Konflikt s Íránem se mění v Trumpovu noční můru, říká analytik Kraus

Rozhovor: Napětí kolem americko-íránského konfliktu dál roste a spolu s ním i obavy z delšího narušení dopravy v Hormuzském průlivu, růstu cen ropy a širších dopadů na Evropu. Administrativa Donalda Trumpa současně čelí tlaku kvůli nejasné strategii, zatímco spojenci v Evropě odmítají přímé zapojení do války, kterou Washington zahájil bez jejich souhlasu. Pro ŽivotvČesku.cz situaci v rozhovoru rozebral bezpečnostní analytik a politolog Josef Kraus z Masarykovy univerzity.

Množí se názory, že obraz rychlého amerického úspěchu je do značné míry výsledkem propagandy. Je podle vás realita jiná? Jinými slovy – Spojené státy podle vás mají situaci pod kontrolou?

Ne, nemají. Donald Trump z toho musí vyjít jako vítěz. Musí ukázat vlastním občanům, voličům a daňovým poplatníkům, že celá tahle akce stála za to. Ale ona za to zatím moc nestojí, protože je extrémně finančně náročná, energeticky náročná a Spojené státy si dokázaly velmi rychle poškodit i spojenecké vztahy, v podstatě se všemi partnerskými zeměmi v regionu.

Takže zatím převládají spíš negativní důsledky?

Výsledek je zatím nula, kromě výsledků negativních. Státy dokázaly vyměnit jednoho Chameneího za jiného Chameneího a dokázaly zvednout cenu barelu ropy na trojnásobek. A to jsme v podstatě opravdu na začátku. To, co vypadalo asi jako velice rychlá a jednoduchá akce, se začíná proměňovat v noční můru Spojených států a ty vlastně nevědí, jak z toho ven.

Hraje v tom roli i domácí politika ve Spojených státech?

Jednoznačně. Donaldu Trumpovi se blíží volby do Kongresu a on potřebuje vyhlásit vítězství, ale nemá v rukách vůbec nic, co by za vítězství mohl označit. Takové ty propagandistické řeči o tom, že Íráncům zničil v podstatě veškeré vojenské kapacity, veškeré střely a celou armádu, se ukazují, že moc nefungují. Íránci jsou pořád schopni odvetných úderů, jsou pořád schopni zasahovat americké základny v Perském zálivu, jsou pořád schopni zasahovat území Izraele, ale vlastně to nikam moc nevede.

Může se situace posunout k pozemní operaci?

Nemyslím si, že by šlo o pozemní operaci typu Irák 2003. Na to v tuhle chvíli Spojené státy vůbec nemají sílu a především ani vůli. Ale zjevně se počítá s nějakou omezenou operací právě v Hormuzském průlivu, přičemž cílem má být zajištění hladkého průchodu. A obávám se, že na to ani deset tisíc mariňáků stačit nebude.

Proč by ani omezený zásah nemusel fungovat?

Protože na to, aby ten průliv nebyl průjezdný, zase stačí párkrát poslat nějaký bezpilotní prostředek na náhodně vybraný tanker a na týden tam zase žádná loď neprojde, protože ji nikdo nepojistí. Celé to bude vlastně úplně stejné. To znamená, že energie vložená do toho, aby se Spojené státy snažily zprovoznit ten průjezd, je ohromná, zatímco Íráncům stačí velmi málo, aby to zase učinili neprůjezdným.

Do hry navíc vstupují i Hútíové. Jak velké je to riziko?

Určitě velké, protože jejich možností je zase paralyzovat Adenský záliv a případně veškerý pohyb v Rudém moři, což potom znamená i Suezský průplav. To by mohlo výrazně zkomplikovat obchod mezi východní Asií a Evropou. Už jsme to tady jednou měli. Jemenci teď hodně čekají, jak se to celé bude vyvíjet. Pokud budou Spojené státy a Izrael situaci dál eskalovat, tak asi přijdou další odvetná opatření a opravdu může dojít i k paralýze obchodu.

Evropa se zároveň obává dražších energií a nové inflační vlny. Je to realistický scénář?

Určitě. To už k tomu máme nakročeno. Zjevně Spojené státy nemají exitovou strategii z tohohle všeho.

Jinými slovy si Washington myslel, že půjde o rychlou operaci?

