Petr Ludwig: Stejná opatření nebudou na novou mutaci stačit. Strategii by mohlo pomoci řešit Německo

Datový analytik Petr Ludwig
Datový analytik Petr Ludwig
Foto: Archiv Petra Ludwiga

Přizvěme k řízení epidemie německý Robert Koch Institute, který vytváří doporučení německé vládě a která fungují výrazně lépe než ta naše, říká datový inženýr Petr Ludwig, který v září na svém Facebooku trefil vývoj počtu hospitalizovaných v Česku. Stojí jako jeden z autorů za výzvou vědců #ZachraňmeČesko, která měla pomoci odvrátit kolaps nemocnic během druhé vlny a apelovala na všechny, aby se potkávali pouze v nejnutnějších případech a pokud se potkat musí, aby měli vždy roušky či respirátory. Aktuálně Ludwig předpovídá velké riziko 4. vlny epidemie, kterou může v březnu způsobit nová britská mutace koronaviru, která je až o polovinu nakažlivější. Pro ŽivotvČesku.cz poskytl exkluzivní rozhovor, v němž nastínil možný vývoj epidemie a upozornil na skutečnost, že současná opatření nebudou na změnu chování epidemie stačit.

Petře, jste první, kdo predikuje 4. vlnu epidemie. Jste respektovaný datový analytik, který se v předchozích predikcích, tedy 2. a 3. vlny, nemýlil. Jak to podle vás v březnu, kam míří vaše matematické modely, bude vypadat?

Ano, podobně jsem předvídal druhou a třetí vlnu a ona ta matematika není za tím v tomto případě zase tak složitá. My víme, že v Británii jsou studie o tom, že nový kmen je až o polovinu nakažlivější. Víme také, že nový kmen viru je už s největší pravděpodobností v Česku. A odhad americké CDC (Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí - pozn. red.) je, že nový kmen bude postupně vytlačovat starý, až převáží někdy kolem března. Tyto informace se dají dát dohromady, tak s pravděpodobností hraničící s jistotou u nás nový kmen v následujících měsících rovněž převáží. A pokud je o polovinu nakažlivější, může to znamenat zásadní problém pro už teď přetížené nemocnice. Většina z nich je stále na hraně kapacity.

Předpokládám, že jste to počítal na přesných matematických modelech. Dá se v tuto chvíli odhadnout, jak vysoké nárůsty pozitivních se dají očekávat v březnu?

Studie k novému kmenu říkají, že R – reprodukční číslo – je u nové mutace o 0,5 až 0,7 větší. To znamená, že pokud například se současnými opatřeními je aktuální R pod hodnotou 1, dejme tomu 0,8, znamená to, že stará mutace se přestává šířit a opatření fungují. Pokud ale nový kmen viru má reprodukční číslo o 0,5 větší, tak by to znamenalo, že za stejných opatření by R bylo 1,3 a vir by se nadále šířil. A to je hlavní problém. A přesně toto se ukázalo v Británii. Standardní opatření, která dříve fungovala, na novou mutaci nestačí. Proto i Rakousko tento týden zavedlo povinně místo roušek respirátory třídy minimálně FFP2. To je jedna z cest, jak R ještě více snížit. A my budeme muset nové cesty hledat také. Propuknutí nové mutace by znamenalo téměř jistě katastrofu a pomyslnou poslední kapku českému zdravotnictví.

Vy jste uvedl, že Česko, které epidemii zvládá špatně, by mohlo spojit síly se silnějším »hráčem«, a to sousedním Německem, kde počet nakažených na milion obyvatel je oproti nám velmi nízký. A ukazuje se, že epidemii zvládají celkově lépe.

Zásadní věc je, že Německo má Robert Koch-Institut, což je jedno z předních světových pracovišť, které epidemii pomáhá řídit. A takové centrální vědecké pracoviště nám tady chybí. My bychom proto mohli, nebo spíše měli, najít trochu pokory a měli bychom je požádat o pomoc. Vidíme, že Německá strategie funguje a funguje násobně lépe.

