Macinka mluvil o ústavním puči, Turek by rušil soud. Rychetský jim poslal tvrdý vzkaz o demokracii
Spor o cestu prezidenta Petra Pavla na summit NATO v Ankaře nekončí. Po rozhodnutí Ústavního soudu, který předběžným opatřením uložil vládě zajistit účast hlavy státu na summitu, začala od Motoristů létat mimořádně ostrá slova. Ministr zahraničí Petr Macinka mluvil o »ústavním puči«, poslanec Filip Turek zase prohlásil, že Ústavní soud by neměl existovat. Emeritní předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v Interview ČT24 podobné výroky tvrdě odmítl. Podle něj jejich autoři buď neznají Ústavu, nebo vědomě napadají ústavní systém. Pro ŽivotvČesku.cz už dříve na Turkovu větu ostře reagoval také Miroslav Kalousek, podle něhož je útok na samotnou existenci Ústavního soudu naprostý nesmysl.
Politická bitva o Ankaru se mění ve střet o samotné mantinely ústavního systému. Vláda prezidenta Petra Pavla původně nezařadila do delegace na červencový summit NATO. Hlava státu se proto obrátila na Ústavní soud s kompetenční žalobou. Soud následně předběžným opatřením uložil kabinetu, aby zajistil, že prezident se svým doprovodem na summit pojede.
Verdikt okamžitě odpálil lavinu ostrých reakcí. Ministr zahraničí Petr Macinka z Motoristů označil postup prezidenta a Ústavního soudu za pokus o »ústavní puč«. Poslanec a vládní zmocněnec Filip Turek šel ještě dál, když podle Seznam Zpráv uvedl, že Ústavní soud »potvrdil, že by neměl existovat«.
Do vyhrocené atmosféry nyní vstoupil Pavel Rychetský. Emeritní předseda Ústavního soudu v pátečním Interview ČT24 odmítl, že by soud jednal aktivisticky. Naopak uvedl, že kdyby soud v této situaci mlčel a nezasáhl, šlo by podle něj o alibismus.
"Když někdo vyčítá politický aktivismus Ústavního soudu, tak je to člověk, který neví, jaká je role Ústavního soudu. Ona je politická. On řeší politický spor mezi ústavními institucemi," řekl Rychetský.
Moderátor Jiří Václavek se ho následně zeptal, co podle něj politici sledují, když na adresu Ústavního soudu používají výrazy jako »ústavní puč«, »Pavlův soud« a podobně. Rychetský odpověděl bez obalu, ale zároveň připustil dvě možné interpretace.
"Podívejte se, já nerad vyslovuji kategorické soudy. Jsou dvě verze. První verze není pravděpodobná, ale budiž, že jenom neznají Ústavu a že se v tom nevyznají," uvedl.
Druhá možnost je podle něj mnohem vážnější. "Druhá verze je, že to vědí a vědomě napadají Ústavní soud, napadají ústavní systém a bourají to, čemu říkáme demokratický právní stát. To znamená, že vědí, jaký význam má Ústava, ale nelíbí se jim to," pokračoval Rychetský.
Vzápětí přidal ještě tvrdší větu. "Nechtějí žít v demokratickém právním státě, a proto používají tyto metody," prohlásil emeritní předseda Ústavního soudu.
Rychetský se vyjádřil také k samotnému označení »ústavní puč«. Podle něj jde o naprosto převrácený výklad situace. Ústavní puč by podle něj znamenal, že nerozhodují orgány, které k tomu Ústava povolává. V nynějším sporu se ale podle Rychetského stalo přesně opačné.
"Tady se naopak vysoké ústavní instituce snažily domluvit. Když se nedohodly, zvolily ústavou předpokládanou jedinou racionální i počestnou cestu. Obrátily se na Ústavní soud, který je k tomu povolán," uvedl.
Zvláštní pozornost dostal v rozhovoru výrok Filipa Turka, podle něhož by Ústavní soud neměl existovat. Rychetský ho odmítl jako tvrzení, které se podle něj nedá brát vážně.
"To se nedá brát vážně. Každá vyspělá země má soud vybavený kompetencemi Ústavního soudu," řekl.
Následně vysvětlil, že ústavní soudnictví je běžnou součástí vyspělých demokratických států. "V kontinentální Evropě, kde je německý, germánský model, ale i francouzský, existují speciální ústavní soudy. V anglosaském světě roli Ústavního soudu hraje Nejvyšší soud. Má tedy obě funkce, jak Nejvyššího soudu, tak Ústavního soudu. Neznám zemi, která by neměla ústavní soudnictví," uvedl Rychetský.
Podle něj je existence Ústavního soudu zásadní nejen kvůli ochraně samotné Ústavy, ale také kvůli ochraně základních práv a svobod. Právě to je podle Rychetského jedna z nejdůležitějších rolí českého Ústavního soudu.
"Je to zvláštní soud. Jeho posláním je samozřejmě na prvním místě ochrana Ústavy. Ale u nás, a to zdůrazňuji, neméně důležitou povinností a kompetencí našeho Ústavního soudu je ochrana základních lidských práv a svobod. A to je nesmírně důležité, že Ústavní soud máme," řekl.
Poté Rychetský znovu přitvrdil směrem k těm, kteří zpochybňují samotnou existenci této instituce. "Ten, kdo volá po tom, abychom ho neměli, je buď neználek, nebo skutečně člověk, který není spokojen s demokratickým právním státem," prohlásil.
Na Turkovy výroky už dříve reagoval pro ŽivotvČesku.cz také bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Ani on si nebral servítky a útok na Ústavní soud označil za nesmysl.
"To je naprosto nesmyslné. Ústavní soud? Proboha. Každému z nás se stalo, že Ústavní soud rozhodl nějak, jak se nám to nelíbilo. Mně se to stalo několikrát," uvedl Kalousek pro ŽivotvČesku.cz.
Podle Kalouska je v demokratické zemi normální, že politici s některými rozhodnutími Ústavního soudu nesouhlasí. Zásadní rozdíl je ale podle něj mezi kritikou konkrétního rozhodnutí a útokem na existenci celé instituce.
"Nikdy mě ale nenapadlo, že by kvůli tomu měl být Ústavní soud zrušen, nebo že bych ho měl kvůli tomu napadat. Můžu vyjádřit nesouhlas, ale nemůžu ho napadat," řekl Kalousek.
Následně připomněl, že demokracie není jen vláda momentální většiny, ale také systém pojistek, které mají zabránit tomu, aby většina mohla dělat úplně všechno.
"Demokracie není jen vláda většiny. Demokracie jsou také pojistky z vůle většiny. A buďme rádi, že je máme. Ony se občas velmi hodí," zdůraznil Kalousek pro ŽivotvČesku.cz.
Samotný spor o cestu do Ankary tím nekončí. Ústavní soud zatím vydal pouze předběžné opatření. O kompetenční žalobě prezidenta Pavla rozhodne až v řádu měsíců. Rychetský v ČT připomněl, že předběžné opatření nijak nepředjímá konečný verdikt, ale řeší okamžitou situaci.
"Předběžné opatření je řešení svým způsobem krizové situace pro tu chvíli. To vůbec nezavazuje," uvedl.
Podle Rychetského má prezident právo rozhodovat o svých zahraničních cestách. Vláda podle něj není oprávněna dávat hlavě státu souhlas k cestování, ale má v případě služební cesty zajistit servis.
"Vláda nedává souhlas a není oprávněna dávat souhlas k cestování hlavy státu. Má zabezpečit, je-li to služební cesta, servis, poskytnout mu vládní letadlo," řekl Rychetský.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
