Před týdnem Rusové obsadili černobylskou elektrárnu, od její havárie uplyne 36 let. V Záporoží podobnou ostřelovali. Snímky města duchů a slova experta
Ruští vojáci obsadili trosky černobylské jaderné elektrárny, uvedl minulý týden poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského (44) Myhajlo Podoljak. V pátek se cílem ruských vojenských sil stala další elektrárna, která je ale v provozu, a to jaderná v Záporoží. Došlo k jejímu ostřelování. V rámci události nelze nevzpomínat na havárii v Černobylu, která byla dosud nejhorší jadernou katastrofou, kterou lidstvo zažilo. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil o největších problémech, které z bezpečnostního hlediska takové situace přináší, bezpečnostní expert Andor Šándor (64). "Technické zařízení může selhat a podíl na tom může mít i lidská chyba. Čímž to rozhodně neomlouvám. Jako zásadní věc, která byla špatně, vnímám fakt, že sovětské vedení to tehdy tajilo," sdělil.
Černobyl, kde se na jaře 1986 odehrála jaderná katastrofa, leží u hranic s Běloruskem. Ukrajinští vojáci trosky elektrárny hájili před obsazením ruských vojenských sil. Elektrárna je v současnosti odstavená, ale v místě se podle ukrajinských představitelů nalézá úložiště jaderného odpadu. V případě incidentu existuje varianta, že by se radioaktivní prach mohl dostat i dále do Evropy.
V pátek se cílem ruského vojska stala další jaderná elektrárna, a to u města Enerhodar. V areálu začalo hořet a na veřejnost unikly informace o možné zvýšené radiaci. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44) v reakci na ostřelování Záporožské jaderné elektrárny v mimořádném projevu uvedl, že pokud v objektu dojde k výbuchu, »bude to konec všech, konec Evropy, evakuace Evropy«.
⚡️⚡️⚡️Surveillance cameras captured moments of the shelling of the #Zaporizhzhia NPP pic.twitter.com/ZNLX4pZeXI
— NEXTA (@nexta_tv) March 4, 2022
Pokud jde o Černobyl předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová (60) uvedla v rozhovoru pro iRozhlas.cz, že pokud by v odstavené elektrárně došlo k explozi za použití velmi intenzivních výbušnin, nebude mít důsledky za hranice už vysídlené třicetikilometrové zóny. "Je to už přece jen 36 let od havárie. Takže bych řekla, že šílenci v Moskvě využívají tohoto symbolu, aby vystrašili lidi," sdělila.
Právě před necelými 36 lety, které uplynou 26. dubna, se udála katastrofa, která se zapsala do historie. Následky havárie byly obrovské. V den tragédie zemřelo přímo na místě události asi 30 lidí, další neblahý vliv radiace se však například v podobě zdravotních obtíží projevoval ještě roky poté.
V černobylské jaderné elektrárně došlo brzy ráno ve zmíněný den při technické zkoušce nouzového fungování parní turbíny k havárii čtvrtého reaktoru sovětského typu RBMK. Elektrárnu V. I. Lenina tehdy tvořily celkem čtyři reaktory, ve výstavbě byly další dva. Varovný signál, který mohl pracovníky elektrárny varovat před nebezpečím, měl bohužel ten den poruchu, a tak nebylo možné reaktor včas odstavit z provozu.
Víko reaktoru o hmotnosti tisíc tun zvedla exploze a došlo k úniku radioaktivity. Do atmosféry se uvolnil radioaktivní mrak, který kontaminoval rozsáhlou část Ukrajiny, Ruska a Běloruska. V letech 1986 až 2000 se muselo z toho důvodu odstěhovat přes 350 000 lidí. Tři dny po výbuchu se radioaktivní mrak dostal do tehdejšího Československa. Nejvíce byla zasažena severní Morava, protože v dotyčném čase pršelo, což vedlo k většímu rozšíření radiace.
"Technické zařízení může selhat a podíl na tom může mít i lidská chyba – to je jasné. Čímž to rozhodně neomlouvám. Jako zásadní věc, která byla špatně, vnímám fakt, že sovětské vedení to tehdy tajilo. Obětovali nejen vlastní lidí z okolí Černobylu a mnohem dál, ale radioaktivní spad a záření ovlivnilo životy a zdraví občanů v Rusku, respektive v Sovětském svazu. Mohlo to mít dopad i na lidi mimo území Sovětského svazu, čímž ale nechci ty lidi jakkoli rozdělovat," řekl Andor Šándor pro ŽivotvČesku.cz s tím, že obdobná věc se dala spatřit na začátku koronavirové pandemie, kdy se Čína stejným způsobem snažila tutlat informace.
K trestu vězení v souvislosti s Černobylem bylo odsouzeno několik zaměstnanců kvůli porušení bezpečnostních předpisů a 10 let za mřížemi si měl odsedět Viktor Petrovič Brjuchanov, který 13. října 2021 ve věku 85 let zemřel. V době, kdy došlo k havárii, zastával funkci ředitele jaderné elektrárny. Nakonec byl po třech letech propuštěn. Na celou událost bylo vyhlášeno informační embargo.
"To mají tyto režimy společné. Aby se neukázaly býti špatnými, radši tutlají. Ono se to stejně vždycky nějak provalí. Stejně jako se podařilo zjistit únik radioaktivity, pokud jde o Černobyl, přišlo se na to, že koronavirus unikl z Číny. Otevřenost a snaha věci nezatajovat by měly být jasnou součástí tehdy, pokud se stane malér. Aby se vzniklá situace řešila úplně jinak, Nejdřív to bagatelizovali v Černobylu, poté soudruzi po celé linii, jak si to hlásili. Bylo evidentní, že možná i nejvyšší vedení se rozhodovalo na základě mylných informací. Nicméně i tak to z nich nesmývá vinu. Že nešlo o nic banálního a vznikl problém obrovského rozsahu, museli pochopit velmi rychle. V tomto případě bych je nedokázal omluvit," dodal Andor Šándor pro ŽivotvČesku.cz.
Dnes je okolí tragédie uzavřenou oblastí, která bývá nazývána také jako Město duchů. Oblast je rozdělena do dvou zón a trvalý pobyt je přísně zakázán. Poločas rozpadu radioaktivního plutonia je 24 100 let. Po tuto dobu město Pripjat i jeho okolí má zůstat neobyvatelné. Do doby, než začala na Ukrajině válka, byla možná krátká návštěva místa, a to za dodržení bezpečnostních opatření. Již roky tak rozvaliny města, které si pomalu bere zpět příroda, lákají jak milovníky dobrodružství, tak hledače paranormálních jevů.
Pokud jde o páteční obsazení jaderné elektrárny v Záporoží, kterou přes noc ruské síly ostřelovaly a kde po palbě propukl požár, tak stavba disponuje šesti bloky o výkonu 6000 MW a je největší v Evropě a pátá největší na světě.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
