Okno do historie: Tragédie a zkáza československých prezidentů. Nejkrásnější na světě, v nemilosti u Brežněva a nakonec zavržen všemi. Dějství čtvrté
Pražský hrad se ukázal pro komunistické prezidenty jako vskutku mimořádně rizikové pracoviště. Antonín Novotný v březnu roku 1968 odcházel z prezidentské funkce vynuceně, zatrpklý a zklamaný. Češi v té době prožívali mocné vzrušení z originální myšlenky socialismu s lidskou tváří, která ale zemřela 21. srpna 1968 pod pásy sovětských tanků. Paradoxem historie je, že právě prezident Antonín Novotný odmítal rozmístění sovětských vojsk v ČSSR a neměl rád sovětského vůdce Leonida Brežněva.
Soud dějin je možná k Antonínu Novotnému příliš nespravedlivý. Byl vskutku originální osobností v dobrém i zlém. Ješitný rudý lídr Československa, možná jediný komunistický politik v našich končinách, který se pokusil zahrát roli silného vládce po vzoru jugoslávského Josipa Broze Tita. Nedostatečný intelektem, ale s určitou schopností politického instinktu, sveřepý a toužící po uznání, to byl také Antonín Novotný.
Ambice měl velké. V roce 1957, kdy po smrti Antonína Zápotockého je zvolen prezidentem republiky, spojuje v sobě vrcholovou moc ve státě. Je také šéfem komunistické strany. A poprvé se nechává, vynucuje si to dokonce, oslovovat soudruh prezident. V roce 1960 vyhlašuje fanfarónsky vítězství socialismu v Československu, je přijata nová ústava a jsou omezena politická práva slovenského národa. Ano, se Slováky byl Antonín Novotný na kordy, prosazoval čechoslovakismus, nesnesl, že by byla Bratislava druhým mocenským centrem po Pražském hradu.
Antonín Novotný byl centralista a on sám chtěl být jediným centrem. Neměl sice dostatečnou intelektuální kapacitu, zato býval terčem posměchu, ale rád se obklopoval na Pražském hradě umělci a intelektuály. Večery ve starobylém sídle ku potěše soudruha prezidenta nebyly ničím výjimečným. Oplátkou příliš nezakazoval a necenzuroval. Pokud se ale dílo nebo výroky dotýkaly jeho majestátu, nastoupila represe, jako třeba v případě Vladimíra Škutiny. Nicméně ale právě za vlády Antonína Novotného vypukla zlatá éra československé kultury, 60. léta. Divadlo Semafor, čs. filmová nová vlna, moderní populární hudba, experimenty, uvolnění. Propuštěny byly tisíce politických vězňů.
Třetí komunistický prezident neměl v oblibě rychlé a radikální změny. Navzdory tomu měl výborné vztahy se sovětským vůdcem Nikitou Chruščovem, motorem rapidní destalinizace. Když šéf Kremlu přijel do Prahy, Antonín Novotný, radostný a pohostinný, se například pochlubil tehdy novým a moderním sídlištěm v pražských Malešicích. Oba ve své podstatě zemití lidé, kteří se stali symboly uvolnění poměrů, aby je dějiny smetly. Nejprve Nikitu Chruščova. V roce 1964 je nahrazen konzervativním a ideově strnulým Leonidem Brežněvem. Z Kremlu se začal šířit mráz.
Antonín Novotný velmi nelibě nesl nečekaný pád Nikity Chruščova a drze to dával Leonidu Brežněvovi najevo. Příliš spoléhal na pevnou půdu pod nohama ve svém československém hájemství. Politik, který byl svého času prohlášen, mělo to být na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, nejkrásnějším státníkem světa, se ale ve skutečnosti dostal mezi dva mlýnské kameny.
Liberalizující se společnost chtěla více svobody, což bylo i na relativně benevolentního Antonína Novotného příliš. V roce 1967 se pokusil vlnu uvolnění, která se mu vymkla z rukou, zastavit. Neúspěšně, navíc vstoupil v nelibost u reformistů. Konzervativním komunistům zase vadilo, že reformisty nedržel od počátku zkrátka a pod bičem rudým. Blížilo se rozuzlení příběhu.
Do hry promluvil Kreml. Leonid Brežněv si jistě velmi dobře pamatoval, jak mu sebevědomý Antonín Novotný opakovaně odmítl návrh na rozmístění sovětských vojsk na západní hranici ČSSR. Taková drzost se v zemi na Východě neodpouští. A tak v KSČ vypuká mocenská krize. Antonín Novotný je bez spojenců. V lednu 1968 je v čele komunistické strany nahrazen Alexanderem Dubčekem. V srpnu 1968 jsou sovětská vojska v ČSSR.
Pro Antonína Novotného ovšem pád nekončil v lednu 1968. V březnu je donucen abdikovat na post prezidenta republiky, v květnu je mu pozastaveno členství v KSČ. Navráceno mu je až v roce 1971, o čtyři roky později ale umírá na infarkt. To už vládne v ČSSR dr. Gustáv Husák, který Antonína Novotného nesnesl. Například kvůli negativnímu postoji k federalizaci Československa, tedy rovnoprávnosti Čechů a Slováků.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
