Kdy zaútočí a co dělat při uštknutí. Sezona zmijí začala, odborník popsal, jak se zachovat a proč mohou být mláďata nebezpečnější

Zmije - Ilustrační snímek
Zmije – Ilustrační snímek
Foto: Profimedia
Michal Brož | Hlavní editor
[email protected]
Publikováno: 29. 4. 2022

Zmije patří k nejobávanějším hadům na území Česka. Jarní počasí a teploty nad 15 stupňů panující v posledních dnech pro ni představují ideální podmínky na probuzení po zimě, protože se ráda vyhřívá na slunných místech. Kdy zaútočí na člověka, popsal pro ŽivotvČesku.cz chovatel hadů Karel Zavadil.

Nepotká se každý den a když člověka uštkne, většinou je to vysloveně smůla. Opatrný pohyb po místech, kde se zmije vyskytuje, toto riziko snižuje.

"Obecně zaútočí, pokud se cítí ohrožená. Když teď častěji svítí slunce, bude se vyhřívat někde na kameni nebo na cestě a já vedle ní nebo přímo na ni šlápnu, tak může reflexivně zaútočit a kousnout mě do nohy," vysvětlil herpetolog Karel Zavadil. Ruce a nohy jsou přitom statisticky nejčastějším místem, kam se had lidem zakousne.

"V tu chvíli je dobré něčím ostrým tu ranku zvětšit, aby co nejvíc krve zasažené jedem mohlo odtéct. Pak zhruba 10 až 15 centimetrů nad ranou zaškrtit, pokud to jde, tak se moc nepohybovat a vyhledat lékaře," dodal Karel Zavadil pro ŽivotvČesku.cz.

Velikost zmijí populace, případně její přemnožení, pak závisí hlavně na množství potravy. "Počet zmijí jakožto predátorů je vždy závislý na množství hlodavců. Když bude větší výskyt hlodavců, pak bude i větší výskyt zmijí. Příroda si to dobře selektuje. Předloni, když se přemnožili hraboši, tak bylo více nejen dravých ptáků, ale i hadů, kteří je loví. Pokud nebudou klimatické podmínky nasvědčující přemnožení hlodavců, pak zmijí nebude tolik, protože nebudou mít co žrát," popsal herpetolog s tím, že místem jejich nejčastějšího výskytu jsou jižní a severní Čechy.

"Zmijí jed má silné neurotoxiny, dá se přirovnat i k jedům tropických hadů obsahujících neurotoxiny, například kobry. Zmije však mají oproti nim podstatně méně jedu, který je slabší. U kobry je nebezpečí zdravotních komplikací i ztráty na životech vyšší. U zmije dospělí jedinci dávkují jed, protože jím šetří. Na rozdíl od mláďat, která vypustí plnou dávku jedu. Dávkovat se učí až postupem života," dodal Karel Zavadil pro ŽivotvČesku.cz.

Sérum proti hadímu jedu se většinou podává až u pacientů v šokovém stavu, s rozsáhlými otoky a přítomností závažných příznaků otravy. Důvodem je i to, že obsahuje živočišné bílkoviny a může proto po jeho podání dojít k anafylaktické reakci.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.