Kraus k příměří s Íránem: Trump mluví o vítězství, zatím to ale vypadá na americkou porážku
Komentář: Dohoda o okamžitém příměří mezi Spojenými státy, Íránem a jejich spojenci zatím působí jako první výraznější zklidnění po týdnech nebezpečné eskalace na Blízkém východě. Po válce, kterou 28. února odstartovaly americko-izraelské údery proti Íránu a která výrazně rozkolísala ceny ropy a plynu i bezpečnostní situaci v regionu, přichází alespoň rámcový pokus o zastavení bojů. Bezpečnostní analytik a politolog Josef Kraus z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity ale v komentáři pro ŽivotvČesku.cz upozorňuje, že současná dohoda je spíš první nástřel než skutečně pevný mír.
Redakci ŽivotvČesku.cz zajímalo, zda v kontextu příměří šlo o předem připravený scénář, nebo o improvizovaný zvrat na poslední chvíli. Bezpečnostní analytik Kraus připomněl, že v posledních dnech přicházely velmi smíšené signály. "Pákistánci posledních několik dní tvrdili, že opravdu tohle je na pořadu dne a že velice pravděpodobně ta dohoda má šanci na úspěch, což bylo poměrně překvapující vzhledem k tomu, že jak Spojené státy, tak Írán tohle vehementně dementovaly," řekl.
Současně ale svět sledoval tvrdé verbální přestřelky z obou stran. Spojené státy podle něj začaly Íránu »poměrně brutálně vyhrožovat«, že ho vrátí do doby kamenné, zničí jeho infrastrukturu a v podstatě ukončí civilizaci. Írán naopak vzkazoval, že pokud dojde k útokům na jeho energetickou infrastrukturu, pošle do tmy celé země Perského zálivu. "Takže se to v posledních několika hodinách spíš tvářilo tak, že na dohodu nedojde a že minimálně pro udržení tváře Donalda Trumpa bude muset ten konflikt nějakým způsobem eskalovat. A najednou v podstatě jakýsi pseudozázrak – přijde dohoda, kterou Donald Trump označí za vlastní ohromné vítězství nebo vítězství Spojených států," popsal Kraus.
Právě tady ale podle něj začíná zásadní rozpor mezi politickou prezentací dohody a jejím možným skutečným obsahem. Kraus upozornil, že pokud se potvrdí body, které kolem ní kolují, nepůjde o triumf Washingtonu, ale spíše o výrazný ústupek. "Když se podíváme na některé body, které Íránci předložili a které mají být součástí té dohody, tak to spíš vypadá na ohromnou americkou potupnou porážku. Byť samozřejmě úplně přesně neznáme obsah té dohody, v tom virtuálním prostoru teď pobíhá několik různých verzí těch bodů, které Íránci po Američanech požadují," upozornil.
Podle něj ale už nyní z některých indicií vyplývá, že Írán mohl získat prakticky to, co od začátku války požadoval. "Právě třeba i ze strany Pákistánu a premiéra Šarífa vyplývá, že Íráncům v podstatě všechno, co požadovali od samého začátku té války, bylo ze strany Spojených států víceméně splněno. To znamená, že to vypadá jako velice zbytečná válka, zbytečný konflikt a velké ústupky ze strany americké diplomacie k tomu, aby k té dohodě došlo," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.
Zároveň připomněl, že součástí úvah o dohodě jsou i témata, která dalece přesahují samotný střet Washingtonu s Teheránem. Mluví se například o příměří, které by se mělo týkat nejen USA a Íránu, ale i izraelských operací v jižním Libanonu, o dalším íránském vlivu na Hormuzský průliv nebo o odstranění amerických sankcí vůči Íránu. Významný je podle Krause i slib Teheránu ukončit jaderný program, protože právě to byla věc, kterou byl Írán podle něj ochoten udělat už dříve, bez války.
Přesto analytik varuje před příliš rychlým optimismem. Podle něj by sice mělo dojít ke znovuotevření trasy pro lodní dopravu a k určitému uklidnění ekonomiky, ale pořád jde jen o základní rámec, nikoli hotovou a pevnou dohodu. "Ještě bych pořád mírnil optimismus. Ono je to samozřejmě jenom takový prvotní nástřel. Ta tvrdá vyjednávání teprve začnou. Návrh, který zprostředkovali Pákistánci, je nutné vnímat spíš jen jako základní rámec. Kdykoliv v samém tom procesu se to zase může pokazit," upozornil.
