Okno do historie: Černá sanitka děsila za socialismu děti i dospělé. Dezinformace o starém Brůnovi řešil major Zeman
Boj s dezinformacemi se vynořil v posledních letech s nebývalou vervou a halasem. Na zteč se šiřiteli svůdných, ale zavádějících narativů velí nejen česká vláda, ale i samotný Brusel. Nejde ovšem o nic nového, s šeptandou a fámami se potýkal v minulosti každý režim. Za reálného socialismu zaměstnávala bezpečnostní orgány zvěst o černé sanitce, boj s dezinformacemi se objevil i v seriálu 30 případů majora Zemana. S portálem ŽivotvČesku.cz se podíváme do této minulosti podrobněji.
Druhá polovina 80. let 20. století v socialistickém Československu se nesla ve znamení přestavby, která v našich končinách šla tak rychle, že včera jsme se měli lépe než zítra. Informační monopol strany a vlády byl sice pevný, ale lidé už přestávali oficiálním místům věřit. Ideální živná půda pro šíření fám a pověstí.
A tehdy, na sklonku normalizace, nešlo o ledasjaké dezinformace. Legenda o černé sanitce, která brouzdá ulicemi nočních československých měst, měla přímo hororový potenciál. Šeptanda přinášela zaručené zprávy, že v černé sanitce mizí děti a mladí lidé. Čeká je smrt, odebrání orgánů a jejich prodej bohatcům na kapitalistický Západ kvůli transplantacím. A valuty pro zločince prší.
Je nutno podtrhnout, že fáma o černé sanitce byla velmi živá a četní lidé jí uvěřili. Dítkám se dostávalo varování před tajemným černým vozem, tématem se rozhořčeně zabýval komunistický tisk. Fakt, že občanstvo bylo ochotno uvěřit absurdní historce, není ani tak svědectvím o lidech, jako o normalizačním režimu.
Za druhé republiky a protektorátu se hovořilo o boji se šeptanou propagandou, za komunistů o fámách, dnes mluvíme o hrozbě v podobě dezinformací. Nic nového pod sluncem. Do klání s drby, zlovolnými řečmi a podrýváním skutečnosti ostatně vyrazil i sám major Zeman v pověstném televizním seriálu ze 70. let 20. století. Ptá-li se laskavý čtenář, ve kterém díle seriálu o umném příslušníku Státní bezpečnosti, odpověď je možná překvapivá. Studna.
Na úvod mysteriózního a legendárního dílu přichází za majorem Zemanem, poníženým reformisty v roce 1968, novopečený šéf Státní bezpečnosti Žitný, který, jak je v seriálu naznačeno, právě v roce 1968 pomáhal sovětským soudruhům v boji s kontrarevolucí. Ale zpět k oné fámě. Případ Hájice, jak se oficiálně kauza Studna jmenovala, nebyl dořešen. A v západním tisku, k tomu ještě mezi lidmi, se začalo šířit, že starý Brůna, který byl nalezen mrtev v temné studni, byl šoférem Jana Masaryka. Československého ministra zahraničních věcí, který záhadně zemřel v roce 1948.
Žitný doplnil, že dle fámy měli starého Brůnu zavraždit agenti Státní bezpečnosti. Major Zeman ovšem projevil nemístný skepticismus. "To je tak hloupé, že to snad nestojí ani za odplivnutí," děl na konto dezinformace. Žitný rychle kriminalistu vyvedl z omylu: "Jenomže tím tu fámu nezlikvidujem! A tahle země už jednou potřebuje klid. My musíme najít skutečného pachatele, Honzo, usvědčit ho. To je jediná politicky správná cesta."
Černá sanitka, starý Brůna, ostatně i mrtvý student Šmíd na Národní třídě, to jsou ukázky působení dezinformací na společnost. Problému čelíme i nyní, naše doba není výjimkou. A ve válečném čase jsou fámy zvláště rizikovým a destabilizujícím faktorem. Jasné poučení z minulosti ale zní, že pokud nemá stát důvěru občanů, sebelepší nástroje boje s dezinformacemi nepomohou.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
