Hospodaření vlády za rok 2022 je obrovská ostuda, bez pardonu říká Alena Schillerová. Kabinet Petra Fialy se podle ní chytil do pasti

Alena Schillerová
Alena Schillerová
Foto: Se svolením Aleny Schillerové
Rudolf Šindelář, ČTK | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 4. 1. 2023

Hospodaření státu loni skončilo se schodkem 360,4 miliardy korun, což je třetí největší deficit po letech 2021 a 2020. V úterý o tom informoval ministr financí Zbyněk Stanjura (58). Deficit se promítl i do prohloubení státního dluhu na 2,895 bilionu korun, když na konci roku 2021 byl 2,466 bilionu korun. Na každého Čecha tak ke konci loňského roku teoreticky připadal dluh 275.033 korun. Pro ŽivotvČesku.cz výsledek hospodaření současné vlády okomentovala bývalá šéfka státní kasy Alena Schillerová (58), která dlouhodobě patří ke kritikům kabinetu Petra Fialy (58). Z jejích slov vyplynulo, že koaliční uskupení, které řídí stát, nemá plán vedoucí k uzdravení veřejných financí.

Vláda původně na loňský rok plánovala deficit 280 miliard korun, na podzim ale zákon o státním rozpočtu novelizovala a schodek měl činit 375 miliard korun. Novelu si podle Stanjury vyžádaly neočekávané výdaje, zejména 27 miliard korun na mimořádné valorizace důchodů, 17,4 miliardy korun na úsporný tarif na energie pro domácnosti nebo 10,9 miliardy na zvýšené sociální dávky.

Proti roku 2021 loni vzrostly příjmy rozpočtu o 9,2 procenta na 1,624 bilionu korun. Za jejich růstem byl zejména vyšší výběr DPH a daně z příjmu právnických osob. Výdaje se meziročně zvýšily o 4,1 procenta na 1,984 bilionu korun. Náklady na důchody dosáhly 588 miliard korun, proti roku 2021 vzrostly o 10,9 procenta.

"Hospodaření za rok 2022 je obrovská ostuda ministra financí Zbyňka Stanjury. ODS, která je nejsilnější vládnoucí stranou, proklamovala před i po volbách v rámci programového prohlášení koaliční vlády, že společně budou hospodařit úsporně, že vyřeší problémy veřejných financí. Ve výsledku je schodek 360,4 miliardy. Zdůraznit musím to, že vláda díky inflaci získala 137 miliard navíc, což jsou rekordní příjmy. Vláda je tedy v situaci, kdy jí situace pomáhá na příjmové straně, ale schodek je snížený jen o 50,9 miliardy. To je bezprecedentní a neschovají to ani za Ukrajinu, kdy na pomoc uprchlíkům šlo jen 0,9 procenta celkových výdajů," vysvětlila pro ŽivotvČesku.cz předsedkyně poslaneckého klubu opozičního hnutí ANO, proč současnou vládu vnímá jako nedobrého hospodáře.

Podle Národní rozpočtové rady schodek rozpočtu ukazuje na vysokou strukturální nerovnováhu veřejných financí. Aby bylo možné se v budoucnu takto vysokých deficitů zbavit, je podle rady nutné provést systémová opatření na příjmové i výdajové straně. Vzhledem k tomu, že tato opatření zpravidla vyžadují změnu zákonů, je nutné tento proces zahájit co nejdříve, aby rozpočet na rok 2024 mohl přinést snížení strukturální nerovnováhy, dodala rada.

"V současnosti jsme asi osmá nejméně zadlužená země EU, takže o katastrofický scénář nejde, ale je pravda, že současná vláda jedná v rozporu s tím, co slibovala. Byla jsem přesvědčená, že plán mají a že přijdou s plánem konsolidace veřejných financí, ale ve skutečnosti se chytili do pasti. Najednou totiž zjistili, že to nevyřeší. Příští rok směřujeme do mělké recese, což není tak dramatická situace, jako to bylo za nás v době covidu v roce 2020, kdy došlo k propadu ekonomiky a my jsme přišli o značnou část příjmů. To se současné vládě neděje a díky inflaci naopak získává takzvané inflační příjmy. Teď je otázka, jaký má vláda plán na další roky, ale obávám se, že žádný," dodala pro ŽivotvČesku.cz Alena Schillerová.

V letošním roce plánuje stát hospodařit se schodkem 295 miliard korun. Stanjura uvedl, že nemá signály o tom, že by se nemělo podařit plánovaný rozpočet naplnit. Podle něj nelze očekávat podobný vnější šok, jako byla loni ruská invaze na Ukrajinu. S pravděpodobnou mimořádnou valorizací důchodů kvůli vysoké inflaci, která by podle odhadu ekonomů znamenala dodatečné výdaje 20 miliard korun, by si rozpočet podle Stanjury měl dokázat poradit.

Hlavní riziko rozpočtu na tento rok spočívá podle analytika Deloitte Václava Frančeho v tom, že stát nevybere na mimořádných daních uvalených na banky, energetiku a rafinerie tolik, kolik si naplánoval. Na druhou stranu, vývoj na energetických trzích je prozatím pro vládu relativně příznivý, takže výdaje na řešení energetické krize by nemusely být tak vysoké, sdělil.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.