Za zásadní problém považuje především roli Izraele. Právě ten podle něj může být třetím hráčem, který celý proces kdykoliv naruší. "Ten rámec sice zahrnuje Spojené státy a Írán, ale pak je tady ještě třetí element, který to kdykoliv může pokazit, a to bude Izrael. Právě z toho důvodu, že do toho plánu měla být zahrnuta i další území, která jsou zasažena válkou, a to nejen tedy Írán, ale právě především Libanon, což je podmínka, na které od samého začátku Íránci velice intenzivně trvali, tak je otázkou, jestli tohle bude Izrael respektovat," míní Kraus.
Připomněl, že v době, kdy o věci mluvil, izraelské vojenské operace v Libanonu dál pokračovaly a na místě se fakticky nic nezměnilo. "Takže pro jižní Libanon se zatím nic nezměnilo. Je otázkou, jak moc Donald Trump bude opravdu tlačit na Benjamina Netanjahua, aby tohle přestalo. Ale pokud si Izraelci postaví hlavu a zatvrdí se, tak ta dohoda může vesele celá spadnout, protože Íránci stále podmiňují funkčnost té dohody tím, že Izrael se stáhne z Libanonu a přestane tam provádět bojové aktivity," upřesnil pro ŽivotvČesku.cz.
Právě proto očekává, že trhy zůstanou ještě nějakou dobu velmi nervózní. "To jsou věci, které pořád budou rozkolísávat trhy v následujících dnech nebo týdnech. Ta míra nejistoty tady bude pořád strašně vysoká. Na druhou stranu teď už vidíme, že vlna optimismu minimálně globální trh s petrochemickými surovinami zasáhla. Už dochází ke skokovému zlevňování, což se samozřejmě ale může stát zase přesným opakem v momentě, kdy dojde na plnou eskalaci toho konfliktu zpět," řekl Kraus.
Velmi kriticky hodnotí i způsob, jakým se v celé věci prezentuje Donald Trump. Ten v posledních týdnech střídal hrozby o zničení íránské civilizace s tvrzeními o blížícím se míru a vlastním vítězství. "Minimálně teď vypadá jako velkohubý žvanil, rozhodně. Také pro celou řadu lidí působí už jako člověk, který má velice omezené kognitivní schopnosti nebo se zbláznil, to je také třeba říct si. No a teď v důsledku té dohody a detailů, které kolem ní vyplavávají ven, tak vypadá také jako poražený v tomhletom všem," prohlásil analytik.
Podle něj se Trump sice snaží dohodu prodávat jako ohromné americké vítězství, ale realita může být úplně jiná. Zároveň připouští, že v rámci dalších vyjednávání se mohou původní návrhy ještě měnit a obě strany se mohou sejít někde uprostřed. "Je to pořád jen rámec a uvidíme, jakou podobu ta dohoda nakonec bude mít, protože i z hlediska diplomatického vyjednávání si obě strany stanovují nějaké základní mantinely a teď v rámci té negociace se sejdou třeba někde uprostřed. Takže je otázka, jestli všechny íránské požadavky nakonec budou naplněny a v jaké míře budou naplněny, ale každopádně zatím to moc na americkou výhru nevypadá," konstatoval.
To podle něj znamená, že Trumpovi kritici, doma i v zahraničí, budou mít v dalších týdnech dost munice. "Myslím si, že kritici Donalda Trumpa, ať už v zahraničí, nebo doma, budou mít nabito i na další týdny a Donald Trump bude muset hodně vysvětlovat americkým voličům a daňovým poplatníkům, že to celé stálo za to," řekl.
Na otázku, zda si dovede představit, že se po uplynutí dvoutýdenního příměří začne znovu bojovat, Kraus připustil možnost menších výkyvů, ale celkově vnímá situaci o něco klidněji než v předchozích dnech. "Já si dovedu představit, že k nějakým drobným eskalacím asi ještě dojde, byť to v tuhle chvíli vypadá, že ani jedna strana už válčit opravdu nechce, což bylo celkem zřejmé na Spojených státech. Nebylo to až tak zřejmé na Íráncích, kteří pořád zastávali tvrdou pozici a chtěli si na Američanech vydobýt maximum možného, což se jim vlastně dost možná povedlo, a tím pádem to vytváří podmínky pro to, aby se to celé postupně, s určitými výkyvy, začalo uklidňovat," uvedl.
Znovu ale dodal, že hlavní neznámou zůstává Izrael. "Velice neznámou divokou kartou v tomhle všem je Izrael, u kterého si dovedu představit, že bude mít velké problémy s naplňováním téhleté dohody a s jejím respektováním, protože je to vlastně přesný opak toho, o co se dlouhodobě snaží. Ale uvidíme. To bude hodně záležet na tom, jak velký bude americký tlak vůči Tel Avivu," uzavřel Kraus pro ŽivotvČesku.cz.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
