Jaderná lady Dana Drábová sdílela video a bez pardonu vyzvala: Kdo se pozná v nejlepší definici chcimíra, hlaste se

Dana Drábová
Dana Drábová
Foto: Profimedia
Rudolf Šindelář | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 30. 5. 2024

Komentář: V českém veřejném diskurzu se od chvíle, kdy ruské ozbrojené síly zcela bezprecedentně zaútočily na sousední Ukrajinu, začal objevovat pojem »chcimír«. Jedná se o označení lidí, kteří se výrazně staví proti válce, násilí a jakýmkoliv formám vojenských konfliktů. Tady je potřeba zdůraznit, že za všech okolností. Do jisté míry je slovo užíváno pejorativně a má ironický nádech. Aktuálně Dana Drábová sdílela krátkou část rozhovoru s hostem novináře Jana Tuny, ve kterém se mimo jiné »zmíněné slovíčko« řešilo. Jaderná lady v kontextu toho uvedla, že lepší definici, která tam zazněla, zatím neslyšela. Pro ŽivotvČesku.cz ohledně toho poskytli komentář odborníci - sociolog Vojtěch Bednář a psycholog Jeroným Klimeš.

Tuna v rozhovoru zpovídal Otakara Foltýna, který působil ve Vojenské kanceláři prezidenta republiky. Slovíčko »chcimír« mimo jiné z rozhovoru vyšlo jako silný prvek, který strhl pozornost ve veřejném prostoru - lépe řečeno definice jeho významu prezentovaná Foltýnem.

Chcimír« nechce, aby agresor přestal útočit, »chcimír« ječí na oběť, aby se přestala bránit," vysvětlil Foltýn definici jím zmíněného slova, které označil za »novotvar«, a dále ho rozvedl na příkladu napadené ženy.

"Nejenomže jí nepomůžete, ale budete na ni ještě křičet: »Přestaň se bránit«. A toto - přeneseno do mezinárodní politiky - je totéž, pokud si řeknete, že ta žena byla mladá, vyzývavá, opilá, příliš hezká. Dáte si jakýkoliv důvod a obdobně řeknete Ukrajině, že je ta Ukrajina vlastně zkorumpovaná, že vlastně neví, kde jsou správně hranice, že vlastně nevíme (...), jak to ti Ukrajinci byli, že bůhví, jak to bylo s tím Donbasem. No tak to samé říkáte vůči té ženě," rozvedl na silném příkladu bývalý velitel Vojenské policie Foltýn, jenž v loňském roce funkci opustil kvůli neshodám s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS), kdy neuposlechl dlouholetý rozkaz. Nově se však s účinností ode dneška (čtvrtek) stal vládním koordinátorem strategické komunikace. Návrh na jeho jmenování schválila vláda ve středu.

Dana Drábová silný video úryvek z rozhovoru Tuny přesdílela a »chcimíry« vyzvala: "Tak kdo se pozná v nejlepší definici chcimíra, jakou jsem zatím slyšela. Hlaste se," uvedla.

Pro ŽivotvČesku.cz sociolog Vojtěch Bednář na dotaz uvedl, že podobné označování - nálepkování nemá významný vliv na štěpení společnosti. Redakci totiž zajímalo, zda má v pejorativním duchu užívání podobných nálepek vliv na to, jakým směrem se stávající společnost »vyvíjí«.

"Je to moderní neologismus ve funkci nálepky, stejně jako libtard, kremrole, pravdoláskař, případně dezolát. Protože to neoznačuje nikoho konkrétního, ale spíše momentální postoj, tak bych se toho moc nebál, spíše je to taková kreativní hra s jazykem," diplomaticky a s úsměvem vylíčil svůj pohled na věc pro ŽivotvČesku.cz respektovaný expert.

Pokud člověk trochu zapátrá, Foltýnovo označení slovíčka »chcimír« za novotvar není zcela přesné. Termín »chcimír« totiž není vyloženě nový, i když se jeho význam v průběhu času měnil.

V minulosti byl »chcimír«, podobně jako slovo »pacifista«, používán k popisu těch, kteří se stavěli proti válečným konfliktům, například během studené války či protestů proti válce ve Vietnamu. Dnes se však poměrně významně používá v diskuzích o aktuálních konfliktech, jako je již zmíněný konflikt na Ukrajině nebo jiné vojenské intervence.

Takzvaní »chcimíři« čelí silné kritice, a to zejména ze strany těch, kteří věří, že vojenská síla je někdy nezbytná pro ochranu národní bezpečnosti a zájmů. Kritici totiž tvrdí, že absolutní odmítání vojenských akcí může být naivní a že někdy je síla jediným způsobem, jak zastavit agresi a chránit slabší a nevinné.

Zajímavý postřeh pro ŽivotvČesku.cz pak přinesl psycholog Jeroným Klimeš, kterého redakce v souvislosti s popsaným oslovila. Poukázal na to, že slovíčko »chcimír« bylo už dříve určitou definicí v rámci Mnichovské dohody, jinými slovy »mnichovské zrady z roku 1938«.

V kontextu věci Klimeš uvedl, že slovíčko »chcimír« se v rámci Mnichovské dohody používalo pejorativně, a to k označení těch, kteří podporovali kapitulaci a ústupky agresorům ve snaze zachovat mír za každou cenu.

"V Mnichově se tehdy sešli zástupci čtyř zemí. Byli to Brit Chamberlain, Francouz Daladier, Hitler (Německo) a Ital Mussolini. Tehdy »hoši« rozhodli, že Československo musí postoupit pohraniční území obývané německou většinou Německu. No a kdo pamatuje, tak zástupci tehdejšího Československa nebyli k jednání přizváni. Proto »dohoda« vstoupila do českých dějin jako »zrada«. Následně s návratem do vlasti britský ministerský předseda Chamberlain uvedl: »Přinesl jsem vám mír«. Mýlil se," ohlédl se pro ŽivotvČesku.cz Klimeš.

"V kontextu toho Mnichovská dohoda, kdy Británie a Francie souhlasily s odstoupením Sudet nacistickému Německu, byla následně mnohými vnímána jako akt appeasementu, jehož cílem bylo zabránit válce. Místo toho však povzbudil krvavý apetit Hitlera," upřesnil pro ŽivotvČesku.cz Jeroným Klimeš s tím, že »chcimíři« byli ve významu kritizováni za to, že vyzdvihováním zmíněné politiky appeasementu tak přispěli k zahájení druhé světové války. Důvodem bylo, že jejich snaha udržet mír selhala, čímž naopak vedla k ještě větší agresi.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.