Ano. Oni si mysleli, že udělají »třídenní speciální operaci«, abych to trochu parafrázoval, a íránský politický systém se sám zhroutí do sebe a bude hotovo. Jenže to se nestalo. A najednou Spojené státy, aby mohly válku ukončit, potřebují vyhlásit vítězství, protože opak znamená přiznat prohru. A to Donald Trump z egoistických důvodů neudělá.

Existuje podle vás vůbec nějaká cesta ven?

Jediná cesta ven podle mě je, aby íránská diplomacie vymyslela něco, kdy Trumpovi výměnou za nějaké americké ústupky poskytne něco, co bude moct prohlásit za své vítězství a ukončit tu válku. Ale v tuhle chvíli je vidět, že Íránci jedou úplně jinou strategií a o nějakých hlubších debatách nechtějí vůbec slyšet. Mají jeden jediný důležitý strategický cíl, a to maximálně, lidově řečeno, vykrvácet Američany.

Tvrdíte tedy, že Teherán se z předchozího střetu poučil?

Ano, oni se poučili z té dvanáctidenní války v minulém roce, kdy Spojené státy také zaútočily na Írán a Íránci udělali jednu symbolickou odvetu. Tentokrát je jejich snaha cílená vysloveně na Spojené státy tak, aby je to hodně bolelo a aby, až dojde na nějaké mírové dojednávání nebo dohodu, už tam nebylo to, že si to Američané za pár měsíců zopakují.

Co může přijít v nejbližších dnech?

V tuhle chvíli bych ještě očekával v následujícím týdnu pokračování stejného scénáře a možná takové doufání jedné, druhé nebo třetí strany, že protivník se vystřílí, ať už ze svých kapacit, nebo z vůle pokračovat. Což se asi úplně nestane. A tím pádem přijde na přetřes nějaký americký pokus o výsadek nebo opravdu »boots on the ground« (označuje vojáky aktivně bojující v konfliktu nebo nasazené v zahraničí) s cílem nějak kontrolovat tu úžinu.

A jak by to podle vás dopadlo?

Myslím si, že by to skončilo naprosto silným průšvihem. Rozhodně to nezprůchodní průliv. Ten si budou Íránci ostřelovat klidně ze svého vnitrozemí a opravdu to nažene Američany do velice špatného, nepřátelského prostředí. Znamenalo by to krveprolití a je otázkou, zda na to jsou v tuhle chvíli opravdu Spojené státy i americká politická reprezentace připraveny. Spíš to vypadá, že ne.

Do jaké míry může Washington brzdit i domácí veřejné mínění?

Podle průzkumů začínají být Američané výrazně proti celému tomu konfliktu a nevidí v něm žádnou pointu. Takže nasadit tam ještě vojáky znamená v podstatě politickou katastrofu pro administrativu Donalda Trumpa právě před těmi blížícími se kongresovými volbami.

Trump se zároveň snaží tlačit na evropské spojence a mluví o NATO. Je ten tlak oprávněný?

Je to naprosto logické, že Evropa odmítá. Nevidím jediný důvod, proč by se do toho evropské státy měly zapojovat. Je to válka, která je v rozporu s mezinárodním právem. Spojené státy spolu s Izraelem napadly třetí zemi. Nevidím na tom nic politického ani morálního, proč by se Evropa měla do tohoto konfliktu zapojovat. Jakékoli tlaky a vydírání ze strany Donalda Trumpa by měly být rázně odmítnuty.

Zaznívá také, že z celé situace může těžit Rusko. Souhlasíte?

To je poměrně nepříjemný vedlejší efekt toho všeho a opravdu to tak je. Je tady pořád válka na Ukrajině, která potřebuje podporu, ale Spojené státy se do značné míry dívají někam jinam. Tohle může být opravdu hodně poškozující.

A ekonomicky?

Ceny paliv a vůbec ten zatím ještě malý ropný šok, který svět zasáhl, vedou i k tomu, že se postupně oslabují sankční režimy na dovoz ruské ropy. Ta navíc stojí násobně víc než před půl rokem. To samozřejmě hraje do rukou Kremlu, který je najednou schopen mnohem lépe využívat své nerostné bohatství, získávat peníze a ty potom použít na sanaci vlastních ekonomických problémů nebo právě na válečné hospodářství. Tahle situace Ukrajině nepomohla, pomohla výrazně Rusku.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.