Reklama:

První ANO oslabuje, druhá ODS posiluje, ukázal nejnovější průzkum. Proti návratu komunistů do Sněmovny hraje příroda, říká politolog

Petr Fiala (vlevo) a Andrej Babiš
Petr Fiala (vlevo) a Andrej Babiš
Foto: Profimedia
Rudolf Šindelář, ČTK | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 13. 11. 2022

Pokud by se konaly volby do Sněmovny na přelomu října a listopadu, prvenství by patřilo hnutí ANO se ziskem 26,5 procenta hlasů. Druhá příčka by patřila ODS, kterou by podpořilo 21,5 procenta voličů. Celkem by zastoupení ve Sněmovně mělo šest politických stran a hnutí, vyplývá z dnes zveřejněných výsledků volebního modelu agentury Kantar CZ pro Českou televizi (ČT). Pod pětiprocentní hranicí by podle něj mimo jiné skončili kromě sociálních demokratů také lidovci. Návratu do Sněmovny by se nedočkali ani komunisté. Politolog Josef Mlejnek pro ŽivotvČesku.cz vysvětlil, jak se dá na poslední průzkum nahlížet.

Reklama:

"Četl jsem vyjádření člověka z Kantaru, který pokles ANO zdůvodňuje neochotou lidí jít k volbám. K ODS pak přecházejí voliči z vládní koalice. Není to přesun mezi ODS a ANO, ale jde o pohyby, které v tomto případě přímo spolu nesouvisí. Osobně si nemyslím, že v průzkumu by došlo k nějakým dramatickým změnám. V zásadě to odpovídá situaci, která tu je," uvedl pro ŽivotvČesku.cz odborník z katedry politologie IPS FSV UK.

V porovnání se zářijovým průzkumem si hnutí ANO pohoršilo o tři procentní body. Naopak občanští demokraté si o 3,5 procentního bodu polepšili.

Reklama:

K ODS podle analytičky Kantaru Nikoly Kopáčové nejčastěji přecházejí lidé, kteří v minulosti volili některou ze stran vládní pětikoalice. "To znamená, že vládní strany si přetahují voliče zejména mezi sebou," potvrdila slova politologa v ČT Kopáčová. Naopak od nejsilnějšího opozičního hnutí podle ní lidé k jiným subjektům tolik neodcházejí, spíše míří mezi nevoliče. "Mnoho voličů ANO totiž nezvažuje žádnou další stranu. Nemají zkrátka alternativu, a pokud ztratí motivaci volit hnutí ANO, tak obvykle k volbám nejdou vůbec," řekla Kopáčová.

Jako třetí nejsilnější strana vyšli z volebního modelu Piráti se ziskem 11,5 procenta hlasů. Pro SPD by hlasovalo 11 procent voličů. Do Sněmovny by se dostalo ještě hnutí STAN se šesti procenty a TOP 09 s 5,5 procenta hlasů.

Pod pětiprocentní hranicí pro vstup do Sněmovny by zůstali mimo jiné lidovci a sociální demokraté. Oběma stranám model shodně přisuzuje 3,5 procenta hlasů. Komunistům a hnutí Přísaha by dalo hlas 2,5 procenta voličů a Trikoloře dvě procenta.

Podle Josefa Mlejnka se komunisté do Sněmovny už nevrátí, hraje proti nim příroda. "Komunisté jsou specifičtí v tom, že jde o starší generaci lidí, která bude bojovat s přírodou ve smyslu, že bude odcházet, bude těch lidí méně a méně. Pokud jsou dnešní mladí lidé levicově orientovaní, tak patří spíše k nějaké současné moderní levicové straně stavící na ekologii a genderových tématech. Komunismus v podobě, v jaké se zrodil, je historická záležitost, která pro ně není atraktivní. Myslím, že komunisté se už nezvednou a neovládnou pozice ve Sněmovně," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz.

Pokud by do voleb nešly strany jednotlivě, ale v koalicích jako v loňských sněmovních volbách, zvítězilo by i letos v říjnu Spolu. Koalici tvořené ODS, TOP 09 a KDU-ČSL by dalo hlas 31,5 procenta voličů, což je o tři procentní body více než v září. Lépe by na tom byla i společná kandidátka Pirátů a STAN, kterou by podpořilo 14 procent hlasujících, což představuje nárůst o dva body.

Naopak ANO v modelu s koalicemi oproti září 3,5 procentního bodu ztratilo. Pro nejsilnější opoziční subjekt by v současnosti hlasovalo 28 procent voličů. O půl bodu by si pohoršila také SPD, kterou by volilo 11,5 procenta hlasujících.

Kromě volebních preferencí zajímala autory průzkumu také spokojenost obyvatel s politickou situací v zemi. Jako dobrou či velmi dobrou ji v říjnu hodnotilo 27 procent respondentů. Bylo to o pět procentních bodů více než letos v září.

Reklama:

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Reklama:
Reklama: