Najít vzácnou padesátikorunu stále jde, dostanete za ni i několik tisíc korun, uvedl numismatik. Nejčastěji padělaná bankovka je pětitisícikoruna

Padesátikoruny - Ilustrační snímek
Padesátikoruny – Ilustrační snímek
Foto: Profimedia
Rudolf Šindelář, ČTK | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 14. 12. 2023

Pětitisícikorunová bankovka je nejméně využívaná z českých papírových peněz, ale třetí nejčastěji padělaná. Vyplývá to ze statistik České národní banky (ČNB). Letos se do oběhu dostal čtvrtý vzor pětitisícovek, první sada z roku 1993, od jejíhož vydání v pátek uplyne 30 let, ale už byla stažena. Pokud se s ní lidé setkají, stále mají možnost ji vyměnit za platné bankovky na pobočkách ČNB. Zajímavostí pak je, že oproti tomu lze najít poklady, jakým je třeba vzácná padesátikoruna. V roce 1993 jich bylo vyraženo přes 35 milionů kusů, takže mince z tohoto roku nijak výjimečná není, ale existují kousky z pozdějších let, které byly raženy v nižším množství a ve sběratelských sadách. A ty už jsou zajímavé. "Jde o padesátikoruny mezi lety 1994 až 2003," uvedl pro ŽivotvČesku.cz zkušený numismatik Michael Kubinec.

Ke konci loňského roku bylo v oběhu 28,9 milionu kusů pětitisícovek, tvořily tak 5,5 procenta všech 524,8 milionu kusů používaných bankovek. Důvodem malého rozšíření pětitisícovek je jejich vysoká nominální hodnota, protože je lidé nepoužívají při každodenním placení. Nejvíc je v oběhu dvoutisícovek, kterých se používá 181,8 milionu kusů, následují tisícikoruny, kterých je v oběhu 136,9 milionu kusů.

Přestože je pětitisícikoruna relativně málo rozšířená, loni byla třetí nejčastěji padělanou českou bankovkou. ČNB zachytila 133 jejích padělků, tvořily 14,3 procenta všech padělaných bankovek. Nejvíce se padělají tisícikoruny, kterých ČNB loni zachytila 359, následují padělané dvoutisícovky, kterých bylo zajištěno 320.

První emisi pětitisícikorun vydala ČNB 15. prosince 1993. Od července 2001 jejich platnost skončila. Lidé mohou tyto neplatné bankovky odlišit od platných nejen podle roku vydání, ale i podle chybějícího stylizovaného lipového listu na rubové straně bankovky vpravo pod nominální hodnotou.

Druhý vzor pětitisícovek vydala ČNB v roce 1999, třetí v roce 2009 a čtvrtý letos v říjnu. Centrální banka k vydání nového vzoru přistoupila z důvodu nové technologie tisku, rozdíly vyplývající z této technologie nejsou pro lidi pouhým okem rozeznatelné. Nový vzor bankovky má stejné ochranné prvky jako předchozí vzory. Liší se letopočtem vydání 2023 a podpisem guvernéra Aleše Michla. ČNB hodlá novými pětitisícikorunami postupně nahrazovat starší bankovky podle míry jejich opotřebení.

Poklad v peněžence

Oproti padělkům stále existují mince, jako je třeba vzácná padesátikoruna, které mají vyšší hodnotu. Platí zásada, že mince s nákladem okolo 30 tisíc kusů mají potenciál růstu ceny, a to především v dobré až výborné kvalitě.

Mince jsou numismaticky cenné také zejména kvůli tomu, že jsou raženy pro sběratelské sady, dále jako zkušební ražba, případně v kvalitě nazvané »proof« – lesklejší. Razí se však pro sběratelské sady, které se ale také mohou dostat do oběhu. Nebo mince s výrobní vadou – jde o takzvanou chyboražbu.

"Jde o padesátikoruny mezi lety 1994 až 2003. Konkrétně ročníky 2001, 2002, 2003 byly určeny pro sběratelské sady – tedy v nižším nákladu, najít je bude asi těžší," uvedl pro ŽivotvČesku.cz zkušený numismatik Michael Kubinec ze společnosti AUREA Numismatika a přiblížil, jak jsou aktuálně »vzácné« padesátikoruny ceněny. "Sice nejsou tak výrazně finančně ceněny, jako jsou některé jiné mince, lze však za ně získat vyšší stokoruny, případně nižší tisíce. Šance nalézt je není úplně nízká," dodal Kubinec pro ŽivotvČesku.cz s tím, že zásadním parametrem pro posouzení vzácnosti padesátikorun a odhadu potenciálu růstu jejich hodnoty je zejména informace o nákladu v daném roce.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.