Proč se to na sociálních sítích po střelbě na fakultě hemží "hobbykriminalisty" a spekulacemi: Stojí za tím strach, říká sociolog

Policisté a vůz zdravotnické záchranné služby na uzavřeném Mánesově mostě.
Policisté a vůz zdravotnické záchranné služby na uzavřeném Mánesově mostě.
Foto: Profimedia
Rudolf Šindelář | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 28. 12. 2023

Komentář: Přes 60 případů souvisejících se čtvrteční tragickou střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze řeší muži zákona - týkají se například schvalování činu, a to zejména na sociálních sítích. Uvedla to na síti X s tím, že u 30 případů zná totožnost aktérů. Proč podobné případy ve společnosti vytvářejí podobné reakce lidí, případně dochází k různým spekulacím, pro ŽivotvČesku.cz osvětlil uznávaný sociolog Vojtěch Bednář. Z jeho slov vyplynulo, že to v řadě případů způsobuje »vlastní obava«.

"V souvislosti s útokem na Filozofickou fakultu UK sledujeme dění na sociálních sítích, a to ve vztahu ke schvalování, adorování a následování tohoto hrůzného činu. K dnešnímu dni se v ČR zabýváme více než 60 takovými případy a u 30 z nich již známe totožnost konkrétních osob," uvedla ve středu na síti X policie.

Střelec minulý čtvrtek v budově Filozofické fakulty UK na Palachově náměstí zabil 13 lidí a čtrnáctá oběť zemřela později v nemocnici. Střelbu pachatel zakončil sebevraždou. Lidé od pátku na pietních místech pokládají květiny, zapalují svíčky, kterých se na obou místech nashromáždily stovky. Oběti upomínají i krátké vzkazy nebo sošky andělíčků.

Na sociálních sítích se objevují různé spekulace »hobbykriminalistů«, které »vysvětlují« vše kolem tragické události, které předcházela podle policie dvojnásobná vražda stejným útočníkem v Klánovickém lese.

"Ten průšvih je v tom, že když se stane podobná tragická událost, kterou vidíme, vnímáme, ale nevíme, co přesně pro nás znamená, a úřady a policie poskytují jen omezené množství informací, tak to přirozeně vede k tomu, že si tu událost vykládáme v souladu se svým viděním světa a obav z něj. Takže pokud se třeba bojíte migrantů, pak ve vaší hlavě za to může migrant. Když se budete bát Číňanů, určitě to bude Číňan. Lidé tyto konstrukty vzájemně sdílejí a vytvářejí si tak ad hoc skupiny s podobným znakem - třeba »my, kteří si myslíme, že to byl Číňan«. Tyhle skupiny naplňují naši potřebu sounáležitosti, takže máme vlastně příjemný pocit, že v některé jsme," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz Vojtěch Bednář.

"Když se pak ukáže pravda, jsme nespokojení, protože to nebylo »podle nás«, a máme tendenci vinit toho, kdo nám ji říká, ze zamlčování nebo z manipulace - »oni nechtějí, aby vyšlo najevo, že to byl Číňan«. Takže skupina existuje dál a v moderní době sdílí přesvědčené názory o tom, že vlastně má pravdu - ty vidíme jako »dezinformace«. Pro společnost je to dezintegrativní a nebezpečné, protože to má potenciál vytvářet konflikty, a proto je to dobře pro všechny, kteří to s tou společností nemyslí dobře," upřesnil pro ŽivotvČesku.cz zkušený sociolog, který dále přiblížil takzvaně »co s tím«.

"Pokud se mě tragická událost přímo týká, měl bych o ní vědět co nejvíce, a to ale s ohledem na to, co mohu udělat já sám - jak se ochránit, komu pomoci, kam chodit a kam ne. Pokud se mě přímo netýká, pak to nejlepší, co mohu udělat, představuje - snažit se brát informace jen a pouze z ověřených zdrojů, ale zejména ne z diskusí na sociálních sítích, protože tam vznikají ty skupiny »my« proti »oni«, ve kterých nakonec nikdo nebude spokojený. Pokud se doopravdy nemohu zbavit myšlenek na tragickou událost, zbývá jediné, a to snažit se pomáhat těm okolo, protože to je nejlepší způsob, jak pomoci sám sobě," dodal pro ŽivotvČesku.cz renomovaný odborník.

Tragickou střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se zabývá také Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Nyní analyzuje informace a vyhodnocuje podněty od veřejnosti

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.