Jsme opět premianty Evropy. Tentokrát v tempu zadlužování. Ekonom Petr Studnička popsal, kdo za to může

Alena Schillerová a Andrej Babiš
Alena Schillerová a Andrej Babiš
Foto: Profimedia
Michal Brož | Hlavní editor
[email protected]
Publikováno: 26. 4. 2022

Česko se v roce 2021 zadlužovalo nejrychleji z celé EU. Meziročně se zadlužení veřejných financí ČR loni zvýšilo o 4,2 procentního bodu HDP, zatímco průměrně země EU snižovaly své zadlužení o 1,9 procentního bodu. ČR byla na čele sedmi zemí EU, které loni zadlužení zvýšily, uvedlo ministerstvo financí na sociální síti Twitter. Česko ale i tak patřilo k nejméně zadluženým státům EU. Co zadlužení způsobilo, popsal pro ŽivotvČesku.cz ekonom Petr Studnička.

"Jsme opět premianty Evropy. Tentokrát v tempu zadlužování. V něm jsme byli loni vůbec nejhorší v celé EU. Volební rok 2021 v podání hnutí ANO přinesl rekordní zadlužení naší země. Proto teď nemůžeme rozdávat plnou náručí všem, jak nám opozice moudře radí," řekl pro ČTK ministr financí Zbyněk Stanjura (58) v reakci na data Eurostatu. Připomněl tím i slova tehdejšího premiéra Andreje Babiše (67), který v počátku pandemie koronaviru označoval Česko ze premianta v jejím zvládání. Následně však přišlo období, kdy se ČR stala první v počtech nakažených i pacientů v nemocnicích.

Zadlužení české vlády se loni podle Eurostatu zvýšilo ze 37,7 procenta na 41,9 procenta HDP. "Kabinet premiéra Babiše loni vládl jedenáct a půl měsíce, takže ano, je to výsledek minulé vlády. Odpovídal tomu jednak plánovaný deficit státního rozpočtu, který se v průběhu roku měnil, a bylo to jednoznačně způsobeno kompenzačními programy na koronavirovou pandemii. Část těch peněz se také lidově řečeno projedla ve smyslu zvýšení důchodů nad ten rámec, který byl očekávaný zákonem. Z hlediska veřejných financí se to projevilo jako vyšší zátěž, na druhou stranu se do ekonomiky dostal vyšší objem peněz, který teď sklízíme v té vysoké míře inflace," uvedl pro ŽivotvČesku.cz ekonom Petr Studnička.

Přes nárůst ČR přesto dál patří mezi země s nejnižším dluhem. Ještě nižší vykazovala pouze pětice zemí, a to Estonsko (18,1 procenta), Lucembursko (24,4 procenta), Bulharsko (25,1 procenta) a Dánsko se Švédskem (obě 36,7 procenta). Naopak nejvíce zadlužené bylo přes výrazné snížení dluhu Řecko (193,3 procenta) následované Itálií (150,8 procenta), Portugalskem (127,4 procenta), Španělskem (118,4 procenta) a Francií (112,9 procenta).

Rozpočtový deficit loni zaznamenaly až na Dánsko a Lucembursko všechny země EU. Česko patřilo mezi země s nadprůměrným schodkem, který se zvýšil z předloňských 5,8 na 5,9 procenta HDP.

"Jednou věcí je ta absolutní výše, druhá ten relativní podíl k objemu státního rozpočtu. Nicméně co si budeme povídat, je to tak v každém státě, že vedle těch ekonomických ukazatelů se do toho promítl i ten politický volební cyklus. Byly sněmovní volby, což jsou nejdůležitější volby v ČR, a určitě i to předvolební obdobní přispělo k tomu, že jsme se zadlužovali rychleji, než by bylo zdrávo," dodal pro ŽivotvČesku.cz Petr Studnička.

Celkem u 14 zemí překročil dluh 60 procent HDP, což je hranice stanovená dříve závazným Paktem stability a růstu. Evropský blok však jeho platnost po začátku pandemie pozastavil v zájmu podpory ekonomik zasažených krizí a nyní se země chystají vyjednávat o jeho aktualizované podobě.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.