Reklama:

Expert na terorismus rozebral jednání ochranky Fica. Na závěry ohledně atentátu je brzy, mohlo jít příkladem o vyřizování účtů, říká

Josef Kraus
Josef Kraus
Foto: Se svolením Josefa Krause
Rudolf Šindelář | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 22. 5. 2024

Rozhovor: Slovensko se po atentátu na premiéra Roberta Fica nachází ve složité situaci. Je jen spekulací, jakým směrem se dále vyvine. Politici mluví o polarizaci ve společnosti. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause, jehož specializací je mimo jiné výzkum státního terorismu. V rozhovoru poskytl svůj pohled na bezprecedentní útok. Předseda vlády je v současnosti mimo ohrožení života. Jeho stav je ale vážný, rekonvalescence si vyžádá dlouhou dobu, uvedla banskobystrická Rooseveltova nemocnice.

Reklama:

Pane Krausi, jak se vlastně na atentát na slovenského premiéra díváte. Lze již nyní něco konstatovat?

Reklama:

V tuto chvíli jsem na nějaké zásadní výroky ještě opatrný, a to z důvodu, že vyšetřování je poměrně na začátku. Sice to, co se nyní může někomu zdát jako jednoduchá a jasná věc, že útočník podlehl svým frustracím v rámci toho, že měl jiný politický názor než slovenský premiér, se může vlastně ukázat, že to je jinak. Je tam celá řada dalších variant. Jednou z nich je příkladem napojení Roberta Fica na italskou mafii. (Fico byl ještě jako předseda slovenské vlády v roce 2012 v telefonickém spojení s kontroverzním italským podnikatelem Antoniem Vadalou, spojovaným s organizací ´Ndrangheta. S odvoláním na italskou prokuraturu to v roce 2019 uvedl italský deník La Repubblica a slovenská média, pozn. red.) Takže se může v kontextu toho ukázat, že šlo příkladem o vyřizování účtů a nemuselo jít vůbec o politicky motivovaný atentát. V tomto ohledu tedy ještě uvidíme, co řekne vyšetřování. Nelze ale ani vyloučit, že útočník je nějak psychicky slabý, nemocný, případně to, že šlo o klasický atentát frustrovaného člověka. Faktem však je, že Fico je kontroverzní postava v ekonomicko-obchodní rovině, může se tak nakonec ukázat, že důvodem spáchání atentátu je zcela něco jiného.

Když to vezmu v nějakém pohledu ve smyslu, že jsme v loňském roce zažili na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy útok aktivního střelce, který si vyžádal 14 obětí a více než dvě desítky zraněných. Teď atentát na ústavního činitele. A jak to sleduji, ve společnosti to není takové fiasko, které si umím představit, že by nastalo řekněme deset, možná dvacet let zpět. Přijde mi, že společnost se s podobnými činy vyrovnává rychleji, což podle mého není zcela dobrý signál. Jinými slovy to vypovídá o náladě ve společnosti, možná se ale mýlím...

Určitě vnímám, že ve společnosti je dramaticky vyšší polarizace, než bývala, což je umocňováno příkladem sociálními sítěmi, krizí médií, nedůvěrou v média, ale i neschopností třeba větší části populace kriticky nepřijímat informace a nezamýšlet se nad nimi a podobně. To vše spolu může souviset. A tím se to dostává do stavu, že někteří frustrovaní lidé mají potřebu si své emoce vybíjet nějakým podobným způsobem, což ještě před dobou deset, dvacet let zpět nemuselo být.

Jde tedy o trend?

Úplně bych to za trendovou záležitost neoznačoval, stále jde o ojedinělé –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ mimořádné –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ incidenty, byť na Slovensku jich je o kousek více než v ČR obecně. Označit za trend skutečně ale nelze.

Dá se očekávat, když to vezmeme pohledem zpět třeba od sametové revoluce do současnosti, že společnost bude nadále hrubnout, bude se radikalizovat v nějakém pohledu?

Asi spíše ano, protože jde o něco, co lze identifikovat ve smyslu polarizace, štěpení společnosti, zvyšování na extrémní póly, ať už nalevo, nebo napravo, pokud vezmeme, že členění »levice a pravice« má ještě nějaký smysl. Mnohem více převládá emocionalita nad racionalitou, vytrácí se racionální diskuze nad celou řadou témat a je to opravdu jenom emoční záležitost. Jsou to jevy, které jsou navíc akcelerovány různými sociálními médii a aplikacemi, které mají algoritmy, které přesně tohle všechno zdůrazňují a vytváří v uživatelích a sledujících pocit, že se situace ještě více »hrotí«, a nutí je si vybrat další extrémní pozice, které zaujmou řešení nějakého problému nějakým způsobem. Jde v tomto případě o trendovou záležitost a nevidím v tuto chvíli příležitost, že by se to mělo nějakým způsobem měnit. Jsou tu snahy například ve Spojených státech, a brzy možná v Evropě, zakazovat TikTok, který je legendární tím, že má nastavené algoritmy tak, že stupňují napětí ve společnosti a podobně. Zda to bude trend, který bude v dohledné době možné zvrátit, tím si opravdu nejsem jistý.

Ještě se vrátím k atentátu na Fica. Jste mezinárodně uznávaný odborník na bezpečnost a politolog. Vaším pohledem, pokud se podíváme na záběry z útoku, mluví se o selhání ochranky. Vnímáte to tak?

Řešení následku bylo za mě relativně dobře zvládnuté, ale než k němu došlo, je vidět, že k tomu ochranka přistupuje relativně laxně. Nejenže si nechala Fica utéct k davu, ale nechala mu poměrně velký prostor. Vzdálenost mezi členy ochranky a objektem, který měli chránit, byla v jednu chvíli poměrně velká, což zvyšuje ohrožení objektu. To neznamená, že se mu vždy a všude musí nutně něco stát, ale tohle je záležitost, kterou by si ochranka měla hlídat a vychází z charakteristiky pojmu »close protection«, což znamená »blízká ochrana«, blízkost se ale v případě Fica vytratila. To pak představuje, že se zvyšuje reakční doba, když se něco stane. To znamená, že ten člověk nevystřelí jednou, ale stihne to třeba čtyřikrát.

Reklama:

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Reklama:
Reklama: