, které už začínají mít nekřesťanskou podobu?
Obecně největší bolestí u bydlení v Česku je vytápění. Máme okolo 2 milionů budov, které byly postavené v 60. a 70. letech minulého století. Nemusí jít nutně o paneláky, ale vezměme si je jako vzor. V takových domech je vytápění typicky vyřešené přes ústřední topení. To je model, který se teď začne hodně prodražovat.
Myslíte kvůli nárůstu cen za plyn?
Přesně tak. Cena plynu totiž roste ještě mnohem rychleji než cena elektřiny. Pak ústřední topení funguje tak, že koncový spotřebitel nemá skoro žádné možnosti ovlivnit spotřebu. Rozhoduje se jedině mezi tím, jestli mu bude zima, trochu zima, nebo teplo, a podle toho odebírá energii. Naproti tomu takové tepelné čerpadlo bere energii z přírodních zdrojů, které jsou zadarmo a navíc dokáže třeba ohřívat vodu, čímž zase šetří další energii. Na tepelné čerpadlo v kombinaci s fotovoltaikou mi v kalkulačce NZÚ vyšla podpora okolo 230 000 Kč z evropských peněz.
Tak to zní velmi příznivě...
Ano a je potřeba se na to podívat i tak, že kromě tepelných čerpadel se k vytápění dají použít třeba i moderní kotle na bezemisní paliva, tam ale odpadají některé výhody, palivo je potřeba kupovat a o vytápění se člověk musí starat.
Přiznám se, že nejsem patrně stejně jako většina lidí energetický odborník. Vytápění řeším stejně jako řada lidí ve smyslu, jak jste popsal, a to tedy jestli mi je zima, trochu zima či teplo. Poraďte, když jste tak erudovaný muž, jak se dá v běžné praxi ušetřit za energie?
(Usmívá se) Řeknu to tak, že jejich podstatou není to, že domácnost vypne spotřebiče a po večerech hraje deskové hry místo koukání do počítače či televize. Podstatou energetických úspor je zvyšování energetické efektivity.
Zkuste to, prosím, jednodušeji, jak to myslíte?
Pro laiky vysvětlím. Když chcete třeba ohřát vodu v konvici, musíte na to vynaložit určitý objem energie. Ten ale nejde celý do ohřevu vody, část se ho ztratí, promění se v neužitečné teplo. Fyzika rozlišuje užitečnou energii, tedy kolik jí potřebovala konvice, aby ohřála vodu a vstupní energii, tedy kolik energie celkově bylo na ohřátí vody potřeba. U energetických úspor jde o to, aby maximum vstupní energie bylo zároveň i užitečné. Ale zpět z teorie do praxe. Víte, energetickou účinnost můžete zvyšovat třeba zateplením nebo výměnou oken. Tím se omezuje nevědomé plýtvání teplem. Dál je možné třeba přemýšlet o využití tepla z odpadní vody. A samozřejmě, pokud plánujete pořizovat novou ledničku, pračku nebo sporák, má smysl se dívat na energetické štítky. Ty totiž umožňují poměrně dobře odhadnout, kolik energie spotřebují skutečně k tomu, kvůli čemu si je člověk pořizuje, a to je tedy to, o čem jsem před vaším dotazem mluvil, jak jsou energeticky efektivní.
Rozumím. Zmínil jste energetická řešení jako výměnu oken a mnohem finančně náročnější zateplení domu. To je známá věc, která skutečně funguje. A teď mi ale povězte, kde na to mají lidé vzít peníze, když prostě nemají?
(Pousměje se zcela klidně) Patrně vás překvapím, ale zateplení domu a některá další opatření je opět možné financovat s podporou evropských peněz v Nové zelené úsporám. Pracovně mi kombinace domácí fotovoltaiky, tepelného čerpadla s ohřevem vody a zateplení fasády vyšla tak, že by taková domácnost dostala okolo 800 tisíc korun.
Počkejte, vy to říkáte tak jako samozřejmost, že se tomu nechce ani věřit. Jestli to chápu správně, jde tedy o dotace z programu ministerstva životního prostředí a proč se tohle neřešilo už dříve?
Program funguje od roku 2014, ale kdyby naše vláda brala vážně závazky ve snižování emisí CO2, nemohl by stát tak dlouho přihlížet špatnému stavu bytového fondu. Z provozu budov, tedy nejen bytů, ale i podnikatelských nemovitostí, pochází asi 35 procent emisí CO2. Bylo tedy jasné, že modernizace bude nutná, leckde kolem nás už se s ní ve velkém začalo. Ostatně právě v těchto dnech debatujeme v Evropském parlamentu o tom, že se tempo dekarbonizace v budovách ještě zvýší. České úřady bohužel jako obvykle zaspaly a nebýt evropských peněz, nejspíš vůči domácnostem spí doteď.
Omlouvám se, ale to neumím vyhodnotit. Když se ale vrátím k těm dotacím, tento program je podle vás ideální řešení? V rychlosti jsem na mobilním telefonu prohlédl web a dotace je získávána zpětně, což ale navazuje na předchozí dotaz, že řada lidí prostě nemá peníze, aby si dovolila nějakou přestavbu ze svých peněz či jsou i lidé, kterým banka nepůjčí...
Neříkám, že je Nová zelená úsporám ve všem ideální. Mohla by být spojená třeba s bezpečnými úvěry, aby domácnosti nemusely při rekonstrukcích sahat do úspor. Nebo by stát mohl hledat způsoby, jak do nákladů promítnout i práci, kterou šikovnější majitel domu provede vlastníma rukama sám. Faktem ovšem je, že tyhle evropské peníze jsou v současnosti jedinou skutečnou, rychlou a efektivní cestou, jak ulevit domácnostem z vysokých účtů za energie. Je k naštvání, že končící vláda nezvládala tuhle podporu dostávat k lidem, jak jí vyčetl i Nejvyšší kontrolní úřad. Ze všech peněz se podařilo do úspor dostat asi jen třetinu.
Přiznám se, že jsem o tomto nikdy neslyšel, až teď od vás, proto jsem si to i vyhledal...
Chápu. Ještě je čas to dohnat. Energetické úspory se týkají všech, asi jen s výjimkou lidí, kteří nebydlí ve vlastním (v Česku má ale nájemní bydlení malý podíl ve srovnání se zbytkem EU). Taky domácnosti, které bydlí ve větších bytových domech, mají omezenější manévrovací prostor. SVJ se ale může dohodnout na společném postupu a zainvestovat do úsporných opatření, ze kterých budou mít užitek v podobě nižších účtů za energie všichni obyvatelé domu. Stejně tak bytová družstva. Za diskusi a nějaké to počítání to snad stojí. V Nové zelené úsporám je 39 miliard korun, které můžou pomoct s cenami energií doslova milionům domácností.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
