Malý krok pro Česko, obrovský skok pro premiéra: Popularita Fialy v žebříčku oblíbenosti světových lídrů vzrostla, už je předposlední
Komentář Jiřího Ovčáčka: Předseda vlády Petr Fiala se dlouhodobě potýká s nízkou mírou podpory občanů. Navzdory tomu neklesá na mysli a vyhlíží lepší rok, kdy podle něj lidé pocítí obrat pozitivním směrem. Útěchou pro premiéra může být fakt, že v žebříčku společnosti Morning Consult poskočil z posledního místa popularity lídrů ve světě na předposlední. Jiskérka naděje, která sice nemusí dělat jaro, ale potěší, jak konstatujeme v komentáři portálu ŽivotvČesku.cz. Být šéfem kabinetu ve skeptickém Česku ostatně není opravdu žádný med.
Deset stupňů ke zlaté to sice není, ale žebříček popularity, který pravidelně zveřejňuje společnost Morning Consult, je jakýmsi barometrem nálady v jednotlivých zemích. Vavřín vítězný dlouhodobě drží indický premiér Nárendra Módí, se kterým se tento týden Petr Fiala setkal. V nejlidnatější zemi světa si svého lídra váží, ale v Česku, kde je vždy sklenice poloprázdná, je to o mnoho těžší. Předseda vlády se propadl mezi světovými lídry na úplné dno, teprve v posledním výzkumu sluníčko malinko rozhrnulo ocelová mračna.
Petr Fiala došel předposledního místa s podporou 17 procent občanů naší vlasti. Na chvostu se objevil japonský premiér Fumio Kushida se 13 procenty a bramborovou medaili od konce seznamu politiků získal německý kancléř Olaf Scholz s 20 procenty. Není ale divu, klíčovou evropskou zemí již delší čas cloumá nespokojenost, která v těchto dnech vrcholí protesty zemědělců a pracovníků v dopravním sektoru.
Ale proč nahlížet za hranice všedních dnů, pozornost si zasluhuje Česká republika a její premiér. Není to jednoduchá práce. V našich končinách vždy nejprve nastupuje bezbřehé nadšení za vlajících praporů, které rychle vyprchá, následně nastupuje naštvanost a negace, jak nedávno v rozhovoru pro Lidové noviny smutně popsal Petr Pithart. A tak Petr Fiala za zvuků fanfár převzal na konci roku 2021 moc po mnohými nelibě hodnoceném Andreji Babišovi, aby za pár měsíců přišly odsudky a nemilost.
Co naplat, vládnout v těchto časech v české kotlině je dar danajský. Válka vtrhla do dveří a zničila ekonomické vyhlídky, inflace vymazala vidiny na spokojený život a všeobecná vřava plná nálepkování dorazila už tak nalomenou pohodu společnosti. Jedna špatná zpráva střídá druhou a lidé pak už příliš nevěří tomu, když politik hovoří o naději. Ale nemylme se, podobně tomu bylo i v uplynulých desetiletích.
Ledva skončil Miloš Zeman po čtyřech letech v pozici premiéra, nastoupil nadějný Vladimír Špidla, aby odcházel s potrhanou košilí. Podobně dopadl Stanislav Gross, Jiří Paroubek po fenomenálním úvodu nedoběhl do cílové pásky v podobě obhajoby premiérského mandátu, Mirka Topolánka uprostřed českého předsednictví v Evropské unii shodili poslanci, Petr Nečas prožil mohutné demonstrace a odchod z funkce po zaklepání policistů na dveře sídla vlády. Být premiérem v Česku je vlastně dost drsná profese na rizikovém pracovišti.
Každý politik má samozřejmě svou vlastní odpovědnost, nelze se jen schovávat za dějinnou nevyhnutelnost a nepřízeň osudu. I Petr Fiala a jeho tým mají co dohánět. Každý premiér by se měl snažit, ač je doba přesložitá a vanou mocné vichry, o empatii a blízkost k obyčejným občanům. Je vlastně povinností politika trpělivě a srozumitelně vysvětlovat své kroky, ne si hrát na přísného kazatele, který hrozí prstem nezbedným dítkám.
A ještě něco téhle době mohutně chybí. Humor. Vše je nesmírně vážné, inteligentní vtip a satira se nenosí, leda tak zesměšňování oponentů. Kvůli oblečení, vzhledu nebo stáří. Je to škoda, protože právě humor tomuto národu v dobách složitých pomáhal udržovat si zdravou mysl a schopnost překonávat i ty nejtěžší překážky. A vskutku lze odvážně tvrdit, že pokud by Petr Fiala přidal na blízkosti lidem a k tomu špetku humoru, příště se může posunout o nějakou tu příčku popularity výše.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
