Přehled, jak chce ministerstvo zdravotnictví, aby se snížily minimální teploty v práci: Pokladní a řidiče čeká chladná změna. Roman Prymula varuje před covidovým šířením

Vlastimil Válek
Vlastimil Válek
Foto: Profimedia
Rudolf Šindelář, ČTK | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 25. 9. 2022

Ministerstvo zdravotnictví navrhuje v reakci na energetickou krizi snížení minimálních povolených teplot v pracovním prostředí. Návrh změny nařízení o ochraně zdraví při práci v pondělí projedná vláda. Například pro řidiče, pracovníky montážních linek nebo pokladní by měla teplota klesnout ze současných 18 na 16 stupňů Celsia. V šatnách by měla klesnout z 20 na 18 stupňů, v umývárnách z 22 na 19 stupňů, ve sprchách z 25 na 19 stupňů a na záchodech z 18 na 15 stupňů. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila exministra zdravotnictví Romana Prymulu (58), zda návrh ministerstva má hlavu a patu a v případně, že by vešel do praxe, jaké mohou být jeho dopady. Poukázal na zásadní faktor, pokud by se v místnostech přes chladné měsíce snížila intenzita větrání.

"Hlavním důvodem návrhu je revidovat právní rámec ve vztahu k požadavkům na minimální teplotu na pracovišti s ohledem na současnou situaci, kdy v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině dochází k omezování a přerušování dodávek zemního plynu, kdy se předpokládá další nárůst a přetrvávání energetické krize," uvedlo v důvodové zprávě ministerstvo.

Současné stanovené teploty pocházejí z roku 2007. "Je to teplota, pod kterou nesmí nikdo jít. Jestli jde na vyšší teplotu, vůbec v tom není problém," uvedl ke snížení teplot ve čtvrtek ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (61). Podle něj ministerstvo návrh konzultovalo s hygieniky a srovnávalo s jinými zeměmi. Podle Válka se doporučené teploty dlouho neměnily, nereflektují tak třeba globální oteplování.

Podle Romana Prymuly, kterého redakce oslovila, by případná regulace, kdy se centrálně sníží teploty ve vnitřních prostorách, a to příkladem v případě, že by situace došla do stavu přídělového hospodářství, měla za následek snížení intenzity větrání. Tím by došlo k zvýšení rizika přenosu infekčních onemocnění.

"Problém to může být poměrně výrazný, protože opatření jsou proti sobě. Pokud chceme omezit rizikovost covidu v uzavřených prostorách, tak bychom v nich měli intenzivně větrat. Na druhou stranu je tady nařízení, že abychom byli schopni udržovat nízké teploty, tak bychom neměli topit příliš intenzivně, v takovém případě je ale potřeba nevětrat. Tato situace logicky povede k tomu, že tam bude větší expozice viru SARS-CoV-2 a větší procento osob se kvůli tomu nakazí," uvedl pro ŽivotvČesku.cz bývalý šéf zdravotnictví a špičkový epidemiolog.

Změna v rámci návrhu by pak vstoupila v platnost dnem vyhlášení nového nařízení vlády. To stanoví například limity pro hluk, prach či vibrace, ale také právě teplo či chlad. Pro různé třídy práce práce stanoví jak minimální, tak maximální teplotu. Změnu ministerstvo navrhuje u práce kategorie 1, tedy vsedě s minimální celotělovou aktivitou, a kategorie 2a vsedě s lehkou manuální prací rukou. U kategorie 1, kam spadá kancelářská, administrativní nebo laboratorní práce, navrhuje pokles z dosud minimální teploty 22 na 18 stupňů. U kategorie 2a, kam spadají například řidiči, pokladní nebo montáž lehkých dílů, může teplota klesnout z 18 na 16 stupňů. Záleží ještě na způsobu ventilace a tepelném odporu oděvu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu kvůli energetické krizi už v srpnu navrhlo také zvláštní vyhlášku, podle které by se v případě výpadku dodávek plynu snížila teplota vytápění veřejných prostor. Například v centrálně vytápěných obývacích pokojích nebo kancelářích se má teplota snížit na 18 stupňů, ve školních učebnách na 19 stupňů.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.