Lockdown není řešení. Nová vláda společnost otevře, až se podaří proočkovat 80 procent, říká biochemik Zdeněk Hostomský

Jan Malý / Akademie věd ČR
Biochemik Zdeněk Hostomský
Foto: Jan Malý / Akademie věd ČR
Josef Šťastna | Redaktor
josef.stastna@zivotvcesku.cz
Publikováno: 29. 10. 2021

Biochemik a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR Zdeněk Hostomský (68) v rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že se domnívá, že nová vláda začne společnost uvolňovat, pokud se podaří naočkovat 80 procent populace. Uznávání protilátek Zdeněk Hostomský nezavrhuje, ale uznává, že neexistují standardy a mezinárodní protokoly k jejich měření. "V souvislosti s protilátkami vyvstává i otázka, co je lepší ochrana proti covidu, zda nemocí projít anebo se dát očkovat, zejména když se ukazuje, že ochrana poskytnutá vakcinací časem slábne a bude se muset posílit dalšími dávkami. Je stále více důkazů z celého světa, že nejlepší ochranu poskytuje kombinace nakažení živým koronavirem a vakcinace," vysvětlil biochemik pro ŽivotvČesku.cz.

Pane doktore, situace v České republice se během října začala dramaticky zhoršovat a vývoj zaskočil i řadu expertů, kteří ještě v létě předpokládali, že podzim by v Česku neměl být hrozivý, když je řada lidí naočkována a podle oficiálních statistik nemoc prodělaly téměř dva miliony lidí. Co podle vás českou společnost čeká v listopadu a v zimě?

Já jsem v létě předpovídal, že letos žádná velká vlna nebude, že to bude spíše vlnka. Očekával jsem, že to bude díky proočkovanosti a počtu lidí, kteří již nákazou prošli. Potvrdilo se, že virus má ve střední Evropě sezónní charakter, letošní vlna začíná stejně jako loni v polovině září. Trochu mě překvapilo, že letošní nástup byl tak prudký, ale velmi podobné exponenciální křivky vidíme i v Polsku, Maďarsku a na Slovensku. Ne, že bychom se najednou začali chovat nezodpovědně a všechny čtyři vlády by byly stejným způsobem nekompetentní. Spíše to souvisí s přítomností daleko infekčnější varianty delta, která tady loni nebyla, a obecnou dynamikou epidemie.

Denní přírůstky nakažených se pohybují kolem šesti tisíc denně. V nemocnicích je nyní s onemocněním covid-19 hospitalizováno více než 1200 lidí...

Je nutné rozlišit, že nakažený koronavirem, tedy pozitivně testovaný, nerovná se nemocný covidem. Naopak, většina nakažených buď nemá žádné nebo jen mírné příznaky, které brzy pominou. Je ale důležitá menšina nakažených, zejména v rizikových skupinách, kteří mají těžký průběh nemoci, o tyto lidi nám jde především. Fixace na počet nakažených tedy není moc užitečná. Daleko větší vypovídající hodnotu mají počty hospitalizovaných a zemřelých, které sice taky stoupají, ale jsou stále mnohonásobně nižší než loni a v přepočtu na milion obyvatel jsou velmi podobná číslům ve většině evropských zemí. Počet hospitalizovaných a zejména těžkých případů covidu svým způsobem odráží míru imunity společnosti, ať už získané vakcinací nebo proděláním nemoci. A počet zemřelých letos navíc odráží i kvalitu lékařské péče a přístup k účinným lékům, jakými jsou například monoklonální protilátky. Věda a farmaceutický výzkum se nezastavily, naopak jedou na plné obrátky, a během několika málo měsíců očekáváme schválení nových léků v podobě pilulek, které specificky zastaví množení viru, pokud si je vezmeme hned při prvním podezření, že jsme se nakazili.

Velkým tématem v Česku jsou protilátky a jejich případné uznávání při posuzování tzv. bezinfekčnosti. Současný ministr zdravotnictví a jeho rezort se k uznávání protilátek staví odmítavě. Očekáváte, že nový ministr zdravotnictví a kabinet Petra Fialy bude mít na protilátky jiný názor?

Všechny ty diskuse o protilátkách vycházejí nikoli ze zájmu o imunologii a veřejné zdraví, ale z byrokratických nařízení, která regulují účast na různých akcích a aktivitách průkazem »bezinfekčnosti«, dnes už víme, že toto označení je nepřesné. Účast na akcích se podmiňuje buď ukončenou vakcinací nebo důkazem, člověk nemocí již prošel. To by měl vystavit ošetřující lékař. Přítomnost protilátek na koronavirus indikuje, že člověk zřejmě koronavirou infekcí prošel, i když bez lékařského dohledu, a mohl by být tím pádem zahrnut mezi ty, co nemoc prodělali. Problém je v tom, že neexistují standardy, podle kterých by se poznalo, co je ta hranice, kdy už začíná ochrana. Hladina protilátek také kolísá podle toho kdy a v jaké míře byl člověk viru vystaven. Taky každá laboratoř měří protilátky trochu jinak, nejsou mezinárodně uznané protokoly, atd. Proto se vláda i většina odborníků zdráhá uznat, co ty konkrétně naměřené protilátek znamenají.

