Právník Ondřej Dostál: Nutit lidi k dobrovolnému očkování je nelegální. Odpověděl, zda jde získat odškodnění po reakci na vakcínu

Se svolením Ondřeje Dostála
Právník Ondřej Dostál
Foto: Se svolením Ondřeje Dostála
Rudolf Šindelář | Redaktor
rudolf.sindelar@zivotvcesku.cz
Publikováno: 17. 11. 2021

Když se vysloví jméno špičkového právníka Ondřeje Dostála (42), některým přejde mráz po zádech, jiným vstoupí klid do duše. Není totiž případ, který by pro české právnické eso znamenal překážku, se kterou by si neporadil. Své o tom ví i na ministerstvu zdravotnictví, kde je s nadsázkou řečeno jeho jméno zakázané vyslovovat. V loňském roce totiž napadl čtyři opatření rezortu a soudní senát mu dal za pravdu. Redakci ŽivotvČesku.cz poskytl rozhovor, v němž odpověděl na dotazy ohledně vládou avizovaného zpřísnění opatření, které má za cíl přimět lidi k očkování. Nabídl variantu, jak se dá epidemie řešit. Ale také v něm zdůraznil, že vláda svým chaotickým jednáním vyhazuje lidově řečeno peníze daňových poplatníků z okna. Některé zcela jistě bude zajímat, zda jde získat odškodnění za vedlejší účinek vakcíny. I na to expert ve svém oboru odpověděl.

Pane Dostále, ve čtvrtek by měla vláda oznámit, k jakým protiepidemickým opatřením přistoupí. Pokud bychom se bavili o zavedení takzvaného rakouského modelu, tak by bylo nutné vyhlásit nouzový stav nebo přinejmenším stav nebezpečí. Model totiž omezuje volný pohyb neočkovaných, což na základě protipandemického zákona nelze. Co by to pro občany v praxi znamenalo a je to vůbec legální, takovým způsobem nutit člověka k vakcinaci?

Nutit lidi k dobrovolnému očkování je nelegální. Vláda ani netají, že hlavní cíl těch »rakouských« nebo »bavorských« modelů je znepříjemnit lidem život tak, aby jim nezbylo než se dobrovolně naočkovat. Politici normálně podvádějí, chtějí lidi donutit očkovat, ale současně jim upřít všechny záruky, které zákon přiznává u povinných očkování.

Jak to teď myslíte?

No, podívejte se, to je podobná, s odpuštěním, právní křivárna, jako když loni na jaře vláda zkusila vydávat plošná opatření, ale mimo nouzový stav, aby nemusela platit náhrady škod, což je stálo onu známou prohru u soudu. »Nutit« k »dobrovolnému« očkování, to je z hlediska právnického řemesla stejně špatně, jako zatloukat šroubky kladivem nebo vykopat studnu vedle žumpy.

Chápu. Ale je to jen jedna z variant. Vláda má v rukávu několik možností, což se brzy dozvíme, kterou z nich uplatní. Ale co určitě lidi bez vakcinace zajímá, jak je to právně, když vezmu modelový příklad, že jsem neočkovaný a abych nebyl omezen opatřeními, na vakcínu přistoupím. Dejme tomu, že bych měl případně vedlejší projev po aplikaci látky. Kdo má v tuto chvíli zodpovědnost nad následky na mém zdraví a je to vymahatelné?

Všechny ty varianty jsou stejně špatně. Koho nyní vláda donutí naočkovat se »dobrovolně«, třeba i proti doporučení ošetřujícího lékaře, má mizivou šanci na odškodnění. Na odškodnění újem z povinného očkování je od roku 2020 zákon. Dobrovolná očkování proti covid-19 byla sice k tomuto zákonu v lednu 2021 přiřazena, ale ochrana je slaboučká. Vztahuje se to jen na »zvlášť závažná ublížení« a navíc se musí prokázat, že k újmě došlo »následkem tohoto očkování«, což je v praxi velmi složité.

Jestli to chápu správně, je to něco jako jízda v autě bez bezpečnostního pásu s vírou, že snad nedojde k nehodě. Když ale vezmu výše položené dotazy, nebylo by pro vládu výhodnější nařídit povinné očkování a za jakých okolností k takovému řešení lze vlastně přistoupit?

Pro vládu by povinné očkování výhodnější nebylo, jednak kvůli zmíněnému odškodňování, jednak protože by to narušilo jejich zjevný záměr donutit k očkování lidi s imunitou po prodělání. Před povinným očkováním se totiž vždy provádí test na imunitu a u koho se imunita zjistí, má z očkování zákonnou výjimku.

