NKÚ: Česko není připravené na krize, zadlužování státu nadále roste. Situaci okomentoval lídr stínové vlády Havlíček
Komentář: Česko není dostatečně připravené na krize a mimořádné události, varuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve výroční zprávě za loňský rok. Odpovědné instituce podle něj podcenily mnohé události, jako byla třeba pandemie covidu-19, a dostatečně se z nich nepoučily. Někdy jen podnikly formální kroky bez zásadních výsledků. Je pravděpodobné, že stát bude v kritických momentech opakovat podobné chyby, což může vést k významným škodám, plýtvání penězi i k ohrožení zdraví obyvatel, uvedl NKÚ. Pro ŽivotvČesku.cz nepříznivou situaci, která vyplývá z výsledků šetření, okomentoval lídr stínové vlády Karel Havlíček. Uvedl, že jeho pohledem nejde o nijak překvapivou situaci, a poukázal na nekompetentnost v rámci řízení jednotlivých resortů.
Reálné změny, které by v praxi zlepšily připravenost na krize, přicházejí podle kontrolorů minimálně. "Řada našich kontrol nejen z minulého roku upozornila, že jsme byli svědky především jen formálních kroků bez zásadních výsledků," uvádí výroční zpráva. Úřad mimo jiné konstatuje, že stále není dotvořen systém ochrany měkkých cílů a slabým místem je i dlouhodobě opomíjený stav ochrany obyvatelstva.
NKÚ loni dospěl k závěru, že systém ochrany obyvatelstva v ČR má zásadní nedostatky. Lidé podle kontrolorů nejsou dostatečně informováni, chybějí masky i stálé úkryty, kterými je zabezpečeno jen 3,2 procenta obyvatel. Ministerstvo vnitra však tehdy označilo závěry kontroly za tendenční. Systém ochrany obyvatelstva v Česku je podle vnitra v EU naopak považován za jeden z nejrobustnějších a nejlépe připravených.
U obranných schopností státu NKÚ zjistil, že ministerstvo obrany nebylo schopné účinně využít poskytnuté peníze, přestože jeho výdaje opakovaně rostou. Riziko úřad spatřuje i ve způsobu, jakým ministerstvo v poslední době uzavírá smlouvy na dodávky zbraní.
"Ministerstvo obrany v poslední době realizuje stále častěji finančně významné akvizice, kdy uzavírá smlouvy bez soutěže přímo s vybranými zahraničními vládami, respektive s konkrétními výrobci. V tomto jednání spatřuje NKÚ riziko neefektivního a nehospodárného vynaložení prostředků," stojí ve zprávě. Vláda loni například rozhodla na základě doporučení armády o koupi 24 amerických letounů F-35. Za stíhačky amerického výrobce Lockheed Martin zaplatí česká strana 150 miliard korun. Jde o nejdražší český armádní nákup.
"Ve světle aktuální bezpečnostní situace je nezbytné klást důraz na posílení obranných schopností ČR. To však musí být podmíněno smysluplným a efektivním využitím omezených prostředků, které má stát k dispozici," upozorňuje NKÚ. Podotýká, že výdaje kapitoly ministerstva obrany se v posledních pěti letech téměř zdvojnásobily. Zároveň ale upozornil, že navyšování výdajů musí odpovídat schopnosti ministerstva peníze účelně a hospodárně využít, což předchozí kontroly podle úřadu nedokládaly.
Šlo například o pořizování výzbroje nebo obrněné techniky. Loni úřad zjistil, že armáda nezajistila plánovanou obnovu vojenské automobilové techniky ani materiální potřeby armády v radiační, chemické a biologické ochraně. Úřad uvádí, že průměrné stáří armádních vozidel je téměř 21 let, přičemž některá byla v provozu už 39 let. Ministerstvo neefektivně a neúčelně utrácelo za opravy automobilové techniky s překročenou životností, v některých případech zaplatilo za opravu víc, než byla cena nového vozidla, upozorňuje úřad. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) loni uvedla, že stáří aut v armádě je výsledkem šetření v posledních desetiletích.
NKÚ: Stát nezajistil, aby se rozpočet přiblížil k vyrovnanému hospodaření
Loňský nárůst příjmů státního rozpočtu nepomohl dostatečně snížit tempo zadlužování státu. Ani s přispěním mimořádné daně z neočekávaných příjmů nedokázal zajistit, aby se státní rozpočet přiblížil k vyrovnanému hospodaření. Stejně jako v předchozích letech nadále rostly povinné výdaje rozpočtu. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve výroční zprávě za loňský rok.
Státní dluh loni meziročně vzrostl o 216 miliard a na konci roku činil 3,111 bilionu korun. Výdaje na jeho obsluhu vzrostly od roku 2019 téměř o 29 miliard na loňských 68,3 miliardy korun. "Nárůst dluhu zvyšuje zatížení budoucích generací," varuje NKÚ. Uvedl také, že druhá nejvyšší inflace v Evropské unii snížila reálné příjmy českých domácností.
Vláda se snaží růst dluhu zpomalit. Loni v Parlamentu prosadila konsolidační balíček, který má letos a v příštím roce uspořit celkově asi 150 miliard korun. Firmám například zvyšuje daně, jednotlivcům ruší některé daňové výjimky.
Havlíček: Nepřekvapuje mě to
"Pro mě to překvapení není. Pokud to vezmu postupně, tak ohledně digitalizace s Piráty to nemohlo dopadnout jinak. Oni se »rozkutáleli« do všech úřadů, možná tuší, co by chtěli, ale nejsou schopni to manažersky zvládnout. Je to totální debakl," uvedl v úvodu pro ŽivotvČesku.cz Karel Havlíček.
"Pokud jde o obranu, tak dochází k tomu, co jsme říkali. Velké oči a nedá se to efektivně utratit. Potom pochopitelně dochází k tomu, jak ukazují výsledky šetření," doplnil pro ŽivotvČesku.cz lídr stínové vlády s tím, že nápravu odhaduje v řádu let. "To však resorty musejí vést kompetentní lidé," zdůraznil.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