Jaký je tedy váš osobní pohled na uznávání protilátek?

Z mého hlediska se všechny tyto problémy vyřeší, až se zruší veškerá plošná opatření, společnost se otevře a protiepidemická doporučení budou přijímána na dobrovolné bázi. Podobně jako je tomu v Anglii, Dánsku, Norsku a některých státech v USA, např. na Floridě a v Texasu. Pochopil jsem, že současná vláda je tomu v principu nakloněna, ale podmiňuje to vysokou mírou proočkovanosti, tuším osmdesáti procentní, které jsme zatím nedosáhli. Doufám, že nová, více pravicově orientovaná vláda bude v tomto vstřícnější a společnost otevře co nejrychleji, s důrazem na osobní odpovědnost občanů a zdravý rozum. V souvislosti s protilátkami vyvstává i otázka, co je lepší ochrana proti covidu, zda nemocí projít anebo se dát očkovat, zejména když se ukazuje, že ochrana poskytnutá vakcinací časem slábne a bude se muset posílit dalšími dávkami. Je stále více důkazů z celého světa, že nejlepší ochranu poskytuje kombinace nakažení živým koronavirem a vakcinace, které dohromady poskytuje silnou, dlouhodobou a komplexní imunitu. A je samozřejmě bezpečnější a pohodlnější se nejdříve nechat očkovat a až pak se viru vystavit, než obráceně. Je jasné, že koronavirus tu s námi zůstane, jen tak se mu nevyhneme ale naučíme se s ním žít. Postupně se stane jedním z mnoha respiračních virů, které můžou být občas nepříjemné, ale chod společností nezastaví.

Velkým tématem v Česku jsou také testy a jejich hrazení z veřejného pojištění, které k 1. listopadu skončí. Vláda tímto krokem tlačí na lidi, aby se šli očkovat. Jak tento krok hodnotíte? Nemáte obavy, že část Čechů začne systém obcházet a vláda ztratí data, která systém testování nyní poskytuje?

Já bych začal trochu ze široka. Většina vlád se dívá na počet nakažených jako na jako na hlavní ukazatel průběhu epidemie a proto zdůrazňuje masivní testování. Bohužel, i naše současná vláda vzhledem ke stoupajícímu počtu nakažených začíná uvažovat o znovuzavedení praktik z loňského roku roku, které se až tak neosvědčily, jejichž benefity jsou pochybné, ale napáchané škody jsou prokazatelné. Sem patří kromě povinného nošení roušek hlavně lockdowny spojené s omezením ekonomické aktivity, zavíráním obchodů a hlavně škol, které poškodilo celou generaci mladých lidí. Jak už bylo řečeno, nejúčinnější cestou ven z této situace je zdůraznit očkování spojené s otevřením společnosti. A právě v této souvislosti s vládou sympatizuji, že hledá způsoby, jak lidi k očkování přimět, bez toho, aby to plošně nařizovala. Například i tím že přestane hradit testy. Je v tom i ekonomický argument, protože pravidelné testování je daleko nákladnější než očkování. A samozřejmě výlohy spojené s hospitalizací jsou enormní a právě proto doočkování zejména těch rizikových skupin je racionální cestou jak je snížit.

Odborníky i veřejnost také rozděluje očkování malých dětí. Má podle vás smysl očkovat děti? A kde je podle vás hranice, od jakého věku by se očkovací látka mohla podávat? Je to 12 let, nebo třeba i výrazně méně?

Přestože ještě ani nepřišlo léto, resort zdravotnictví už připravuje občany na blížící se ...

Přesto, že jsem velkým příznivcem očkování, v případě malých dětí si myslím, že není kam spěchat, a to z několika důvodů. Mohlo by to odvrátit pozornost od doočkování těch 20 procent seniorů, kteří ještě očkováni nebyli a kteří jsou v největším ohrožení. I kdybychom povinně naočkovali všechny děti, celkové číslo proočkovanosti tím opticky stoupne, ale na počtu hospitalizovaných se to moc neprojeví. Děti nejsou ohroženou skupinou, ani nejsou významnými přenašeči nebo rezervoárem koronaviru. Další důvod je, že současné vakcíny, i když nad očekávání účinné a bezpečné, přece jen nemají dlouhodobá mnohaletá data jako ostatní dětské vakcíny. A taky nesmíme zapomenout, že se intenzivně pracuje na další generaci vakcín, které budou dlouhodobější a budou poskytovat i slizniční imunitu. Na druhé straně u starších dětí a adolescentů je účinnost současných vakcín velmi dobrá, klidně by se mohli dát očkovat, ale nechal bych to na rozhodnutí rodičů.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Zavřít reklamu