Fridrichová vrací úder za zákaz vstupu do Sněmovny. Oznámila žalobu a přirovnala postup k Orbánovu Maďarsku

Novinářka Nora Fridrichová se rozhodla soudně napadnout tříměsíční zákaz vstupu do Poslanecké sněmovny. Ve videu na sociálních sítích oznámila žalobu proti Kanceláři Poslanecké sněmovny kvůli sankci za natáčení rozhovorů s ministrem kultury Oto Klempířem a poslancem Filipem Turkem. Pro ŽivotvČesku.cz vysvětlila, proč omezení považuje za nepřiměřené, a varovala před zužováním prostoru pro nepříjemné otázky. Opírá se také o případ maďarských novinářů, kteří uspěli u Evropského soudu pro lidská práva.

Fridrichová svůj další postup oznámila přímo před sněmovní budovou. Zákaz podle ní souvisí se dvěma rozhovory, při nichž politikům pokládala otázky k jejich výrokům a deklarovaným příjmům.

"Rozhodla jsem se podat žalobu na Kancelář Poslanecké sněmovny. A to za tříměsíční zákaz, který na mě tato kancelář uvalila kvůli tomu, že jsem uvnitř budovy natočila rozhovory se dvěma českými politiky. Konkrétně šlo o rozhovor s ministrem kultury Klempířem a také s motoristickým poslancem Turkem," uvedla ve videu zveřejněném na sociálních sítích.

Klempíře se podle svých slov ptala, proč lidi ve Strážnici přirovnal k opilým buranům. Turka oslovila kvůli nesrovnalostem v jím deklarovaných příjmech.

"Klempíř se tehdy v tomto rozhovoru dokonce lidem ve Strážnici omluvil. Turek neřekl nic, ale vlastně i to je svým způsobem zpráva," poznamenala.

Rozhodla jsem se podat žalobu na Kancelář Poslanecké sněmovny. Za to, že mi zakázala na 3 měsíce vstup kvůli rozhovorům natočeným se dvěma politiky. Podobné tresty dostali i maďarští novináři za Orbánovy éry a se svou žalobou uspěli. Chci postupovat stejně. pic.twitter.com/8gJOrMsbgj

— Nora Fridrichova (@NoraFridrichova) October 1, 2026

Svůj postup zdůvodňuje veřejným zájmem na odpovědích politických představitelů.

"V každém případě má česká veřejnost právě na tyto informace právo. Naopak Kancelář Poslanecké sněmovny nemá právo bránit v jejich získávání," prohlásila. Zákonnost uloženého omezení chce nechat posoudit soudem.

Pro ŽivotvČesku.cz Fridrichová popsala Sněmovnu jako největší politické kolbiště v zemi a jedno z mála míst, kde mohou novináři volené zástupce přímo oslovit. Podle ní nejde pouze o její vlastní přístup do budovy, ale také o podmínky, za nichž mohou reportéři získávat odpovědi na otázky veřejného zájmu.

"Zajímavé je, že tito zákonodárci začínají sankcionovat dotazy, které jsou pro ně nepříjemné. A jak se říká, s jídlem roste chuť, takže je dobré se proti tomu bránit," uvedla pro ŽivotvČesku.cz.

Výhrady má především k tomu, že politici podle ní nemusejí do prostor vyhrazených pro natáčení vůbec přijít. Novináři tak mohou zůstat bez možnosti je oslovit.

"Máte tam vytyčený prostor, kam ti politici fakticky vůbec nemusí přijít. Takže se k nim nedostanete," řekla.

Právě možnost položit otázku považuje za podstatnou součást novinářské práce, kterou je podle ní nutné chránit.

"Jakmile je prostor, o který jde, jediným místem, kde tomu politikovi můžete položit dotaz, je nutné si ho hájit. Ne aby se neustále zmenšoval a udílely se tvrdé sankce," zdůraznila pro ŽivotvČesku.cz.

Za další zásadní problém označuje délku omezení. Podle svého vyjádření nebyla do Sněmovny vpuštěna už na začátku července a následně se dozvěděla o dalším tříměsíčním zákazu.

"Já jsem vlastně nebyla vpuštěna na začátku července do Poslanecké sněmovny. To byl jeden trest. A teď jsem se dozvěděla, že mám druhý, že je to ještě prodlouženo o tři měsíce," popsala pro ŽivotvČesku.cz.

Připouští, že vůči způsobu natáčení mohou zaznít výhrady a že novinář může být přímo na místě upozorněn, kam už nesmí. Dlouhodobé vyloučení z parlamentního zpravodajství však považuje za nepřiměřenou reakci.

Své výhrady doprovodila i ironickou poznámkou.

"Já chápu, že nám tam Poslanecká sněmovna nakonec dá asi nějakou elektrickou ohrádku, abychom náhodou nikomu nepoložili dotaz," uvedla pro ŽivotvČesku.cz.

Podle novinářky hrozí, že omezování přístupu reportérů povede k převaze obsahu, jehož podobu si politici určují sami. "To už skutečně vypadá, že nakonec budou natáčet jenom jejich poslanečtí asistenti jejich videa na jejich sociální sítě," dodala.

Fridrichová při obhajobě svého postupu připomíná případ maďarských novinářů. Evropský soud pro lidská práva v květnu 2020 ve věci Mándli a ostatní proti Maďarsku skutečně shledal porušení svobody projevu. Šesti novinářům byly pozastaveny parlamentní akreditace poté, co natáčeli a oslovovali politiky mimo vyhrazené prostory. Omezení trvalo od dubna do září 2016.

Soud současně uznal, že parlamenty mohou regulovat pohyb a natáčení ve svých budovách. V maďarském případě ale sankci nedoprovázely dostatečné procesní záruky. Novináři neměli účinnou možnost rozhodnutí napadnout a při uložení zákazu nebyla určena jeho délka. Rozsudek tak neznamená neomezené právo natáčet kdekoli v parlamentu, zdůrazňuje však nutnost ochrany před nepřiměřeným omezením novinářské práce.

Právě v tomto případu vidí Fridrichová oporu pro svou obranu. "Já chci svobodu slova podobným způsobem bránit i v České republice," uvedla v závěru videa, kterým žalobu oznámila.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.