Reklama:

Předseda Společnosti infekčního lékařství popsal riziko britské mutace. Lidé končí na kapačkách, říká

Nemocnice - Ilustrační snímek
Nemocnice – Ilustrační snímek
Foto: Pixabay
Klára Zaňková | Redaktorka
[email protected]
Publikováno: 19. 3. 2021

Epidemická situace v Česku zůstává i nadále velmi vážná. Denní přírůstky nakažených se drží stále vysoko a počet úmrtí pacientů s covidem-19 dosáhl ke dni 19. března na 24 332. Velkou obavou je ze strany odborníků především britská mutace koronaviru, která patří mezi nakažlivější a dokáže se v populaci rychle šířit. Primář infekčního oddělení ústecké Masarykovy nemocnice Pavel Dlouhý popsal, v čem je nebezpečnější a proč musí pacient s britskou mutací viru zůstat déle v karanténě. "U britské mutace je jeden zásadní rozdíl," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.

Reklama:

Po roce s epidemií koronaviru došlo k tomu, že se vyskytlo už několik nových mutací, které jsou nebezpečnější než původní kmen. Jednou z nich je britská mutace, která se poprvé objevila ve Spojeném království a podle dosavadních studií může být o 30 až 70 % nakažlivější. Při kontaktu s nakaženým jde přitom o pouhé vteřiny, kdy se člověk může nakazit oproti předchozím 15 minutám, které byly v minulosti uváděny v souvislosti s původní variantou. "Očekávám, že tato mutace bude dominantní i v ČR v horizontu jednotek týdnů," vyjádřil se pro ŽivotvČesku.cz v polovině února renomovaný epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula.

U britské mutace je jeden zásadní rozdíl, který mění pohled na nový typ viru. "Je tam vyšší nakažlivost. Vir se v organismu množí zřejmě o něco déle. To je také důvod, proč se prodlužovala karanténa z 10 na 14 dnů, protože se ví, že virus, který má v sobě britskou mutaci, se množí déle. Nakažený člověk může být rizikem pro své okolí," řekl pro ŽivotvČesku.cz Pavel Dlouhý, primář infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.

Reklama:

Podle jeho slov stále platí to, že je to dominantně infekce dýchacích cest. "Při pohledu na naše oddělení tam mají všichni oboustranný zápal plic. Rentgen vedle rentgenu – jsou tam skvrny zánětu vlevo i vpravo. Naprostá většina pacientů, kteří se k nám dostanou, protože potřebují kyslík, má oboustranný virový zápal plic. Menší část představují schvácení a vyčerpání lidé, kteří to doma po 7 až 10 dnech už nezvládají. Nedokážou to upít, jsou dehydratovaní a unavení. Ti se k nám dostanou na kapačky," popsal pro ŽivotvČesku.cz uznávaný lékař, který je také předsedou Společnosti infekčního lékařství.

"Infekce zvyšuje náchylnost ke sraženinám a pacientovi musíme od vstupu do nemocnice dávat léky na ředění krve, které dramaticky zlepšují jeho prognózu," dodal primář Pavel Dlouhý pro ŽivotvČesku.cz.

Reklama:

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Reklama:
Reklama: