Pravda, jak covid a vakcína mění DNA lidí. Molekulární genetik Jan Pačes řekl, co za 10 hodin udělá mRNA v těle očkovaných
V souvislosti s pandemií koronaviru a očkováním se stal hodně diskutovaným tématem také vliv vakcín či viru na genetiku člověka. Renomovaný molekulární genetik Jan Pačes z Akademie věd ČR pro ŽivotvČesku.cz vysvětlil, zda dokáže vakcína nebo samotný virus skutečně zanechat nějaké stopy v DNA. "Zatím nikdo nikdy nenašel vložené kousky koronavirů v lidské nebo obratlovčí DNA. A to s námi jednotlivé koronaviry žily milióny let. Ve vakcínách je ta samá molekula mRNA, přesněji řečeno takřka ta samá, protože se trochu liší kvůli stabilitě, jako je ve viru. A ta se do DNA nedostane stejně, jako ta originální z viru."
Vývoj epidemie v Česku není příznivý a koronavirus to jasně ukazuje v červených číslech – ať už jde o počet nových případů, hospitalizace nebo úmrtí v souvislosti s covidem. Kvůli zhoršování epidemie zesilují úvahy o zavedení povinného očkování proti covidu-19 od března příštího roku. Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (35) to navrhne pro zdravotníky, sociální pracovníky, hasiče, policisty, vojáky, celníky nebo vězeňskou službu a pro lidi nad 60 let.
V řadách zarputilých antivaxerů (odmítačů očkování) vznikají konspirační teorie o tom, že koronavirus nebo vakcíny farmaceutických společností vyvinuté k ochraně před ním mohou mít vážný vliv na lidské geny. To zcela vyvrací molekulární genetik Jan Pačes z Akademie věd ČR, jenž přednáší ve studijním programu bioinformatika a zabývá se zejména lidskými endogenními retrovirovými elementy.
Kdo neví, co je DNA, tak jde o nositele genetické informace a jedná se o deoxyribonukleovou kyselinu, která je nositelkou dědičnosti u buněčných organismů. Je v ní kódována veškerá informace nutná pro růst a přežití organismu. Pak ještě existuje RNA (ribonukleová kyselina). Ta má pak v těle rovněž řadu funkcí, z nichž hlavní je zajištění překladu genetického kódu, tedy přenos informace mezi DNA a proteinem. K tomu slouží molekula, která se nazývá mRNA.
Pokud jde o již zmíněná tvrzení, redakce ŽivotvČesku.cz rozebrala s předním českým genetikem, jaká je pravda ohledně změn DNA po vakcinaci či prodělání covidu-19.
"U koronaviru ke vkládání do genomu nedochází. Já se zabývám primárně retroviry, které jsou také RNA viry stejně jako koronavirus, ale ve svém životním cyklu svojí RNA přepisují do DNA. Například HIV nebo herpes viru se už nikdy nezbavíte, virus už je uvnitř vaší DNA. A když vám naběhne třeba opar, nejedná se o novou infekci, jen se aktivuje ta vložená kopie viru. Koronaviry jsou také RNA viry stejně jako retroviry, ale tohle nedělají. Nemají reverzní transkriptázu a nepřepisují se zpětně do DNA. Do jádra nejdou, jejich RNA zůstává v cytosolu (tekutá složka cytoplazmy v buňce, pozn. red.). Vůbec se z ní DNA nestane, z tohoto hlediska je tedy úplně jedno, jestli mRNA pochází z viru, nebo z vakcíny. Je to v podstatě stejná molekula, přesněji řečeno takřka ta samá, protože se trochu liší kvůli stabilitě, nicméně z principu je tatáž," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz.
Sám popisuje, že s některými jinými koronaviry, které jsou v populaci běžné, žijeme již mnoho set let. Ale v naší DNA lze nalézt zbytky retrovirů, kterých není málo a jejich počet se může dostat třeba až na 100 000. Počet našich genů dosahuje čtvrtiny.
"V naší DNA můžeme také nalézt takzvané procesované pseudogeny (sekvence DNA, která je podobná genu, ale nedochází k jejímu přepisování do mRNA, pozn. red.) Ty se jednou za čas objeví, protože v buňce máme reverzní transkriptázu (enzym, který přepisuje RNA do DNA, pozn. red.), která teoreticky dokáže sebrat náhodně nějakou mRNA a umí ji přepsat a vložit zpět do DNA. Což se stane ovšem extrémně málokdy, jednou za milion let. Ale u koronavirů to zatím není zaznamenáno, s koronaviry nikdo nikdy takové zpětné vložení nedetekoval. Pochopitelně, že to bylo to první, co jsme všichni virologové a bioinformatici včetně mě udělali, když začala pandemie. Začali jsme tyto zbytkové stopy zkoumat, ale nikdo takovou událost nenašel," upřesnil uznávaný vědec z AV pro ŽivotvČesku.cz.
U mRNA vakcín jako Comirnaty od Pfizer/BioNTech nebo Moderny jde o tu samou mRNA, jako je ve viru. Rozdíl tkví v tom, že vir se v člověku množí, jeho RNA máme v sobě obrovské množství, v mnoha buňkách a dlouho po celou dobu infekce. U vakcíny se mRNA aplikuje do ramene, ale RNA není v těle moc stabilní, takže se rychle rozpadne.
"Odhadem za 10 hodin se mRNA z vakcíny rozpadne, možná i dříve, obecně je mRNA v těle málo stabilní. A máme ji maličko pouze v místě vpichu. Ale to našemu imunitnímu aparátu stačí, aby se s antigenem seznámil a naučil se na něj reagovat. Po infekci máme viru více ve více buňkách, mnohem delší dobu a tím pádem jeho RNA v mnohem větší koncentraci. mRNA je to ta samá, proto vakcína funguje. Ukážete tělu tu samou mRNA, která vytvoří stejný spike protein, tělo se naučí vytvořit protilátky, a když se setkáte s opravdovým virem, už mu dokáže čelit. To je princip vakcinace," uzavřel Jan Pačes pro ŽivotvČesku.cz, jak ve skutečnosti vakcinace a samotný vir SARS-CoV-2 působí v lidském těle.
Kdo je Jan Pačes, Ph.D:
Narozen roku 1967. Vystudoval PřF UK a v Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., studuje strukturu genomů. Zaměřuje se zejména na lidské endogenní retrovirové elementy, jejichž dosud nejúplnější databázi sestavil. Přednáší ve studijním programu bioinformatiky.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
