Mír podle Trumpa: Dohoda s Putinem, která může změnit Evropu
Komentář: Pokud se podíváme na vyhlídky míru na Ukrajině skrze optiku Donalda Trumpa, musíme si především uvědomit jeho přístup k zahraniční politice – pragmatismus založený na obchodní logice a vyjednávacích metodách, které se soustředí na výsledky, nikoli na principy. Trump, který se vždy prezentoval jako »dealmaker«, vidí konflikt na Ukrajině spíše jako problém, který lze »uzavřít« rychlou a efektivní dohodou, než jako boj o demokratické hodnoty nebo územní integritu, myslíme si v redakci ŽivotvČesku.cz.
Mír podle Trumpa by pravděpodobně zahrnoval kompromisy, které by měly zmírnit napětí a přivést válku do patové situace, z níž by mohla být rychle uzavřena dohoda s Ruskem. Dohoda by s velkou pravděpodobností zahrnovala ústupky pro Moskvu – buď v podobě neutrálního statusu Ukrajiny, který by znamenal, že se země neuchýlí do NATO, nebo v podobě uznání ruské moci nad částmi okupovaného území. Jde o přístup, který by odrážel Trumpovu neochotu »dělat světového policajta« a jeho dlouhodobou kritiku amerických vojenských intervencí v zahraničí.
Jak upozornil bývalý diplomat a poradce prezidenta Petr Kolář pro ŽivotvČesku.cz, konečné rozhodnutí o konci války má ve svých rukou Vladimir Putin.
Podle Koláře je možné, že by Putin mohl na Trumpovu přítomnost v Bílém domě zareagovat přívětivěji než na jakékoli jiné administrativy, s nimiž měl chladné vztahy. Trumpovo aktuální vítězství by tedy mohlo nabídnout Putinovi vítanou příležitost k dosažení dohody, kterou by Západ přijal jako »menší zlo«. Je tu však také reálné riziko, že taková dohoda, jejíž přínosy by směřovaly především na stranu Kremlu, by podkopala suverenitu Ukrajiny a byla by vnímána jako forma appeasementu, zdůraznil Kolář pro ŽivotvČesku.cz.
Historie appeasementu, o níž Kolář hovoří, rezonuje obzvláště silně v kontextu střední Evropy. Poučení z Mnichovské dohody z roku 1938, kdy západní mocnosti povolily Hitlerovi anexi Československa, je stále živé a varuje před jakýmkoli pokusem o udobření s agresorem na úkor obětí konfliktu. Podobný scénář by mohl vyústit ve ztrátu důvěry Ukrajiny a Evropy vůči Západu a být chápán jako zrada hodnot, na kterých je budován poválečný světový řád.
Klíčovou otázkou tedy zůstává, jaký přístup Trump pro svůj »mír za 24 hodin« zvolí. Jestliže Putin využije situaci k rychlému uzavření konfliktu za podmínek příznivých pro Rusko, pak můžeme očekávat ukončení války relativně rychle – možná však na úkor stabilního a spravedlivého míru. Pokud však Trump na Putina nepůjde s očekávanými kompromisy, situace se může stát dalším bodem eskalace.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
