Pekarové TOP 09 a Jurečky lidovci opět mimo Sněmovnu. Politolog: ANO a SPD tím ale neposilují, nespokojení voliči raději zůstanou doma

Markéta Pekarová Adamová
Markéta Pekarová Adamová
Foto: Profimedia
Rudolf Šindelář, ČTK | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 2. 5. 2024

Komentář: Sněmovní volby by v dubnu vyhrálo hnutí ANO s 32,5 procenta, druhá ODS by měla 13 procent, SPD a Piráti shodně po deseti procentech a hnutí STAN by získalo osm procent hlasů. Další politické strany a uskupení by se do Sněmovny nedostaly, mají podporu méně než pět procent. Pro ŽivotvČesku.cz aktuální data okomentoval politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) Josef Mlejnek. Podle něj se v nich odráží nespokojenost voličů, které ale není možné označit za »přeběhlíky«, ale spíše »zklamané«.

Nejnovější data vyplývají z volebního modelu, který dnes na svém webu zveřejnila agentura Median. V porovnání s březnem posílilo z vládních stran jen hnutí STAN, výrazněji si polepšila opoziční SPD. Ochota zúčastnit se voleb mírně vzrostla, k volbám by v dubnu přišlo 64,5 procenta voličů.

"Oslabení vládních stran lze vysvětlit mimo jiné tím, že nezanedbatelná část jejich dřívějších voličů nyní není rozhodnuta, koho volit. ANO a SPD naopak konsolidují své podporovatelské základny," uvedli autoři průzkumu.

Preference opozičního hnutí ANO se nad 30 procenty drží dlouhodobě. Oproti březnu si strana polepšila o půl procentního bodu. Vládní ODS a Piráti si naopak pohoršili, ODS ztratila jeden procentní bod a Piráti půl procentního bodu. Naopak SPD tři procentní body získala a hnutí STAN si oproti březnu připsalo dva procentní body.

I když nejde pro vládní strany o ideální stav, příkladem koalice Spolu se nemusí podle politologa obávat, že by odliv voličů znamenal posílení opozičních stran. "Vládní koalici nehrozí, že by voliči utekli k Babišovi nebo Okamurovi, ale hrozí, že v rámci nějaké své nespokojenosti zůstanou doma a nepůjdou volit. To riziko ze současných dat vyplývá," uvedl pro ŽivotvČesku.cz zkušený politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

"Ve zmíněném je skupina voličů, kteří volili jednu ze dvou koalic, tedy PirSTAN, případně Spolu. A teď jsou nespokojení a nevědí, co si s tím počít. K opozičním stranám nepřejdou a pak tam máme »nějakou tříšť« pod pěti procenty, ale většina z těch stran jsou pro ně rovněž nevolitelné," doplnil pro ŽivotvČesku.cz uznávaný odborník v oboru Josef Mlejnek.

Ze stran mimo Poslaneckou sněmovnu by v dubnu měla nejvyšší preference SOCDEM, získala by 4,5 procenta hlasů. Pak následují s 3,5 procenta TOP 09, KSČM a KDU-ČSL. Hnutí PRO 2022 by získalo tři procenta, Přísaha a Zelení shodně 2,5 procenta a Trikolora 1,5 procenta. "Březnový nárůst podpory menších stran se nepotvrdil, nicméně v porovnání s předchozími měsíci posílily. Dubnový model naopak potvrdil ztrátu podpory u TOP 09," uvedl Median.

Strany aktuální vládní koalice (ODS + TOP 09 + KDU-ČSL + STAN + Piráti) mají v součtu podporu 38 procent potenciálních voličů. Bez sestavení předvolebních koalic by získaly 84 poslaneckých křesel. Hnutí ANO by si v hypotetických volbách za měsíc duben připsalo 89 poslaneckých mandátů.

Median v průzkumu mezi 5. a 25. dubnem oslovil 1003 lidí ve věku 18 a více let. Statistická chyba je půl procentního bodu u menších stran a až 3,5 procentního bodu u nejsilnějších stran.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.