Miroslav Kalousek vyslovil ekonomickou predikci do dalších let. Jisté je, že vláda za sebou zanechá historicky nejvyšší příspěvek k celkovému dluhu ČR
Co čeká Českou republiku v dalších letech, je těžkou otázkou, která má řadu proměnných, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz Miroslav Kalousek ohledně predikce vývoje ekonomiky do dalších let. Redakci ŽivotvČesku.cz zajímal i jeho pohled na vládou slibovanou konsolidaci veřejných financí. Podle bývalého šéfa státní kasy a fenomenálního glosátora nejde o plnění slibů, které si vláda stanovila, ale o konzervaci vysokého strukturálního deficitu. Čísla zkrátka hovoří jasně.
Bez zásahu do výdajové strany státního rozpočtu nelze letos očekávat dodržení plánovaného schodku 295 miliard korun. V pravidelném čtvrtletním stanovisku to na začátku září uvedla Národní rozpočtová rada.
Na příští rok navrhlo ministerstvo financí vládě rozpočet se schodkem 252 miliard korun. Stanjura i premiér Petr Fiala (ODS) předpokládají, že navržený deficit se při projednávání ve vládě už měnit nebude.
I kdyby se však neměnil, podle Miroslava Kalouska to není dobré číslo. "Jak se bude vyvíjet česká ekonomika, to záleží na řadě proměnných, které vláda neovlivní. Je to zejména vývoj německé ekonomiky, na kterou je ČR silně navázána. Co ovlivnit může, to je konsolidace veřejných rozpočtů. Tam vláda slíbila tempo snižování jedno procento HDP ročně. Opakovala to mnohokrát, tedy 70 miliard ročně. Kdyby tomu tak bylo, tak střednědobý výhled na příští tři roky by byl 220, 150 a 80 miliard. On je ve skutečnosti 252, 235 a 220 miliard. To není konsolidace, to je konzervace nepřijatelně vysokého strukturálního deficitu. A to je bohužel nenaplněný cíl, který sama sobě vláda dala. A dnes je zřejmé, že na konci jejího volebního období nebude jen vysoký strukturální deficit, ale historicky nejvyšší příspěvek k celkovému dluhu ze všech vlád v historii ČR," uvedl pro ŽivotvČesku.cz bývalý ministr financí a někdejší politický fenomén.
Pro rok 2025 ministerstvo financí tedy předpokládá rozpočtový deficit 235 miliard korun, o rok později 220 miliard korun. Podle rozpočtové rady to skutečně znamená zakonzervování strukturálního schodku, tedy salda očištěného o vliv hospodářského cyklu, na dvou procentech HDP.
Rada to nepovažuje za udržitelné a doporučuje, aby stát pokračoval ve snaze o fiskální konsolidaci i po roce 2025, kdy začnou působit poslední opatření nyní projednávaného vládního balíčku.
Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
