Máme právo říct, koho si sem chceme vzít, říká Andor Šándor k migraci. Promluvil o tom, jak ochránit hranice České republiky

Nextfoto
Bezpečnostní expert Andor Šándor
Foto: Nextfoto
Klára Zaňková | Redaktorka
klara.zankova@zivotvcesku.cz
Publikováno: 1. 10. 2021

Častým tématem nejen předvolebních debat zůstává migrace a ochrana hranic České republiky. Jedná se o problém, který se může stát reálnou hrozbou budoucích měsíců a let. Podle bezpečnostního experta Andora Šándora (64) existuje několik zásadních bodů, které ohrožují bezpečnost Česka. "Pokud dočasně pozastavíme schengenský prostor, musí to být zdůvodnitelné. Kvalitní ochrana naší země proti migraci je přímo závislá na ochraně hranic Schengenu, k čemuž je samozřejmě nutná jasná shoda EU na tom, jak nakládat s migrací, což není," řekl pro ŽivotvČesku.cz.

Davy uprchlíků směřujících do Evropy a obavy související s bezpečností České republiky jsou v poslední době diskutovaným problémem, který řeší také řada dalších zemí. Ve svém volebním programu ho má zakomponována každá strana, hnutí i koalice. Jeden z nejradikálnějších názorů pak zastává SPD, naopak už v případě Afghánců přijatých do ČR se jasně vyjádřila pro pomoc předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová (36). "Pokud o to budou mít zájem, určitě je nutné pomoci všem, kteří s námi spolupracovali a pomáhali naší armádě," vyjádřila se již dříve pro ŽivotvČesku.cz.

Bezpečnostní poradce a generál v záloze Andor Šándor považuje ochranu hranic Česka za věc, kterou můžeme udělat. "Znamená to, že dočasně pozastavíme schengenský prostor, to ale musí být nějakým způsobem zdůvodnitelné. Poté můžeme obnovit hraniční kontroly. Dám příklad - pokud bychom se rozhodli chránit například společnou hranici s Rakouskem, která má 440 kilometrů a 22 silničních přechodů, jsem si jist, že na to Česká republika nemá prostředky. Osobně bych volil zkratku… Kvalitní ochrana Česka proti migraci je přímo závislá na tom, jak chráníme hranice Schengenu, k čemuž je samozřejmě potřeba prvotní věc – jasná shoda Evropské unie na tom, jak nakládat s migrací, ta však bohužel není. Jasná shoda v tom, že sem vezmeme jen toho, koho budeme potřebovat nebo přijatelný počet uprchlíků z válečných zón. Dáme tím jasný signál, že k nám nemůže přijít každý, Evropa není nafukovací a neexistuje něco jako právo na lepší život. Lidé by měli v tom přirozeném cyklu žít a umřít v zemi, v níž se narodili," řekl pro ŽivotvČesku.cz.

Situace se podle jeho slov změnila v roce 2015, kdy tehdejší německá kancléřka Angela Merkelová oznámila, že zvládnou statisíce Syřanů, kteří proudili do Evropy. "Dopadlo to tak, že do Mnichova chodilo denně 20 tisíc lidí, a to se v žádném případě zvládnout nedá. V té době Orbán (Viktor Orbán, maďarský premiér, pozn. red.) stavěl plot a všichni ho kritizovali, dnes staví plot Litva a Lotyšsko a nikdo je nekritizuje. Což ukazuje na určitý posun v tématu migrace, ale jde spíše o to, že do těchto zemí migranty posílá Lukašenko. Jedná se o cílenou akci Běloruska proti Pobaltí," vyjádřil názor pro ŽivotvČesku.cz s tím, že pokud chceme skutečně chránit naše hranice a především tu jižní, musíme si uvědomit jednu zásadní věc.

"Frontex (Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, pozn. red.) na to ve svém početním obsazení prostě nemůže stačit. Důležité je, že dokud budou destabilizované země jako Libye, dolů přes tuaregské kmeny do pásma Sahelu nebo Blízký a Střední východ a nyní ještě Afghánistán, lidé odtamtud samozřejmě budou utíkat. Je to logické. Nedaří se nám je stabilizovat, aby tamní vlády, které budou kontrolovat celé území, nepouštěly migranty do Evropy. Když je pak vracíme, tak aby je vzaly zpátky, což nedělají. Celé je to jeden velký začarovaný kruh. Řadu zemí jsme vojenskými operacemi rozbili, nenastolili jsme tam nic lepšího, než bylo předtím. Jak jsem řekl – důležité body jsou destabilizované země versus jasná politika Evropské unie, jak nakládat s migranty a faktická ochrana jižní hranice především EU," vysvětlil bezpečnostní poradce pro ŽivotvČesku.cz.

"My v České republice jsme nikdy nikoho nekolonizovali, nepotřebujeme se podílet na léčení postkoloniálních traumat Francie, Belgie, Holandska a podobně. Máme právo jasně říci, koho si k nám budeme chtít vzít. Na druhou stranu se pořád mluví o migrantech a myslí se na Araby, muslimy a tak, ale v Česku je poměrně velký počet migrantů třeba ze zemí bývalého Sovětského svazu nebo z Balkánu," dodal Andor Šándor pro ŽivotvČesku.cz.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Zavřít reklamu