Fremrova minulost nebyla tajemstvím. Zeman měl podklady, proto soudce odmítl jmenovat
Exprezident Miloš Zeman vyvrátil tezi, že minulost soudce Roberta Fremra byla do této doby velkou neznámou, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz. Už před dvěma roky totiž dostal na Pražském hradě podklady, které na dobu normalizace poukázaly. A také proto Zeman tehdy odmítl Fremra povýšit v rámci soudcovského stavu.
"Dostal jsem asi před dvěma lety návrh na jmenování pana Fremra předsedou Nejvyššího soudu. Opatřil jsem si z našeho analytického odboru informace o jeho minulosti a na jejich základě pana Fremra nejmenoval," řekl Miloš Zeman pro ŽivotvČesku.cz, který tím zároveň upřesnil, do jaké funkce mu byl Fremr navrhován.
Pokud by byl i nyní prezidentem republiky, Zeman uvedl, že by Fremra na postu ústavního soudce odmítl. "Nejmenoval bych ho," prohlásila bývalá hlava státu. Dalším důvodem odmítnutí Fremra před zhruba dvěma lety byly podle Zemana jeho protiizraelské postoje v rámci mezinárodního soudnictví.
Dilema má nyní na bedrech současný prezident Petr Pavel. Fremrovo jmenování ústavním soudcem odložil, a to když vyšlo najevo jeho předlistopadové angažmá ve zmanipulované kauze »Olšany« z roku 1988 - obžalobu tehdy zmanipulovala komunistická tajná policie (StB) - a souzení emigrantů, kteří opustili normalizační »ráj« zvaný ČSSR.
Pavel odložil jeho jmenování do doby, než se informace o soudcově rozhodování vyjasní. Fremrovo předlistopadové působení bude v následujících týdnech přezkoumávat i ÚSTR - Ústav pro studium totalitních režimů.
Na emigranty v někdejším totalitním režimu dopadal paragraf 109 trestního zákoníku, který nedovolené opuštění země trestal vězením od šesti měsíců do pěti let, propadnutím majetku nebo také zbavením občanství. Komunistický režim odsoudil za emigraci na 110.000 lidí.
Senátor Marek Hilšer z klubu Starostů v neděli na sociální síti X, dříve Twitteru, napsal, že Fremr mezi lety 1983 a 1985 odsoudil přes 100 lidí.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
