Na covid umírají zejména starší lidé. Roman Prymula upřesnil, proč někdy nepomůže ani hospitalizace na JIP

Ilustrační snímek
Ilustrační snímek
Foto: PETR TOPIČ / MAFRA / Profimedia
Rudolf Šindelář | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 31. 1. 2021

Nejvíce obětí si koronavirová infekce připisuje zejména mezi staršími lidmi ve věkové skupině 65+. Účinek věku na riziko úmrtí v důsledku covidu -19 se zvyšuje s věkem exponenciálně. Mnohdy lidem v těžké formě nemoci bohužel nepomůže ani hospitalizace na jednotce intenzivní péče. "Starší lidé jsou ohroženější. Protože mají zpravidla více komorbility (současný výskyt více nemocí - pozn. red.) než mladší," řekl pro ŽivotvČesku.cz epidemiolog Roman Prymula (56), proč nejčastěji umírají v souvislosti s virem SARS-CoV-2 senioři.

Zanedlouho to bude rok, kdy ovládá dění v Česku neviditelný nepřítel – koronavirus. Někdo ho překoná prakticky bez obtíží, jiní bojují v nemocnicích o život.

Děti procházejí onemocněním prakticky bez příznaků, což ovšem může být pro okolí nebezpečné, muži mají dvakrát větší pravděpodobnost, že se nakazí. Dokáže postihnout řadu orgánů v těle. A imunologové jasně varují: virus se nijak výrazně nezměnil a chladnější počasí mu dodává na síle. Nejhorší jsou případy, kdy jde o těžký průběh nemoci, a to zejména u straších osob.

"Starší lidé jsou rizikovější, a to z důvodu, protože mají zpravidla více komorbility. To znamená mají hypertenzi, mají metabolický syndrom, obezitu, diabetes a čím starší člověk, tím větší pravděpodobnost, že tyto komorbility bude mít. Imunita stárne a v podstatě čím je člověk starší, tím je slabší imunitní systém," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz bývalý ministr zdravotnictví, co je důvodem, že si covid vybírá nejvyšší daň u lidí ve věkové skupině 65+.

Nejtěžší projevy nemoci zaznamenávají pacienti s těžkým průběhem. Existují i případy, kdy kvůli extrémně těžkému stavu museli být uvedeni do umělého spánku na jednotce intenzivní péče.

"Těžké průběhy u pacientů jsou případy lidí, kteří vyžadují kyslík v nějaké podobě. Buď malé dávky brýlemi nebo maskou, nebo pak, a to je poměrně populární věc, vysokodávkový kyslík HFNO, což jsou desetinásobně vyšší dávky, které se pouštějí do plic a lidé to velmi dobře snášejí a dělá jim to dobře. A za tyto mašinky jsme nesmírně vděční. A pak to je až připojení na plicní ventilátor. A u těchto pacientů, u nichž i dále mohou pokračovat bolesti svalů, kloubů a hlavy, se tam přidává bolest na prsou. Dýchaní je namáhavé a může to vytvářet bolest. A když se posuneme zcela do intenzivní péče, tak je jasné, že v ní je řada bolestivých procedur. Ti lidé mají řadu odběrů, musí často ležet na břiše, aby se prodýchali a podobně. Ale obecně se snažíme, aby komfort pacienta nebyl narušen. Když následně dochází k dalším komplikacím, tak to může přinášet některé bolestivé procedury, ale je nutné říct, že dnešní medicína přináší poměrně pestrou škálu léků proti bolesti a na stav pacienta umíme reagovat nějakou léčbou analgetiky a snažíme se pacientovi ulevit. Pokud to přesáhne do nejtěžších stavů, tak využíváme umělého spánku, kdy je snaha, aby pacient bolest nevnímal či nebyl ve stresu, protože stres zvyšuje námahu a celkově nepůsobí na pacienta dobře," dodal pro ŽivotvČesku.cz primář Pavel Dlouhý, jaké prožitky mají lidé s nejtěžšími průběhy zákeřné infekce, která si v Česku připsala více než 16 tisíc obětí.

Čeho se odborníci obávali, se stalo skutečností. Epidemie koronaviru v Česku opět nabírá n...

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Zavřít reklamu