To je zajímavé. Dokázal byste být konkrétní, kolik takových lidí asi je?

Lidí po prodělání máme 1,8 milionu, možná i víc, jak naznačuje studie Masarykovy univerzity. Mnoho z nich mi píše, nejsou to žádní antivaxeři, ale slušní, rozumní, informovaní lidé, kteří se očkovat nechtějí, protože jim to lékař nedoporučil, protože neohrožují okolí víc než očkovaní, což mimochodem naznačují i dostupná data o reinfekcích, nebo protože zkusili první dávku, ale díky existující imunitě měli nepříjemné reakce a nechtějí na druhou.

A kdy tedy je možné zavést povinné očkování?

Povinné očkování lze zavést snadno, změnou vyhlášky by se přiřadilo ke stávajícím povinným očkováním. Dobrá vláda by vyhodnotila, na koho se taková povinnost má vztahovat, smysl to dává třeba u zdravotníků ze specializovaných oddělení pečujících o lidi s rakovinou nebo po transplantacích. Uměl bych si to představit i u té části seniorů, kteří jsou velmi rizikoví a s nemocí se nesetkali. Ti by se ale museli také pravidelně přeočkovat, protože u nich může imunita z očkování vyprchávat. Rozhodně však ne u dětí, zde by mělo očkování zůstat striktně dobrovolné, po poradě s lékařem, který u konkrétního dítěte nejlépe zhodnotí poměr přínosů a rizik z očkování.

Současná protiepidemická opatření stanovují, že lidé se musí prokazovat při využívání většiny služeb bezinfekčností. Očkovaným stačí certifikát, neočkovaní pak musí předložit platný a především negativní test. Podle mezinárodně uznávaného odborníka je ale testování před vstupem do podniku nesmyslné, stejně jako to plošné. "Testování je potřeba u všech, bez ohledu na to, zda jsou očkovaní, nebo ne, ale jen v případě nějakých příznaků," řekl pro ŽivotvČesku.cz epidemiolog a vakcinolog Jiří Beran.

Omlouvám se, že teď se v otázkách ještě malinko vrátím. Pokud by nedošlo na tvrdé opatření jako je lockdown pro neočkované, ale k tomu, že antigenní test by už nebyl uznáván a zbyl by tedy jen PCR test jako covidový certifikát, který by si lidé museli hradit, je toto vůbec legální? Zamýšlím se nad tím, že řada podnikatelů kvůli nařízením přichází o výdělky, i když dojde opět na vyplácení podpory z antivirus programů, ale stát takto de facto nasměruje klientelu do laboratoří, kde v tuto chvíli, domnívám se, zažívají zlaté časy.

V pořádku. Je to tak, že za necílená a neúčinná opatření utrácíme miliardy. Jednak přímo, třeba za plošná testování, na kterých nešlo nezbohatnout, přitom za ty peníze by šlo postavit v každém kraji nový moderní špitál. Jednak nepřímo, ve ztrátách pro podnikatele, které buď musíme z daní nahradit, nebo zkrachují a dojde k výpadku na daních. A nejsmutnější je dlouhodobá ztráta na vzdělání dětí, která byla vyčíslena na 1,25 bilionu korun. Přitom studie z Harvardu a Japonska zjistila, že zavření škol bylo k ničemu. Je tedy nasnadě otázka, kdo za tato chybná doporučení ponese odpovědnost?

Zní to děsivě a přiznám se, že si umím představit, že odpovědnost za to ve výsledku neponese nikdo, ale je mi zcela jasné, že ten problém bude hlubší. Ať nejsme jen u kritiky, je zcela jasné, že jste právník a nikoliv epidemiolog. Je ale nějaká cesta z této covidové šlamastiky, která by dokázala vyhovět jak očkovaným, tak i neočkovaným a nepolarizovala společnost?

Víte, vymýtit covid-19 nedokážeme, proto se musíme soustředit na ochranu té skupiny lidí v riziku, kteří plní nemocnice. Těm je potřeba nabídnout očkování »až do domu«, včetně posilujících dávek. Měli by mít přímý kontakt na praktického lékaře pro okamžitou reakci na projevy nemoci nebo podezření na nákazu, i proto, aby včas dostali léky, které již existují a na nemoc pomáhají. Lidé v riziku by měli co možná omezit kontakty a stát by jim v tom měl jít naproti, třeba i příspěvkem na doručení potravin do domu, protože je nesmysl, aby v téhle situaci obíhali supermarkety. Jejich blízcí by měli mít možnost bezplatně se testovat, bez ohledu na to, zda se očkovali nebo nemoc prodělali, protože stoprocentně bezinfekční není nikdo.

