Farářka Martina Viktorie Kopecká není na ryby: Na Vánoce její chutě uspokojí skvělá klobása
Husitská farářka Martina Viktorie Kopecká (35), která během taneční show StarDance ukázala, že by se neztratila ani jako divoká tanečnice v šantánu, prozradila, jak bude trávit vánoční svátky. "Nejsem kaprový typ. Pocházím ze severních Čech, kde se většinou dělají řízky a vinná klobása," prozradila ve vyjádření, které televize zaslala do redakce ŽivotvČesku.cz.
Nekonvenční farářka, která v taneční show spoře oděná po boku profesionála Marka Dědíka (38) předváděla takové kreace, že babičky z vesnických kostelíků by se křižovaly a polévaly svěcenou vodou, v minulosti pro Českou televizi přiznala, že tanec pro ni představuje opravdu intimní záležitost, kdy spolu vedou dialog dvě rozpálená těla. Také dodala, že je ráda, že Církev československá husitská nelpí na celibátu.
"Asi by to bylo komplikované, kdybych žila v celibátu, ale tím, že naše církev umožňuje farářům se ženit a vdávat se, tak mi to v takovém rozporu nepřijde," prozradila pro Českou televizi v medailonku, když měla odpovědět, zda jí některé taneční prvky nepřijdou tak trochu přes biblickou čáru.
I když na začátku taneční show neoplývala jistotou a na tanečním parketu připomínala spíše mladého ministranta, který jde poprvé za velebným pánem do sakristie, tak během sobotních večerů pod přísnou rukou svého tanečního partnera získala tolik sebedůvěry a kreativity, že nakonec si »vyhopsala« vynikající druhé místo. Úspěch je to fenomenální, protože se dokázala vklínit mezi herce Jana Cinu (33) a krasobruslaře Tomáše Vernera (35), kteří mají taneční pohyby nadřené i ze svých profesí.
Během Vánoc si svůdná farářka umí odpustit postní jídlo, raději si dá pořádně opečenou klobásu. "Co se týče jídla, tak já nejsem kaprový typ. Pocházím ze severních Čech, kde se většinou dělají řízky a vinná klobása. Určitě ale v salátu nesmí být cibule. To nesnesu," uvedla otevřeně s tím, že svátky přeci nejsou o jídle, ale hlavně o vnímání Boží přítomnosti.
"Upřímně celé Vánoce mám spojené s kostelem. To, že mě rodiče vezou na půlnoční ze zasněžených severních Čech, pak si zajdou na svařák, já si zatím chystám kázání a pak za mnou přijdou o půlnoci, to je taková naše tradice," dodala s milým úsměvem, ve kterém lze spatřit až andělské jiskérky, které se prolétávají po tváři zkušené teoložky.
Žena, která dlouho pracovala v nadnárodní korporaci a když se cítila unavená, začala se ptát po smyslu života, si ráda odpočine u pohádky Anděl Páně, která jí pomohla i v nekonečném vzdělávacím procesu, který by člověk měl plnit celý život. "Mám hrozně ráda Anděla Páně, protože když jsem studovala teologii, tak jsem díky němu pár věcí pochopila. Katolická církev je malinko jiná než husitská. Je to skvělý edukativní počin. A Tři oříšky pro Popelku je klasika, která nestárne. Navíc boří genderové stereotypy. To se mi líbí," dodala ve vyjádření pro ŽivotvČesku.cz mladá dáma, která se díky své pokoře a vrozené skromnosti určitě nemusí bát, že by v budoucnu mohla propadnout pekelným svodům vlastního ega a jedovaté arogance.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