A je vidět z reálných dat, že jejich doporučení fungují – mají 2,5násobně méně mrtvých na milion obyvatel. A i pro ně by, hádám, mohla být pomoc zajímavá, protože je pro ně velké riziko mít za sousední stát ten, který je nejhorší v Evropě. Nám by zapojení Německa zase mohlo zvýšit důvěryhodnost nastaveným opatřením. Je rozdíl, když ta opatření dělá bez dlouhodobé strategie naše vláda, které už mnoho lidí nevěří, oproti tomu, kdy by doporučení pomohl vytvořit Robert Koch-Institut, kterému ta opatření fungují a má ohromný vědecký kredit.

Podle vás, a teď zcela hypoteticky, která opatření by mohla zabrat, když to vezmeme zcela obecně?

Realita je taková, že jsem v téměř denním kontaktu se třemi desítkami lidí z první linie v nemocnicí a poměrně dopodrobna mám přehled, jaká je situace. Včera jsem například natáčel rozhovor se zdravotní sestrou ze Zlína, která jasně řekla, že jejich nemocnice je plná po okraj. A navíc je problém s personálem, je ho málo a je už opravdu vyčerpaný. A co je důležité, v nemocnicích stále zůstávají lidé z druhé vlny, a proto je ta třetí ještě horší. Ono to z čísel vypadá, že hospitalizací v obou vlnách je přibližně stejně, ale my jsme ve třetí vlně neplnili prázdné nemocnice, už tam byli pacienti z vlny předešlé. Další problém se jmenuje »vypadávání z pozitivity«, pacienti po cca 20 dnech po prvním pozitivním testu přestávají být v covidových statistikách, ale v nemocnicích někteří stále leží.

Když se vrátím ještě k předchozí otázce. Pokud vezmeme v potaz to, že v březnu se v Česku rozjede čtvrtá infekčnější vlna epidemie, jaká opatření by mohla zabrat, aby nebyly tak vysoké nárůsty a zemřelo co nejméně lidí?

Co podle mého názoru bude potřeba, tak předesignovat celý protiepidemický systém PES, protože půjde o de facto jinou epidemii, která se bude chovat jinak. A současný PES je designovaný na původní kmen viru. Takže opatření, která fungují teď, tak nebudou dostatečně fungovat na nový kmen.

Pokud bychom tedy vzali zcela obecná opatření, tak která by mohla být efektivní v boji s novým infekčnějším kmenem?

Myslím si, že obecně by se mělo znásobit testování. My stále testujeme jako jedni z nejméně v Evropě. Konkrétně je velmi důležité testování v provozech. Pokud fabriky běží, je nutné zaměstnance pravidelně testovat například po 5 dnech. Krásným příkladem je česká firma Průša Research, která dělá 3D tiskárny, má asi 800 zaměstnanců, tak oni od začátku testují antigenními testy a neměli zatím jediný přenos na pracovišti. Dokonce vytvořili a zveřejnili návod pro ostatní, jak udělat bezpečné pracoviště. Mnoho věcí jde opravdu vymyslet tak, aby opatření fungovala. Co je však ještě důležitější je, aby jejich dodržování bylo kontrolováno. Nemyslím jen pokuty, ale třeba kdyby na to policie občas i upozorňovala a vše více kontrolovala. Přijde mi, že situace v současnosti je taková, že státní správa na vynucování pravidel dost rezignovala a paradoxně jsou pak potřeba ještě tvrdší pravidla, která poškozují všechny.


Petr Ludwig se narodil 1. dubna 1986 v Pardubicích. Je český konzultant, podnikatel, publicista, spisovatel a datový vědec. Zaměřuje se na téma prokrastinace (chorobné odkládání úkolů), které zpracoval ve své knize »Konec prokrastinace«. V Brně vede vzdělávací společnost GrowJOB.

Laboratoře v Česku v sobotu potvrdily 7798 případů koronaviru, zhruba o tisíc víc než před...

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.