Na svazu sedí lidi, kteří hokeji nepomohli. Slováci ukázali, že medaile v Pekingu udělat šla. Alois Hadamczik řekl, jak se vrátit na vrchol
Psal se rok 2006 a Alois Hadamczik (69) dovezl v roli trenéra z olympijského Turína bronz. Pro řadu fanoušků to bylo málo. Tehdy nikdo ale netušil, že jde o poslední olympijské medaile. Český hokej na tom není dobře a házet vše na hlavu trenérovi Filipu Pešánovi (44) by nebylo fér. "My v Česku vychováváme tzv. spartakiádní hokejisty, to znamená, že všichni se radují, že se mohli zúčastnit," řekl Alois Hadamczik pro ŽivotvČesku.cz.
Pane Hadamcziku, vy jste v první části rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz (najdete ZDE) řekl, že trenér Filip Pešán měl vzít do Pekingu více mladých hokejistů a že před olympiádou nevyužil přípravné zápasy k tomu, aby v týmu vybudoval nějakou kostru. Určitě ale budete se mnou souhlasit, že za stav českého hokeje nemůže jen Pešán. Jak český hokej zase pozvednout?
Já už někdy před třinácti lety říkal na svaze, že je nutné zúžit soutěže. To se mělo stát už dávno, navrhoval jsem i vytvoření nové soutěže, ale to je na delší debatu. My totiž vychováváme tzv. spartakiádní hokejisty, to znamená, že všichni se radují, že se mohou zúčastnit, rodiče se radují, že jejich kluk hraje Extraligu, že je jednou bude živit, ale výkonnost hráčům chybí. Jenže my nevychováváme hráče ani pro 1. českou hokejovou ligu, už vůbec ne pro Extraligu. Spočítejte si, kolik máme v Extralize nyní cizinců, to je tolik hráčů, že se začínáme blížit Německu, to je špatně.
Pořád se hovoří o tom, že chybí hráčská základna. Také se hodně vzpomíná na komunismus, že hráči neodcházeli do zahraničí a že všichni kluci po škole vzali do ruky fotbalový míč nebo hokejku...
Nemůžeme se pořád vymlouvat, že tady byl komunismus a kluci tu zůstávali. My si to konkurenční prostředí musíme znovu vytvořit tím, že zúžíme soutěže a dva nejhorší sestoupí a dva nejlepší postoupí, hlavně bez baráže. Budete mít třeba slabý ročník, ti kluci sestoupí o soutěž níž, ale zůstanou spolu a porvou se o to, aby zase postoupili zpátky. Budou je ale čekat těžké zápasy, které je v rozvoji posunou. Ti kluci musí mít před sebou právo postupu a obavu ze sestupu. Pokud je právo postupu přes deset baráží, tak vidíme, že pak třeba Kladno zůstane dlouho viset dole, Budějovice také visely dole, to není dobře, aby ty tradiční hokejové bašty zůstaly takto dole.
Na jednu stranu se žehrá, že do zahraničí odchází mladí kluci, kteří na cizinu nejsou mentálně zralí, a tak je často nová životní výzva semele. Zároveň je ale Extraliga plná cizinců. Co si o tom vy myslíte?
Dnes vidíme, že v Brně je plno slovenských hráčů, na Kladně je sedm Kanaďanů, ptejme se, proč se tak děje? My prostě nemáme vlastní líheň. Teď jsou na řadě kluby a není možné podporovat takový výkonný výbor a takového předsedu, který pořád jen dokola omílá nesmysly. Realita je ale taková, že »dvacítka« od roku 2005 nezískala medaili. To jsou věci, kdy už i kluby musí vidět, že je něco špatně. Když trenér nemá rok výsledky, tak ho vyhodí. Tady se ale pořád sedí na místě a jen se slibuje. Možná ti lidé bojují o to, že chtějí být u toho, až tu v roce 2024 bude mistrovství světa a bude se v tom točit dost peněz. Svou dosavadní prací ale nepřispěli k tomu, aby český hokej byl lepší.
Prezident Českého svazu ledního hokeje Tomáš Král oznámil, že v červnu skončí ve funkci. Kdyby se ihned po jeho odchodu začalo pracovat na obrodě českého hokeje, za jak dlouho se podle vás vrátíme do špičky? Může to trvat třeba 15 let?
Počkejte, my nemůžeme být alibisti, nemůže tam přijít někdo, kdo řekne, že chce čas na 15 let a že pak se vyhodnotí, jak to dělá. Obroda musí začít hned, už teď je třeba vybrat hráče, na kterých se chce stavět, tyto hráče vozit na turnaje a vychovávat si je. Pak se může stát, že se pojede na dvě mistrovství, bude to bez medaile, ale na třetím šampionátu už medaile přijde. Nebo medaile přijde třeba hned. Já neříkám, že český hokej na medaile už nemá, to také není pravda. Já říkám, že nyní v Pekingu, zejména když nejeli hráči z NHL, tak jsme na medaili mít měli. Pokud Slováci medaili uhráli, tak říkám, že český tým na to měl mít taky.
Bavíme se tady o tom, do jaké míry za Peking může Pešán a o roli svazu. Jenže první, kdo s mladým hokejistou pracuje, je jeho rodina, je to tak?
Práce s mládeží je běh na dlouhou trať, ale začít se musí hned teď. Musíme dát zodpovědnost klubům, kluby musí ručit za to, že budou schopné vychovávat hráče. Klub si musí hráče vychovávat a trenéry pohlídat, když se to bude dařit, tak pak mohou přijít adekvátní dotace. Tady se nadává na rodiče, ale rodiče hráče do klubu přivedou, buďme rádi, že ti hráči pořád přichází, ale pak si musí autoritu už získat sám trenér, tak nenadávejme na rodiče, prosím.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