Osoby imunní díky prodělání je možno otestovat na protilátky a nechat 90 dní na pokoji, stejně jako je to nově ve Švýcarsku. Pokud stát uvaluje karantény, měl by přemýšlet, kde je lidé vykonají. Karanténa je podle zákona »oddělení osoby podezřelé z nákazy od ostatních osob«, což rozhodně není stav, kdy zavřeme školní třídu a spolužáky nakaženého dítěte musejí doma hlídat babičky, to je horší než nic. A hlavně, místo strachu by měl stát šířit doporučení, jak se každý může nákaze co nejlépe vyhnout. Ta nejúčinnější opatření nelze nařídit plošně, ta si musí každá domácnost nastavit sama, ti rozumní tak činili i za minulé vlny.

Vláda v demisi zvažuje zpřísnění proticovidových opatření, na nichž by měla najít shodu ve čtvrtek. Premiér Andrej Babiš (67) v pondělí na tiskové konferenci po jednání vlády, na které se nerozhodlo, avizoval, že ve hře je několik variant, která pro neočkované nebudou populární. Dostat nepříznivý vývoj epidemie do situace, která neohrožuje občany na životech a nezahlcuje zdravotnický systém, je priorita, uvedl to v úterý večer pro ŽivotvČesku.cz ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (35). Cílem budoucího opatření je zvýšení proočkovanosti populace. Šéf rezortu zdravotnictví dále nastínil, jak by varianta nejtvrdších opatření, o nichž se mluví jako o lockdownu pro neočkované, v případě zavedení, dlouho platila.

To, co jste popsal, se tady ale bohužel neděje. Přitom mi to nepřijde složité, stačí nastavit logicky a správně systém. Napadá mě, zmínil jste testování očkovaných. I ti šíří virus. Dává opatření, kterým by došlo k uplatnění testování očkovaných z pohledu epidemie, ale i práva nějakou logiku?

Bohužel ano, ukazuje se, že efekt očkování proti nákaze po čase vyprchává, některé státy již dokonce krátí platnost covid-pasů očkovaných, kteří neměli posilující dávku. Nejsem rád, že to tak je, byl bych lidem přál, aby dokončené očkování bylo »tečkou za koronavirem«, jak slibovala vládní kampaň, ale data i vyjádření slovutných epidemiologů bohužel nasvědčují, že tomu tak nebude. K očkovaným nelze přistupovat ani medicínsky, ani právně jako k bezinfekčním.

Kdo je Ondřej Dostál:

JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. je absolventem Právnické fakulty UK v Praze, studoval též v Rakousku a díky Fulbrightově stipendiu též postgraduálně v USA. Autor četných publikací z oboru zdravotnického práva v ČR a v zahraničí. Vysokoškolský učitel, od roku 2003 činný na Univerzitě Karlově a na Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Odborně se zaměřuje především na regulaci systému zdravotního pojištění, úhrad za zdravotní péči, organizací zdravotnických zařízení a práva pojištěnců.

Hygienici v Praze nezaznamenali v souvislosti s uprchlíky z Ukrajiny častější výskyt infek...

  • Akademická a profesní ocenění:
  • PRÁVNÍK ROKU 2006, cena udělená Českou advokátní komorou v kategorii Talent roku.
  • Bolzanova cena rektora UK za diplomovou práci »Lékař, pacient a trestní právo«, 2003, Ocenění České advokátní komory za publikaci »Pactum de quota litis jako způsob odměny českého advokáta«, 2004, Cena Dr. Paula Janssena v oboru Farmakoekonomika a zdravotní politika za práci »Práva pacientů v Evropě a české zdravotnictví«, 2005 Cena Association de Recherche et de Formation en Droit Médical za prezentaci »Direct Supplementary Payments for Services Already Covered By a Public Health Plan« udělená u příležitosti XVI. Světového kongresu medicínského práva, Toulouse 2006.
  • Ocenění pro bono (tým PwC Legal 2018) od nakladatelství Economia, za pomoc pacientům ve sporech se zdravotními pojišťovnami o přístup k hrazené péči.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Zavřít reklamu