Nevěřím, že se Tálibán změnil, migrační krize hrozí. Důležité je, že Česko je připraveno pomáhat, říká Petr Kolář
Dění v Afghánistánu a důsledky pro mezinárodní politiku s napětím sleduje také diplomat Petr Kolář (58), který v letech 2005 až 2010 působil jako velvyslanec ve Spojených státech amerických. "Následky pro Evropskou unii se budou odvíjet podle toho, jak se bude chovat nové vedení Afghánistánu," řekl pro ŽivotvČesku.cz s tím, že si nemyslí, že by se Tálibán změnil a vyvinul v hnutí, které bude schopné vést dialog na mezinárodní úrovni.
Celý svět zaskočila rychlost, s jakou afghánská prozápadní vláda rezignovala před hnutím Tálibán. Jak se v amerických médiích hodnotí nejnovější vývoj v Afghánistánu?
Hodnotí se to jako prohra. Debata se vede, zda načasování odchodu bylo správné, jestli se tam vůbec mělo chodit, jestli po ekonomické stránce šlo o rozumně vynaloženou energii a peníze... Také se vede debata, co to přinese do budoucna z hlediska bezpečnosti regionu i pro mezinárodní bezpečnost. Nejen ve Spojených státech se také diskutuje otázka, jak se bude Tálibán chovat, zda se opravdu tak změnil, jak se prezentuje, tedy že už není jen divokým hnutím mudžahedínů, ale že je politickým hnutím, na jehož slova a sliby se dá spoléhat. Když si vzpomeneme, že do té doby, než tam mezinárodní společenství vstoupilo, byl Afghánistán cvičištěm pro teroristy, odkud na Západ pronikal militantní islamismus, tak příliš mnoho optimismu na místě není.
Intervence do Afghánistánu začala za prezidenta George Bushe. Dohody s Tálibánem podepsal Donald Trump, k nástupu militantního islamistického hnutí a k převzetí moci dochází během úřadování Joea Bidena. Hledá se v Americe viník, kdo za současnou situaci nese odpovědnost?
Debatu na toto téma jsem nezaznamenal, spíše se řeší, zda se mělo do Afghánsitánu vůbec chodit a jak se to mělo řešit. Převažuje názor, že strategie byla správná, že je lepší řešit nebezpečí a hrozbu militantního islamismu a terorismu na místě, než abychom ji řešili v našem prostoru. Diskutuje se, že přítomnost na místě pomohla omezit ty útoky, které by se jinak odehrávaly na našem území. To, že chtěl odejít už Trump, není žádným tajemstvím, Joe Biden v podstatě pokračuje v tom, po čem je u americké veřejnosti poptávka - tedy že ta válka a ta americká přítomnost v regionu už byla dlouhá. Také není tajemstvím, že to břímě nesla na sobě Amerika, Evropané tam sice byli, ale nikolik významně početně, co se týče výzbroje, tak jsme nebyli schopní podpořit americké síly. To se také americké veřejnosti špatně vysvětluje.
Co nástup Tálibánu bude znamenat pro Evropskou unii a pro středoevropský prostor? Dovedete si představit, že radikální islamisté skutečně navážou a povedou diplomatický dialog s Evropou?
Následky pro Evropskou unii se budou odvíjet podle toho, jak se bude chovat nové vedení Afghánistánu. Je-li tomu opravdu tak, že se Tálibán vyvinul v nějaké politické hnutí, jakkoliv islamistické, má strukturu, administrativu a dokonce diplomaty, tak je otázkou, jak se bude chovat na mezinárodní scéně a do jaké míry bude naplňovat to, co nyní signalizuje, tedy že chce mírové převzetí vlády, že ženy budou moci chodit ven i bez mužů, že se umírnil v mnoha ohledech... Je otázkou, zda to opravdu nastane a zda to bude trvat. Také záleží na tom, zda této změně uvěří běžní Afghánci, kteří zatím Tálibánu nakloněni nebyli. V Afghánistánu také těžko najdete lidi, kteří se hlásí k afghánské identitě, tam jsou různé kmeny a různá etnika, kteří navzájem nejsou spojenci. Nyní tedy uvidíme, zda současná situace způsobí další masivní migrační vlnu, to samozřejmě bude ovlivňovat evropskou politiku i mezinárodní situaci. Je vždy riziko, že s migranty přijdou i teroristé, kteří se vetřou mezi prchající. Otázkou také je, zda se vývojem bude zabývat Rada bezpečnosti OSN, je těžké toto předvídat, ale já nejsem optimista a nemám důvod věřit tomu, že Tálibán z Afghánistánu učiní solidního, srozumitelného a důvěryhodného partnera na mezinárodní úrovni.
V České republice se diskutovalo, do jaké míry má vláda pomoci lidem, kteří v Afghánistánu pomáhali české armádě, zda je vhodné tyto lidi do ČR přijmout. Mohou události z Afghánistánu nějak promluvit do podzimních voleb a voličských nálad?
Nejsem specialista na domácí politickou scénu, ale nemyslím si, že by něco bylo natolik vzdálené, aby to nemohlo českou scénu ovlivnit. Svět se zmenšil, to, co se odehrává zdánlivě daleko od nás, může mít přímý vliv na to, jak se to odrazí v politické kampani a ovlivní to veřejné mínění. Záleží nejen na tom, jak se bude afghánská krize odvíjet a jak se odrazí na případné uprchlické krizi, ale záleží také na tom, jak se k tomu postaví česká politická reprezentace. Zatím mám dojem, že i přes počáteční rozpaky převládla odpovědnost. Vymlouvání se na to, že naši spolupracovníci v Afghánistánu představují bezpečnostní riziko, to je už dnes upozaděno. Ze strany vlády i opozice jsem zaznamenal jednoznačnou podporu, abychom se zachovali solidně a odpovědně vůči lidem, kteří s námi spolupracovali. To, že se tady projeví nějací extrémisté, můžeme očekávat, s hlasy SPD či komunistů se počítalo, to patří k věci, ale důležité je, jak se k tomu postaví současná vláda a demokratická opozice, která aspiruje na to, aby po volbách vládla. Hodnotí se načasování a rétorika, ale v tom podstatném, tedy že máme pomoci bez vytáček a bez výmluv, tady panuje shoda.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
