Nová trojice příznaků může varovat při nákaze covidem. Promluvil epidemiolog Roman Prymula
Na začátku epidemie koronaviru v Česku na jaře 2020 měli lidé s covidem-19 většinou jako typické příznaky ztrátu chuti, čichu nebo jim virus postihoval plíce. Nové varianty s sebou přinesly další možné klinické projevy – šednutí rtů, pokožky a nehtů. Podle epidemiologa Romana Prymuly (57) především »jihoafrický« omikron představuje velkou neznámou, protože se množí jinde. "Předcházející varianty se množily v dolních cestách dýchacích a postihovaly plíce. Když se udělá nějaká sekvence různých příznaků, které tam jsou, mohou se skutečně výrazně lišit," řekl pro ŽivotvČesku.cz.
Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) rozšířilo počet klinických příznaků covidu na oficiálním seznamu, který obsahuje 11 symptomů. Od bolesti hlavy, nauzey (nevolnosti) nebo bolesti v krku a desítek potenciálně dalších. Nově američtí experti v souvislosti s nákazou koronavirem zmiňují také příznaky bledých rtů, pokožky a zašedlých nehtů, které by mohly být varovným signálem infekce virem SARS-CoV-2, jak informoval britský deník Daily Mail.
Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila renomovaného epidemiologa a bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymulu, zda by vysvětlil, z jakého důvodu se příznaky mohou měnit. A také v čem se odlišuje nová obávaná varianta omikron, která se poprvé objevila na konci listopadu loňského roku v jižní Africe.
"Samozřejmě každá mutace může vyvolávat klinicky trochu jiné příznaky a má jiný průběh. Když se podíváme obecně na mutaci omikron, která je tady teď, množí se jinde než původní virus. A to konkrétně v horních cestách dýchacích, předcházející varianty se množily v dolních cestách dýchacích. Což vypovídá o tom, že původní varianty postihovaly plíce, omikron spíše horní cesty dýchací a liší se jednotlivými příznaky. Když se potom udělá nějaká sekvence různých příznaků, které tam jsou, mohou se skutečně výrazně lišit od toho, co tady bylo původně," vysvětlil Roman Prymula pro ŽivotvČesku.cz s tím, že účinnost vakcín na ochranu imunitního systému slábne rychleji, než se očekávalo.
Souhrnná data ministerstva zdravotnictví a Centrálního řídícího týmu COVID-19 (CŘT) udávají, že celkem bylo v Česku podáno 15 646 233 dávek vakcín (k datu aktualizace 5. ledna) a kompletně bylo naočkováno už 6 667 796 lidí. Podíl osob očkovaných třetí posilující dávkou tvoří 23,8 procent, počet čekajících na třetí očkování se vyšplhal na 416 810.
"My vlastně očkujeme proti té části S viru a dochází k tomu, že je tato část schopna poměrně intenzivně mutovat, ale vakcína byla nastavena na původní virus, který už tady není. A čím méně je tam antigenních struktur, na které daná vakcína fungovala, tím je horší schopnost navodit jak protilátkovou tak buněčnou odpověď. Nyní už jsme poměrně hodně daleko, to znamená, že omikron není úplně dobře kryt. Neříkám kvůli klinickým průběhům, které jsou stále poměrně slušně pokryty, ale co do schopnosti nakazit se a šířit virus, účinnost už je poměrně velmi malá. Po dvou dávkovém schématu je někde na úrovni 20 procent," uzavřel pro ŽivotvČesku.cz uznávaný epidemiolog, jak se s dalšími mutacemi snižuje účinnost vakcinace.
Původní »wuchanský« virus SARS-CoV-2 se přitom ve většině případů projevoval únavou, bolestí hlavy a ztrátou čichu či chuti. Napadal také plíce a v mnoha vážných případech vedl k těžkým zápalům plic. Za dobu epidemie v Česku podle oficiálních statistik ministerstva zdravotnictví kvůli covidu vyhaslo 36 397 životů.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
