Příznaky

Pacienti se po nákaze covidem-19 obvykle zotaví do 12 týdnů. Některé s dlouhodobými následky by měli lékaři sledovat i tři roky. V dokumentu s informacemi o postcovidovém syndromu to uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ). V ČR už podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) měly pozitivní test na covid více než čtyři miliony z 10,7 milionu obyvatel. Současnou situaci na dotaz redakce ŽivotvČesku.cz vyhodnotil epidemiolog a bývalý šéf zdravotnictví Roman Prymula (58).

Česká republika si zatím může oddychnout - dosud zde nebyl prokázaný žádný případ opičích neštovic, uvedl to v neděli Státní zdravotní ústav (SZÚ). Jeden podezřelý vzorek byl vyhodnocen jako negativní a žádné další podezření na výskyt onemocnění nemá ústav hlášený. Výskyt opičích neštovic v poslední době ohlásilo několik evropských zemí, mimo jiné Velká Británie, Španělsko, Portugalsko či Německo. Pro ŽivotvČesku.cz o nemoci a jejích rizicích pro člověka promluvil epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula (58).

Na začátku epidemie koronaviru v Česku na jaře 2020 měli lidé s covidem-19 většinou jako typické příznaky ztrátu chuti, čichu nebo jim virus postihoval plíce. Nové varianty s sebou přinesly další možné klinické projevy – šednutí rtů, pokožky a nehtů. Podle epidemiologa Romana Prymuly (57) především »jihoafrický« omikron představuje velkou neznámou, protože se množí jinde. "Předcházející varianty se množily v dolních cestách dýchacích a postihovaly plíce. Když se udělá nějaká sekvence různých příznaků, které tam jsou, mohou se skutečně výrazně lišit," řekl pro ŽivotvČesku.cz.

Nová varianta omikron se poměrně rychle rozšířila téměř do celého světa, výjimkou není ani Česká republika – Národní referenční laboratoř (NRL) potvrdila již dva případy nákazy »jihoafrickou« variantou, k nimž o víkendu přibylo dalších šest nových. Dosud získané informace o nové variantě viru SARS-CoV-2 poukazují na odlišnosti související s příznaky nákazy. "Pacienti nakažení omikronem měli trochu jiné klinické příznaky, nebyl u nich tak velký problém s infekcí dýchacích cest, ale zase se u nich projevovaly větší bolesti hlavy, svalů a podobně," řekl uznávaný virolog z pražské ČZU Jiří Černý (36) pro ŽivotvČesku.cz.

Odborníci se shodují na tom, že ačkoliv na sebe covid-19 v posledním roce a půl strhává pozornost, je třeba se mít na pozoru i před chřipkou. I ta může mít především pro rizikové skupiny lidí fatální následky. Panuje shoda na tom, že stejně jako proti covidu, i proti chřipce je poměrně účinnou zbraní očkování. "Spolu s vakcinology říkáme, že se hodí, že budeme od 20. září nabízet třetí dávku proti covidu. Vakcína proti chřipce bude k dispozici do prosince a jsou důkazy na to, že dobře funguje podání obou očkovacích látek v jeden den," řekl pro ŽivotvČesku.cz primář infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Pavel Dlouhý. Upřesnil také, podle čeho lze tyto dvě nemoci odlišit a jak se chovat v případě nákazy.

Prodělání onemocnění covid-19 bohužel nemusí zůstat bez následků. Jednou z komplikací zůstává tzv. postcovidový syndrom, který dokáže nemocné pacienty potrápit klidně i dlouhé měsíce. Profesor imunologie Václav Hořejší (71) popsal, jaké jsou nejčastější projevy a koho může postihnout. "Jde o neurologické, kardiovaskulární a plicní problémy – lidé pociťují dušnost, velmi snadno se unaví a mohou mít »zamlženou« mysl, jak se říká. Špatně se soustředí a hůře jim to myslí. Samozřejmě může postihnout i mladé lidi, kteří třeba onemocnění prodělali s lehkým průběhem," vyjádřil se pro ŽivotvČesku.cz.

S horkými letními dny přichází i riziko úpalů a úžehů. Lidé už jsou obecně poučeni o tom, co v tropickém počasí dělat, například držet se v poledních hodinách doma či ve stínu nebo dostatečně doplňovat tekutiny. Mnozí však i přes dodržování těchto zásad mohou pocítit, že si vysoké teploty na jejich těle vybírají svou daň. "Příznaky mohou být velmi variabilní a člověk je může zaměnit s čímkoliv jiným," řekla pro ŽivotvČesku.cz mluvčí pražských záchranářů Jana Poštová a řekla, jak člověku s úpalem či úžehem pomoct a kdy už je vhodné volat záchrannou službu.

Poměrně závažná reakce imunitního systému nazývaná PIMS-TS - syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi se objevila už u zhruba 200 dětí v Česku. U některých ani nikdo z rodičů netušil, že se předtím nakazily covidem-19. Reakce imunitního systému může poškodit orgány, zejména srdce. Lékaři zatím neví, proč jsou některé děti k tomuto syndromu náchylnější než jiné. "Jde o velmi vzácné případy. Mohou být ale skutečně závažné," řekl pro ŽivotvČesku.cz primář z infekčního oddělení Masarykovy nemocnice Pavel Dlouhý.

Znalost faktů a dodržování bezpečnostních opatření může každému pomoci, jak chránit sebe a své okolí. To zejména platí při pozorování příznaků na onemocnění covid-19. Podle Romana Šmuclera (51) řada Čechů postupuje špatně, což může vést k tomu, že se zákeřný vir snadno šíří. Jak tedy postupovat, pokud u sebe zpozorujete symptomy choroby? "V České republice by měl dotyčný na sebe uvalit karanténu a zavolat praktikovi, který by se měl o člověka postarat, tedy zvolit nějaký postup," řekl pro ŽivotvČesku.cz Roman Šmucler s tím, že řada lidí volí postup, že jde nejdříve na PCR či antigenní testy, což je rizikové.

Současná epidemie má novou kategorii nemocných - takzvané »postcovidové«. Jsou to lidé, kteří i tři měsíce po překonání choroby hlásí určité obtíže. Nově by měl vzniknout registr, kam se budou zaznamenávat údaje o jejich léčbě. Ovšem mezi Čechy jsou i ti, kteří hlásí problémy po vakcinaci. Jedním z nich jsou údajné vedlejší účinky, které hlásí Státnímu úřadu pro kontrolu léčiv čím dál více očkovaných. "Hlášení, která na Státní ústav pro kontrolu léčiv přicházejí, budou vždy podezřeními," uvedla pro ŽivotvČesku.cz Klára Brunclíková, tisková mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).

I když děti patří zatím do nejméně ohrožené skupiny v rámci koronavirové infekce, začínají se u nich objevovat příznaky, které se označují za covidové prsty. Doposud se o dětech mluvilo jako o bezpříznakových přenašečích... Na skutečnost upozornili lékaři Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.